Blažek Bouzek Bratislava Brno bronzová kopí bronzové meče Bureš Castellologica Bohemica ČAS časopis Čelákovice České Lhotice Čižmář článek Čtverák Děčín doba bronzová Droberjar DSN Durdík Eggers encyklopedie eneolit etruský experiment Frymburk Germáni halštat hornictví hra hrad Hradec Králové hradiště hřivna Chrudim Chvojka import Jablonec nad Nisou jehlice jeskyně Jižní Čechy kameny kanibalismus kasteologie Keltové keramika kladiva kniha koflík konzervace koroze kovadliny kovolitectví kovové artefakty Královehradecký kraj latén Lewis-Williams Liberec Liberecký kraj Lutovský lužická popelnicová pole metalurgie montánní archeologie Musil muzeum nabídka náhrobníky Národní muzeum národní technické muzeum návod nedestruktivní archeologie neolit Nitra Oliva Olomoucký kraj paleobotanika paleolit Památkářské časopisy Památková péče na Moravě Památky středních Čech Pardubice Pardubický kraj Pearce Píč Plzeň Podborský Poděbrady popularizace archeologie povrchové sběry pozvánka Praha pravěk Průzkumy památek ranný středověk recenze sborník seminární práce situla skalní hrad Vranov Sklenář Slabina Sloup v Čechách Slované Smejtek speleologie srkipta střední Čechy svatí Šmolíková šperk štípaná industrie technologie těžba surovin tip Turek tvrz únětická Velký Vřešťov Veneti Vokolek východní Čechy výstavy Waldhauser zámek záušnice zpracování nálezů Zprávy památkové péče železo Živá archeologie

čtvrtek 1. listopadu 2012

Bitva u Wogastisburgu

autor: Barča S.


Bitva u Wogastisburgu

         Bitva u Wogastisburgu se odehrála v letech 631/632 mezi franckým kupcem Sámem, který vedl Slovany a Franckou říší vedenou králem Dagobertem. Vítězství Slovanů zajistilo existenci svébytné říše (Lutovský, M. – Profantová, N. 1995, 7).
            Sámo, byl francký kupec, který v letech 623 až 624 stanul v čele rozsáhlého útvaru, zahrnujícího teritorium Čech, Moravy, části Slovenska a zřejmě i Bavorska. Centrum této říše se zřejmě nacházelo v nížinách kolem řeky Moravy. Pohan Sámo vládl přibližně 35 let (Čornej, P. 1995, 5).
            V roce 631/632 byli na území Sámovy říše přepadení franští kupci. Po neúspěšném vyjednávání s vyslancem krále Dagoberta Sichariem, vytáhlo proti Sámovy několik proudů franckého vojska spolu s Langobardy (Lutovský, M. 2001, 291). Ti vytáhli ze svého panství v severní Itálii jako čtvrtý proud vojska. Díky bitvě u Wogastisburgu nedošlo ke spojení všech šiků Dagobertova vojska, které mělo patrně vytvořit drtivou sílu schopnou vpádu do centrální oblasti Sámovy říše. Samotná bitva u Wogastisburgu podle Fredegarovy kroniky trvala 3 dny s výsledkem vítězství Slovanů. Vpádem do Durynska přenášejí boj na franckou stranu hranice. Zde několikrát po sobě plenili tuto zem, ale poté se vždy stáhli zpět na své území (Lutovský, M. – Profantová, N. 1995, 62-67).
            Bitvou u Wogastisburgu převzala na několik desetiletí slovanská strana iniciativu. Slované opakovaně vpádávali do Durynska a donutili Dagoberta, aby hledal účinné prostředky obrany. Po porážce vyjednával Dagobert se slovanským panovníkem o míru. Dokonce nabízel svojí dceru Sámovi za ženu. Ta ho ale odmítala (Lutovský, M. – Profantová, N. 1995, 68, 69). Dočasně se také k Sámově říši připojil i lužickosrbský vévoda Dervan se svou zemí, která byla tehdy již delší dobu poddána franské říši (Beranová, M. 1988, 43).
 
Použitá literatura:
Lutovský, M. – Profantová, N. 1995: Sámova říše. Praha.
Beranová, M. 1988: Slované. Praha.
Čornej, P. 1995: Panovníci českých zemí. Praha.
Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.

2 komentáře:

  1. Mrknete taky:

    http://www.hradiska.sk/search/label/Wogastisburg

    OdpovědětVymazat
  2. Alamani jsou skythští (Slovanští) králové v Porýní, proto neexistuje návaznost ke Germánům.
    Sámo patří k rodu, je pověřený správou Korutan (proto v obrácení Bavorů Slovan) a útočí na něj, neboť jako Dagobertovým Austrasijcům (Francký kočovný kmen přicházející s Góty od Uralu) zmenšuje jejich podíly na mýtném.
    Sáma poslouchají, neb je příslušníkem královského rodu se sídlem ve Znojmě a zastává zájmy zdejších.
    Langobardi s Alamany jdou namísto boje loupit a dopadá to jak dopadá, neboť Sámovi pomáhají okolní kmeny Skythských Slovanů.
    Říše časem končí, neboť je pouhou větví Alamanů, kteří vytlačeni z Porýní ( účastní se boje na podporu Gótů proti byzantským Římanům a jak píše Prokopios, Frankové na žádost císaře onemocní a zradí, ale
    dle zpráv Al ma Súdiho jako svobodní nadále vládnou Pomoří.
    Bavorové na rozdíl od Langobardů se zúčastnit nemohou, protože ještě neexistují.
    Gótská či langobardská říše zde je Aniniova v Nitře, ovládnutím Bavorska se stávají klérem tvořícím nepravou vládu Karlovců ( norských Arnulfů) vznášejících požadavky na kostely v Nitře ( z hlediska svých vlastních výbojů neoprávněné) zároveň s falešnými vůči české polabské kotlině.
    Rastislavův syn Bořivoj vládne z Prahy, pro útoky je vláda několikrát přenesená, knížetem nikoli králem se stává havolanský Boleslav, rod je poněmčován, aby Vladislav II odebral moravské církvi nyní coby benediktýnům kláštery, Rudolf I, potomek bavorských Gótů dá úkladně zavraždit Přemysla Otakara II, je zavražděn Václav III, Chvíli vládne než ho vyhodí Jindřich Korutanský či též bavorský, Poté zavraždí i Vladislava Pohrobka a přicházejí zase bavorští Ferdinandové.
    O Bílé hoře netřeba až snad, že krom Moravanů do posledního muže bránících zničení Metodějových učedníků přemnozí zradí.
    A cesta ke sfalšování dějin je volná, neboť v ohni shoří i soukromé rodové kroniky.

    OdpovědětVymazat