Polabské muzeum v Poděbradech
Polabské muzeum je od 1. 1. 2003
příspěvkovou organizací zřizovanou Středočeským krajem. Polabské muzeum
spravuje tyto muzejní pracoviště: Polabské muzeum v Poděbradech,
Památník krále Jiřího z Poděbrad, Polabské národopisné muzeum v přírodě
Přerov nad Labem, Vlastivědné muzeum Nymburk, Muzeum Bedřicha Hrozného Lysá nad
Labem, Galerii Melantrich Rožďalovice a Městské muzeum Sadská. Expozice Polabského muzea jsou
umístěny v architektonicky a historicky hodnotných objektech. Polabské muzeum
spravuje a veřejnosti zpřístupňuje 3 památkově chráněné budovy (špitál zv.
Kunhuta v Poděbradech, Staročeskou chalupu v Přerově nad Labem a roubený
patrový měšťanský dům v Rožďalovicích), které jsou v majetku Středočeského
kraje a dále své expozice prezentuje ve 2 památkově chráněných budovách, které
vlastní jednak Univerzita Karlova v Praze (Zámek Poděbrady) a jednak Město Lysá
nad Labem (Muzeum B. Hrozného Lysá nad Labem).
Muzeum v Poděbradech založil
v roce 1902 poděbradský lékárník a regionální badatel Jan Hellich, který
stál v čele muzejního spolku až do roku 1931, kdy zemřel. V roce 1903 byly
sbírky muzejního spolku umístěny v podkrovních prostorách hotelu Záložna a
roku 1906 byly přemístěny do budovy nejstarší poděbradské školy u kostela, kde sídlí
dodnes. Budova školy je středověkého původu a v roce 1846 byla přestavěná.
V letech 2009 a 2010 prošla rekonstrukcí. Součástí muzea je i památkově
chráněný středověký špitál z r. 1444 zv. Kunhuta a bývalý klášter z konce 19.
století. V hlavní budově je nová stálá expozice Příběh Polabí. Ve výstavních
prostorách se vystřídá během sezóny několik větších i menších výstav.
Příběh
Polabí
Tato
stálá expozice je pro veřejnost otevřena od 1. 10. 2010. Celá tato expozice
znázorňuje historii a proměny krajiny, fauny, flóry a později také člověka od
prahor až po současnost v Polabí. Hned při vstupu do místnosti návštěvníka
zaujme „sloup“, který představuje stratigrafii vrstev a také to, co v nich
můžeme nalézt. V nejnižších vrstvách můžeme vidět živočichy a rostliny
z období prvohor, ve středních vrstvách známé dinosaury a v těch
nejvyšších nalezneme pozůstatky lidských kultur. Zde se nacházejí například
kamenné artefakty, věstonická venuše, úlomky keramických nádob a plastik,
bronzové a železné artefakty, nebo také kosti. Úplně nahoře jsou pak pozůstatky
moderního člověka a nalezneme zde například skleněné a plastové lahve,
porcelánové nádobí, obaly a další věci, jako třeba svíčku do motoru, CD, nebo
zapalovač. Vedle pak najdeme velkou nástěnnou tabuli s vývojem života od
prahor po čtvrtohory. Naproti ní jsou pak ve vitríně vystaveny zkameněliny
mořských hub a křídové flóry. Každá další vitrína představuje jedno další období
historie, provázené vždy velkou nástěnnou informační tabulí, kde se dozvíme
základní informace o daném období. Najdeme zde tedy vitrínu s názvem
„Glaciální giganti“, kde jsou vystaveny parohy, rohy a kosti zvířat žijících
v době ledové. V další vitríně nalezneme pozůstatky člověka od
paleolitu po eneolit, tedy kamenné a kostěné nástroje. Dalších několik vitrín
se věnuje pozůstatkům kultur z doby bronzové. Vystavují tu keramické
nádoby, bronzové šperky, zbraně a nástroje. Naproti poslední vitríně zabývající
se dobou bronzovou je další velká nástěnná tabule s přehledem kultur od
paleolitu po novověk s nákresy charakteristických artefaktů a poznámkami,
ve kterém muzeu a městě můžeme najít expozici té, či oné kultury. Ve druhé
místnosti jsou vitríny s nálezy z doby římské, doby stěhování národů
a raného středověku. Jsou tu vystaveny například spony, zbraně, šperky,
nástroje, mince, keramika i skleněné nádobky. V zadní části místnosti si
návštěvník může ohmatat rekonstrukce meče, štítu a kopí. Hned vedle leží hrob
bojovníka s mečem a ostruhami. V poslední místnosti věnované této
expozici se dostaneme do období baroka. Na stěnách zde visí několik větších
obrazů a sošek s křesťanskou tématikou. Uprostřed pak stojí pár svícnů a
soch.
Tato
expozice je největším lákadlem Polabského muzea v Poděbradech a musím
uznat, že oprávněně. Je velmi přehledně chronologicky zpracovaná a i bez
průvodce se tu návštěvník dozví velké množství informací, nejen
z informačních tabulí, ale i interaktivních obrazovek. Zejména „sloup“ na
začátku expozice byl výborným nápadem, který určitě návštěvníka uchvátí.
Svět
starých Slovanů
Tato
výstava byla otevřena 15. 12. 2011 a končí 30. 06. 2012. Návštěvníkům přiblíží
život Slovanů v 7. – 12. st. Pří příchodu do místnosti průvodce spustí asi
dvacetiminutovou prezentaci s komentářem o více, či méně významných
hradištích a sídlištích ve Středních Čechách. Zaměřuje se hlavně na
přemyslovská hradiště. Po stěnách kolem je spousta nástěnných informačních
tabulí, ze kterých se návštěvník dozví o slovanském zemědělství, řemeslech,
obchodu, sídlech a zbraních, ale ke kterým chybějí odpovídající artefakty.
V zadní části místnosti se nacházejí tři vitríny, kde vystavují převážně
šperky, jako jsou například gombíky, záušnice, korálky, ale i mince, ostruhy,
součásti koňských postrojů, pár nástrojů a monoxylon. V další místnosti
pak najdeme výjevy ze života Slovanů a jejich stavby. Naproti vchodu návštěvníka ihned zaujme
palisáda s bránou, kterou můžeme vidět slovanské obydlí s výběhem pro
slepice a menší dílnou. Uvnitř je stavba vybavena pecí, lůžkem a lavicí, na
které najdeme keramické nádobí. Vedle pak opřen o stěnu stojí tkalcovský stav
s ukázkami textilií. Před palisádou stojí stan s lůžkem uvnitř a
hlínou vedle, která představuje pole.
Podle
mého názoru se tato výstava moc nepovedla. V první místnosti mají hodně
nástěnných informačních tabulí, ale zase málo artefaktů, sice pěkných, ale
návštěvník nezíská představu o inventáři a životě Slovanů. V druhé
místnosti si může každý prohlédnout „život“ Slovanů, ale v celé místnosti
nenajdeme žádný štítek s popiskami, ani jinými informacemi.
Žádné komentáře:
Okomentovat