Severočeské
muzeum v Liberci
Liberecké
muzeum patří mezi největších muzea v České republice. Jeho založení spadá
do roku 1873, kdy bylo vytvořeno za účelem uměleckoprůmyslového muzea a je
jedním z nejstarších muzeí tohoto typu. Už během prvních let mělo muzeum
značně rozsáhlé sbírky ve všech zajímavých oborech, a také vlastnilo i nějaké zajímavé
exponáty z Předního a Dálného východu. Nejvíce však zaplňovaly sbírky
muzea exponáty ze skla a textilu. Neboť severní Čechy jsou a byly už od dávných
dob sklářským rájem a textilní průmysl zde byl také značně vyvinut, o čem
svědčí mnoho textilních továren nejen v okolí města, ale i v jiných
městech Libereckého kraje. Muzejní sbírky se rok od roku rozrůstaly a nakonec
se zastupitelstvo města rozhodlo, že pro tyto účely postaví novou muzejní
budovu, která bude už pouhým vzhledem lákat zájemce. Budova byla postavena
v letech 1897-1898 v romanticko- historizujícím stylu. K ní byla
časem přistavěna renesanční věž, která je podobná věži liberecké radnice. Po
druhé světové válce byly v rámci reorganizace k muzeu přičleněny
regionální sbírky Vlastivědného muzea a Přírodovědného muzea v Liberci.
Součástí muzea je i rozsáhlá knihovna, která zřejmě vznikla už na samém počátku
muzea.
Dnes
má muzeum tři stálé sbírkové oddělení (přírodovědecké, uměleckohistorické a historicko- archeologické).
První
expozice je přírodovědecká a je zaměřená na přírodu severních Čech, přibližuje
živou i neživou přírodu. Jedná se především o oblasti Jizerských hor, České
středohoří, Lužické hory, Labské pískovce, Kokořínsko a Ještědské pohoří.
Všechny
tyto oblasti severních Čech jsou v expozici rozděleny na sektory a u každé
z nich se pohlíží na geologickou, zoologickou a paleontologickou stránku.
Geologická část je doplněna ukázkami hornin a minerálů, které se v dané
oblasti nacházejí. To samé platí o živočišné stránce, je zde nejvíce ukázek
ptactva a málo exponátů savců (především hlodavců). Expozice je rozšířena o
velké množství fotografií rostlin, fotografií ptactva, které patří
k ohroženým druhům a tato část je dokonce doplněna zvukovým efektem a poté
tu jsou velké obrázky hmyzu, který se v severních Čechách vyskytuje
nejvíce. V expozici jsou přiloženy i letecké snímky, mapy zobrazující území,
o kterém se právě hovoří, grafy (porovnání dřívějších a dnešních statistik
předpokládané vegetace). Informační
texty jsou provedeny velkým písmem, takže se čtou dobře i z dálky, pokud
je v muzeu větší návštěvnost.
Další
expozice je uměleckohistorická a zahrnuje evropský vývoj uměleckých řemesel od
antiky do současnosti. Především jde o porovnání technologii jiných zemí
s naší českou výrobou. Ukázky jsou typu (sklo, keramika, porcelán, textil,
kovářství, šperky, nábytek a fotografie), v nedávné době byla expozice
obohacena o sbírku plakátů a mechanických hudebních automatů. Pro naši oblast
je nejdůležitější sklo. Jsou tu ukázky ze všech sklářských měst, hlavně z období
20. století (Nový Bor, Železný Brod, Kamenický Šenov a jiná sklářská města),
jedná se především o velmi dobře zpracované práce studentů sklářských škol,
vedle nich jsou uloženy i skleněné předměty z jiných oblastí a návštěvník
si lépe může prohlédnout detaily a rozdíly mezi českým a cizím sklem. Ukázky
skla jsou velmi povedené, vedle propracovaných vitráží a skleněných picích souprav
nalezneme i moderní skleněné plastiky, které jsou plné fantazie. Vedle
skleněných ukázek jsou tu ve velkém množství uloženy i porcelánové soupravy a
historické příbory zdobené krásnou rostlinnou rytinou.
Třetí
a poslední je historicko-archeologická expozice. Je rozdělena na dvě části,
prehistorie a dějiny Liberecka. Archeologická část se zabývá obdobím od
paleolitu až do doby stěhování národů. Jako první se prehistorická část zaměřuje na
vznik života a vývoj živočišné říše (jedná se o zveřejněnou velkou obrázkovou
tabulku, kde je zobrazen vývoj života od prvoků po primáty). Nachází se tu i druhá
taková to tabulka, která zaznamenává vývoj lidského druhu. Obě tabulky jsou moc
hezky udělané a přitahují dětskou pozornost.
Poté
už návštěvník přistupuje k jednotlivým vitrínám, které jsou rozděleny
podle období. Vedle vitrín se nacházejí
kreslené obrázky, které připomínají běžný život prvních lidí. Obrázky jsou
očíslované a pod nimi se nachází vysvětlení, co se na obrázku odehrává (stavba
chýše, výroba předmětů, lov, sběr plodin aj.). Starších období tu jsou doloženy
několika málo kamennými artefakty a keramickými nádobami. Ale co se týče písemných
informací, tak těch tu je velmi málo. Expozice se stává zajímavou až u doby
bronzové. Kde se nachází už podrobnější informace o období, a také je zde více
artefaktů k prohlédnutí (především keramika, bronzové šperky a zbraně).
Dokonce si lze prohlédnout rekonstrukci
mladolužického hrobu. V archeologické expozici jsou i podrobnější
informace o některých archeologických lokalitách, na kterých se muzeum podílelo
při výzkumu.
Jako
první je lokalita Mužský-Hrada, roku 1953-1959 zde proběhl výzkum, při kterém
bylo objeveno eneolitické, výšinné opevněné sídliště. Zjistilo se, že na této
lokalitě bylo osídlení od eneolitu do 8-9 stol. n. l. Druhá zde zmiňovaná
lokalita jsou Markvartice, kde výzkum proběhl v letech 1969-1970 a byla
zde nalezena keltská svatyně s žárovým hrobem. Hrob měl vcelku bohatý
inventář, a proto se hovoří o tom, že šlo o člena vyšší elitní společnosti a
svatyně byla možná i v jeho vlastnictví.
Druhá historická část se zaměřuje na období od
kolonizace území Liberecka ve 12. století do vzniku republiky 1918. Součástí
expozice jsou stavební a správní záznamy o vývoji města Liberec.
K bližšímu poznání vývoje slouží dobové informační texty, archivní
listiny, mapy, modely, plánky, grafické listy a uměleckořemeslné exponáty
z určitých historických období. Zvláštní pozornost je věnována vývoji
textilní výroby (ukázky mnoha pracovních nářadí). Za její pomoci byla totiž
v 19. století z Liberce udělána moderní průmyslová oblast.
Hodnocení archeologické expozice:
Muzeum
je velmi rozsáhlé, a co se týče archeologické expozice tak toho tu
k prohlédnutí moc není. Artefakty jsou sice v dobrém stavu, ale je
jich velmi málo, většinou u nich chybí popisky, takže návštěvník ani u
některých artefaktů nezjistí, oč jde.
Informační texty jsou velmi slabé od období paleolitu do eneolitu (nejsou
tu skoro žádné informace o charakteristice období). Každému z těchto období je
věnováno několik řádků, v kterých jsou pouhé informace o tom, v jakém
období to bylo, příklady 3 až 4 lokalit a ukázky několika předmětů, které se
v těchto dobách vyráběly. Mladší období mají už rozsáhlejší a propracovanější
informace. V blízké době by se prý
měla archeologická část předělávat a doplňovat novými artefakty.
Žádné komentáře:
Okomentovat