Seminární práce: náhrobníky

autor: Veronika Knobová

Náhrobky u kostela Sv. Prokopa

Pro svoji práci jsem si vybrala kostel sv. Prokopa v obci Sobčice, ležící 8,5 km západně od Hořic (viz. Obr. č 1). Na zdech již zaniklého kostelního hřbitova jsem našla tři náhrobky (viz. Obr. č. 4).

Obec Sobčice

O nejstarším osídlení tohoto území svědčí archeologické nálezy z mladší doby kamenné a bronzové, z dob Keltů i starých Slovanů. Poprvé se název obce objevuje na listinách týkajících se kláštera chomutovského z roku 1281 ve spojitosti s Petrem, Přibyslavem a Václavem ze Sobčic. Z roku 1373 známe zemana Vaňka ze Sobčic. Před rokem 1390 držel ves Staniš ze Sobčic, následně roku 1399 přichází Jindřich ze Sobčic a roku 1408 Martin ze Sobčic jinak z Popovic. Roku 1429 vystupují mezi svědky na listině Jana Košíka z Lomnice označeni jako slovutní panoši Jíra Bořek a Vaněk Bořek – bratři ze Sobčic. V dalších letech se střídalo mnoho různých majitelů. Při první zprávě o tvrzi (na jejímž místě dnes stojí zámek) je uveden Jan Krupý z Probluze. Roku 1526 je zmíněn Václav Hrádek ze Stránky, od něhož koupil tvrz Hašek Zvířetický z Vartemberka. Pak je držel syn Michal a jeho manželka Lidmila z Pacova, která se po jeho smrti podruhé provdala za Zdeňka z Valdštejna, kterému pak statek odkázala. Za něho tvrz roku 1575 vyhořela. Valdštejn prodal statek roku 1577 své druhé choti Anně Hasištejnské z Lobkovic, rozené z Redernu, od níž koupil tvrz, dvůr a ves Sobčice s kostelem, mlýnem, řekou a dílem Jan Bořek Dohalský z Dohalic. Tato rodina držela Sobčice až do roku 1623. Roku 1627 koupil statek Albrecht z Valdštejna, který nechal v letech 1630–1634 postavit na místě původní tvrze raně barokní zámek, udělil v léno zámek se statkem Stanislavovi a Janu Jiřímu z Dohalic. Bratři se rozdělili – Sobčice si ponechal Stanislav, Jan Jiří pak Podhorní Újezd. Od roku 1661, kdy statek se zámkem, dvorem a kostelem patřil kartuziánskému klášteru ve Valdicích, byla ves střediskem kultury a vzdělání. Roku 1710 založila zde vrchnost školu. Statek vlastnili kartuziáni až do svého zrušení císařem Josefem II. v roce 1782. Po odchodu mnichů připadl pozemkový majetek náboženskému fondu, který měl zajistit zřízení lokálie v Sobčicích. Na zabavených panstvích byly zrušeny všechny vrchnostenské dvory. Pozemky byly rozparcelovány a sedláci již nechodili na robotu, ale platili peněžní roční dávky. Statek Sobčice byl v dražbě roku 1791 prodán Ferdinandovi knížeti z Trauttmansdorffu, v majetku jeho rodu byl držen až do roku 1945, kdy přešel konfiskací do majetku Národního pozemkového fondu.

Obr. 1: Poloha obce Sobčice

 Kostel Svatého Prokopa

Obr. 2: Kostel sv. Prokopa

Nejstarší zpráva o kostele v Sobčicích je z roku 1369 v rejstříku papežských desátků, kdy se ze zdejšího kostela platilo každé pololetí 12 grošů. Kostel patřil k Bydžovskému děkanátu (Nový Bydžov). Podací právo – schvalovat nové faráře (plebány), měl hradecký arcijáhen. Kostel sv. Prokopa – stavba vznikla na místě starého kostela v letech 1761–1777. Za působení kartuziánského prebáta Červinky a chomutického faráře Jana Chmelíka. Nejdříve bylo vystavěno kněžiště a hlavní loď, v dalších letech pak klenutí a celá stavba byla zastřešena a omítnuta. Vnitřní výzdoba byla dokončena a 2. září 1770 byl kostel vysvěcen. Teprve potom byla přistavěna dvoupatrová věž vysoká 19m. V prvním patře jsou varhany a ve druhém patře je zvonice. Kdysi se zvonilo čtyřmi zvony, dnes jsou ve věži zvony dva. Zdivo je z lomového kamene omítnuté hladkou omítkou. Stavba celého kostela trvala 16 let. Kostel v Sobčicích byl filiálním již ve 14. století. Z dalšího dokumentu je zřejmé, že roce 1675 byl pod správou hořického a potom chomutického faráře. Dnes patří do hořické farnosti. Bohoslužby se v něm nekonají.

Obr. 3: Poloha kostela sv. Prokopa v obci Sobčice

Kolem kostela býval hřbitov. Dnes je zde jen několik náhrobních kamenů zazděných do severovýchodní obvodové zdi.

 

Obr. 4: Náhrobní kameny

Obr. 5: Náhrobník č. 1

Náhrobek č. 1, první zprava od kostela (Obr. č. 4)

Na náhrobníku o velikosti 82x146 (šxv) je čitelný pouze nápis v horní části: „Letha Panie 1628 o pamatce poczetí Panny Marye … Wostromiersky …“, dále je nápis nečitelný.

Obr. 6: Náhrobník č. 2

Náhrobek č. 2, prostření (viz. Obr. č. 4)

Tento náhrobek velikosti 104x150 (šxv) zobrazuje rytíře v brnění, který klečí se sepjatýma rukama před křížem. Pod křížem je vyobrazen zřejmě rodový erb. Po obvodu je opět špatně čitelný nápis:“… umrzel urozeny Pan Jan starssi z Rokytníka …“. 

Obr. 7: Náhrobník č. 3

Náhrobek č. 3, poslední z leva (viz. obr. č. 4)

Na náhrobku o velikosti 85x145 (šxv) je uprostřed reliéf ženské postavy klečící před křížem, pod ním lebka se zkříženými kostmi a erb, který zobrazuje ptáka. Obvod náhrobku je lemován dnes již špatně čitelným nápisem:“… paní Barbora z Wostromierze…“ 

Zdroj:

Cechner, A. 1909: Soupis památek, ročník 31. Politický okres novopacký. Praha. 146–151.

www.sobcice.net

www.mapy.cz

Podle místního faráře datace náhrobků nepřesahuje 17. století.