Seminární práce: Paleobotanika

autor: Dertemar

Paleobotanika

            Paleobotanika je vědní obor (jedno z odvětví botaniky, respektive paleontologie), který zkoumá rostlinou vegetaci minulých geologických období a všechny životní projevy této vegetace.

Toto odvětví je nedílnou součástí botaniky vůbec, obvzláště pak rostlinné morfologie, systematiky či anatomie. V minulosti byla paleobotanika omezena hlavně na otisky a zkamenělé zbytky rostlinné vegetace. Dnešní moderní paleobotanika zkoumá i zuhelnatělé části rostlinného těla, které jsou pomocí chemických metod uvolněny z hornin. Otisky fosilních rostlin lze také zkoumat pomocí slabého ultrafialového nebo dokonce infračerveného světla. Ovšem neméně významným stále zůstává mikroskopický výzkum pylových zrn.

            Paleobotanika (někdy se setkaváme i s pojmy paleofytologie nebo fytopaleontologie) neustále nabývá na významu kvůli dohadům o vývoji rostlinstva, jelikož různorodé paleontologické nálezy nám velmi často doplňují konkrétní případy celé příbuzenské linie v říši rostlin, které jsou teoreticky odhadované na základě srovnávací morfologie či anatomie dnes žijících rostlin. Toto odvětví se tak stává rovněž důležitým pomocníkem při bádání v oboru rostlinné fylogeneze – vývoj organismů na úrovni taxonomické skupiny (jako např. druhu, čeledi, kmene...). Jelikož vývoj rostlinné vegetace měl určitý zákonitý postup stejně jako vývoj živočišstva, lze těchto okolností využít pro geologickou ,,časomíru“ díky které můžeme podle přítomnosti fosilních zbytků určitých rostlinných společenstev předpokládat relativní stáří rozmanitých vrstev. Koneckonců víme, že rostlinná vegetace je velmi citlivým prvkem reagujícím velmi důsledně na sebemenší změny klimatických a edafických (půdních) podmínek změnami v úpravě své vnější podoby, ale také svých vnitřních struktur, což nám do určité míry umožňuje i rozmanité dohady o klimatických podmínkách, půdních poměrech popřípadě rozložení souší a vodních ploch a toků v dobách dávno minulých. Díky tomu všemu může paleobotanika jako věda být nápomocná a prokazovat neocenitelné služby svými výzkumy v nejrůznějších oborech např. biologických, geologických, ale také v archeologii nebo kosmonautice.

             V geologických vědách se paleobotanika uplatňuje ve:

stratigrafii - při určení stáří vrstev podle otisků listů nebo jejich kutikul (tenké voskové vrstvičky chránící povrch rostliných orgánů před smáčením), podle spor a pylových zrn, dřev apod. Některé zbytky, jako spory a pylová zrna, dřeva, mohou být přeplavovány z vrstev starších do mladších a naopak, nebo mohou pro své nepatrné rozměry migrovat spolu s podzemní vodou a naftou z jedněch vrstev do druhých. Proto je zde třeba zvláštní opatrnosti.

sedimentologii - při stanovení prostředí podle ekologie organismů, při zjištění destrukce hornin nebo jejich transportu.

           

geochemii - při stanovení fysiologických procesů fosilních organismů (podle analogie s žijícími), koncentrace různých prvků aj.

ložiskové geologii - při vysvětlení geneze (vzniku) rudních i nerudních ložisek.

hydrogeologii - poslední dobou se využívá nálezů fosilních spor a pylových zrn ve vodách i určení stáří těchto vod: např. Lueckisporites virkkiae v zechsteinských solných vodách Poruří a oblasti severně od Frankfurtu nad Mohanem; dále karbonské spory ve slaných vodách hornoslezského karbonu - tyto vody byly považovány za relikty třetihorních mořských vod. Je však potřeba velké opatrnosti, protože uvedené mikrofosílie mohou migrovat, např. spolu s naftou.

paleografii a paleobiogeografii - při stanovení rozlohy pevniny a moří a rozšíření organismů.

paleoklimatologie - při stanovení podnebí minulých geologických období.

geofyzice - možnost stanovení vzdálenosti Země a Měsíce, rychlosti rotace Země, potvrzení kontinentálního driftu a průběhu paleomagnetických rovnoběžek.

            V biologických vědách pomáhá paleobotanika ve:

vědě o vývoji - stanovovat vývojové zákonitosti.

systematické botanice - poznávat dnes již vyhynulé rostlinné skupiny.

rostlinné morfologii, morfogenesi a anatomii - poznávat utváření různých orgánů rostlinných těl.

fylogenesi rostlin - poznává  kmenový vývoj rostlinstva.

geobotanice - vývoj rostlinstva a rostlinných formací v jednotlivých částech Země v geologické minulosti až do dneška, a podnebí, v kterém rostlinstvo tehdy vegetovalo atd.

            V dalších vědních oborech:

archeologii - je paleobotanika užitečná tím, že pomáhá určovat především stáří nalezených předmětů, či co lidé daného období konzumovali jako potravu.

kosmonautika - se intenzivně zajímá o paleobotanické výzkumy nejstarších období života na Zemi (prekambrium), o první osídlence souše. To proto, aby bylo možno předpokládat, s jakými formami organismů se mohou eventuelně setkat kosmonauté na jiných planetách.

Jirusia jirusii, list cykasovité rostliny, Břežany