Štípaná industrie eneolitu v Čechách
Štípaná
industrie je poměrně málo známá, v poslední době je však k dispozici
rozsáhlý soubor ze šňůrových hrobů (Kovářová 2005). Zde vznikají dlouhé
retušované i neretušované čepele, ale vyskytují se také drobné nepravidelné
úštěpy. Poměrně malá část čepelí vykazuje oblýskání, které svědčí o tom, že
byly užívány jako srpové nože (jedna čepel, velmi pravděpodobně v násadě,
tvořila obvykle jeden srpový nůž).
Štípaná
industrie je vyrobena většinou z domácích surovin, ale vyskytují se běžně
i importy ze sousedních zemí.
(Neústupný, E. – Dobeš, M. – Turek, J. –
Zápotocký, M., 2008: Archeologie pravěkých Čech / 4 - Eneolit. Praha)
Starší eneolit
Štípaná industrie
Kolekce
štípané industrie nejsou v nálezových souborech kultury nálevkovitých
pohárů zvláště bohaté. Převažují různě retušované úštěpy a čepele včetně
srpových čepelek, vsazované do dřevěných rukojetí srpů a nožů. Z hrobů i
sídlištních objektů jsou známé trojúhelníkovité šipky s rovnou či konkávní
bází (příloha 1). Surovinou jsou většinou glacigenní silicity a severočeské
křemence, méně porcelanity, křišťál či jiné lokální materiály. Nástroje
vyrobené z rohovce typu Krumlovský les, přítomné na Cimburku, prokazují
kontakt s Moravou na vzdálenost ca 120 km a čepel z hrobu
v Mradicíchč, zhotovená z bíle kropenatého pazourku těženého
v okolí polského Świeciechowa, byla do Čech importována na vzdálenost asi
500 km. Styk s jihozápadem, s oblastí Altmühlalb severně od Dunaje,
dokládají hrotité nože či srpy z bavorského deskovitého rohovce (příloha
2, 3), nalezené v hrazeném areálu u Makotřas, na výšinných sídlištích
Cimburku, Dnebohu-Hradech a jako depot 8 či 9 kusů z Kánína u Poděbrad
uložený v nádobě (Vencl 1985, Fig. 40-42, 2000b, 85, obr. 32:1;
Pleslová-Štiková 1981c, obr. 5; Zápotocký 1961a, 175, obr. 6).
(Neústupný, E. – Dobeš, M. – Turek, J. –
Zápotocký, M., 2008: Archeologie pravěkých Čech/Eneolit. Praha)