Blažek Bouzek Bratislava Brno bronzová kopí bronzové meče Bureš Castellologica Bohemica ČAS časopis Čelákovice České Lhotice Čižmář článek Čtverák Děčín doba bronzová Droberjar DSN Durdík Eggers encyklopedie eneolit etruský experiment Frymburk Germáni halštat hornictví hra hrad Hradec Králové hradiště hřivna Chrudim Chvojka import Jablonec nad Nisou jehlice jeskyně Jižní Čechy kameny kanibalismus kasteologie Keltové keramika kladiva kniha koflík konzervace koroze kovadliny kovolitectví kovové artefakty Královehradecký kraj latén Lewis-Williams Liberec Liberecký kraj Lutovský lužická popelnicová pole metalurgie montánní archeologie Musil muzeum nabídka náhrobníky Národní muzeum národní technické muzeum návod nedestruktivní archeologie neolit Nitra Oliva Olomoucký kraj paleobotanika paleolit Památkářské časopisy Památková péče na Moravě Památky středních Čech Pardubice Pardubický kraj Pearce Píč Plzeň Podborský Poděbrady popularizace archeologie povrchové sběry pozvánka Praha pravěk Průzkumy památek ranný středověk recenze sborník seminární práce situla skalní hrad Vranov Sklenář Slabina Sloup v Čechách Slované Smejtek speleologie srkipta střední Čechy svatí Šmolíková šperk štípaná industrie technologie těžba surovin tip Turek tvrz únětická Velký Vřešťov Veneti Vokolek východní Čechy výstavy Waldhauser zámek záušnice zpracování nálezů Zprávy památkové péče železo Živá archeologie

středa 28. března 2012

Seminární práce: Hrad Velký Vřešťov

Autor: Detremar

Hrad Velký Vřešťov
okr. Trutnov

Úvod


            Za téma své seminární práce jsem si vybral dokumentaci středověkých archeologických lokalit v obci Velký Vřešťov v okrese Trutnov, v královéhradeckém kraji. Mým cílem bylo shromáždění maxima informací o této méně známé a opomíjené oblasti, utřídění a porovnání shromážděných (ne vždy identických) informací z literatury a pramenů, včetně internetu, a následně sestavení ucelenějšího obrazu o této destinaci. Dalším krokem, který jsem při sběru informací o této problematice absolvoval, bylo bádání v oblasti archeologických výzkumů prováděných v této lokalitě, a tato zjištění jsem konzultoval s pracovníky archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové (PhDr. Jiří Kalferst).

Seminární práce: Hrad Frymburk

Autor: Detremar

Hrad Frymburk
okr.Náchod
Úvod


            Za téma své seminární práce jsem si vybral dokumentaci středověké archeologické lokality Frymburk v sousedství  obce Nový Hrádek v okrese Náchod, v královéhradeckém kraji. Cílem práce bylo shromáždit co možná nejvíce dostupných informací o této méně známé a opomíjené oblasti, utřídění a porovnání shromážděných (ne vždy identických) informací z literatury a pramenů, včetně internetu, a následně sestavení ucelenějšího obrazu o této lokalitě.

úterý 27. března 2012

Seminární práce: Skalní hrad Vranov

autor: Abbadan


Skalní hrad Vranov
Okr. Jablonec nad Nisou

Historie hradu
Hrad Vranov se nachází na konci strmého pískovcového bradla nad pravým břehem řeky Jizery u obce Malá Skála, jak se také hradu říkalo. Byl založen nejspíše na počátku husitských válek. Založil ho Heník z Valdštejna v době, kdy již éra výstavby nových hradů pomalu ustupovala. V roce 1425 se poprvé řipomíná Heník z Valdštejna se sídlem na Vranově (Henykonis de Waldstein alias de Wranov) na území darovaném kdysi dávno turnovskému klášteru, který v roce 1424 husité vypálili. Heník z Vranova roku 1432 využil vysokého zadlužení Hynka Berka z Dubé a zástavou od něj získal hrad Ostrý. Po bitvě u Lipan se Heník dočkal ocenění za svou věrnost od krále Zikmunda a to tím, že si spolu s Bohušem z Frýdštejna rozdělili statky po někdejším cisterciáckém klášteře. Dále Heník získal od krále list s majestátem, v němž mu Zikmund dává dvůr s poplužím ve Svinařích, Rychnov a snad i Radlo a rychtu jenišovickou s příslušnými vesnicemi. Roku 1437 dostává od krále tvrz s dvorem v Šestajovicích u Horních Počernic a ves křížovníků zderazských, které Heník postoupil Janu Hřelovi. Roku 1438 připojil Heník ke svému stále rostoucímu panství vranoskému i valdštejnskou část města Turnova kterou mu prodal Jindřich z Vartemberka. Tak získal Heník pod kontrolu další část horního Pojizeří a důležitou hospodářsky strategickou část tohoto kraje. Starší literatura uvádí, že byl hrad Vranov roku 1447 zpustošen a v letech 1447-1456 byla pod ním vystavěna tvrz, kde žili Heníkovi potomci se svou matkou Eliškou. To se ovšem nezakládá na příliš ověřených informacích. Je možné, že v té době již pomalu začali stavět tvrz pod hradem, ale pravděpodobně nebyl Vranov zničen.

pondělí 26. března 2012

Recenze na knihy: Pravěk českých zemí v evropském kontextu, Keltové našich zemí v evropském kontextu

 autor: Aenale, Detremar

   Jan Bouzek: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Triton Praha 2005.
 Jan Bouzek: Keltové našich zemí v evropském kontextu. Triton Praha 2007.


     Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc., narozený 17. února 1935 v Praze, je profesorem klasické archeologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, pracovníkem Ústavu archeologie a muzeologie na Masarykově universitě v Brně a také autorem celé řady publikací a vysokoškolských skript. Jako odborník na starověk se zabývá především o Středomořskou oblast.

     V První monografii se J. Bouzek zaměřuje na chybějící článek v odborných publikacích – pojednání o našem pravěku v evropském kontextu. V této knize se věnuje především kulturnímu vývoji našich zemí, přijímání a předávání znalostí mezi naším územím a zbytkem Evropy. První kapitola s názvem Krajina a lidé přibližuje čtenářům význam naší země v pravěku – ve smyslu geografickém a klimatickém. Kniha je dále dělena do kapitol zaměřených na období od paleolitu až po dobu halštatskou. Autor jmenuje nejdůležitější a nejvýraznější kultury a typické artefakty doby, přičemž nesklouzává k jednoduchému popisu, ale poukazuje na jednotlivé časové, tak i místní rozdíly. Kniha je zakončena samostatnou kapitolou Etruskové a Čechy, týkající se konce doby halštatské a začátku doby laténské, kdy byl rozvinut dálkový obchod s jihem a na českých lokalitách se tak nachází mnoho importů právě z Etrurie či Řecka.

Recenze na časopis: Castellologica Bohemica

autor: Detremar

Castellologica Bohemica


     Sborník Castellologica Bohemica se zabývá kastellologickou problematikou středověku a raného novověku, zejména problematikou hradů, tvrzí, opevněných kostelů a městských fortifikací. První číslo bylo vydáno v roce 1989 Archeologickým  ústavem  ČSAV Praha ve spolupráci se Střediskem státní památkové péče a ochrany přírody středočeského kraje, dále Západočeským muzeem v Plzni a Klubem Augusta Sedláčka, který se jako vůbec první pustil do rozsáhlejšího bádání v této problematice. V současnosti je sborník vydáván Archeologickým ústavem AV Praha spolu se Společností přátel starožitností .

Památkářské časopisy

autor: Detremar

Památkářské časopisy
 

     Nejvýznamnějším časopisem, zabývajícím se problematikou památkové péče, jsou Zprávy památkové péče. Časopis vydává Národní památkový ústav za podpory Ministerstva kultury České republiky. Zprávy památkové péče vycházejí už od roku 1937 a dodnes bylo vydáno 70 ročníků. Za celou dobu, co jsou Zprávy památkové péče vydávány, byly i několikrát přejmenovány, např. od 1976 až do roku 1992 se časopis jmenoval Památky a příroda - ovšem tato změna nebyla jediná, protože došlo k rozdělení obsahu do dvou oddílů – Památková péče a Ochrana přírody. Jeden ročník v současnosti obsahuje šest čísel a celkem obsahuje 520 stran. Časopis je určen zejména profesionálním pracovníkům památkové péče, ale také specialistům ze souvisejících oborů, vlastníkům památek a milovníkům kulturního dědictví. Časopis si klade za cíl publikovat nejzajímavější příspěvky ze všech oborů, které souvisejí s péčí o památky. Náplní časopisu jsou rubriky Editorial, Materiálie, Studie, Různé, Semináře, Konference, Akce, Recenze a Bibliografie, Obsah a Rejstřík ročníku, nebo případné přílohy. Je třeba také uvést, že Zprávy památkové péče jsou časopisem recenzovaným. V tomto časopise jsou i články zajímavé pro archeology jako např. z čísla 2/2006, které bylo celé věnované archeologii. Pro ukázku tu můžeme uvést  například článek Otázka archeologických výzkumů v kontextu evropské kastellologie od Tomáše Durdíka nebo Ochrana archeologického dědictví na původním místě, jehož autorkou je Jana Kalferstová.

úterý 20. března 2012

Regionální časopisy plzeňského kraje


autor: Dvořák, Suchánek 
Plzeňský kraj – regionální časopisy

Sborník Západočeského muzea v Plzni. Řada Historie.
První číslo tohoto periodika vyšlo v roce 1976. Sborník vychází jednou ročně a vydává ho Západočeské muzeum v Plzni. Sborník obsahuje odborné a vědecké práce z oborů archeologie, prehistorie, dějin středověku a novověku, dějin umění a uměleckého řemesla, etnografie a vojenství. Zpočátku byl členěn na tištěnou a obrazovou část, v pozdějších číslech jsou články vybaveny ilustracemi v textu. Časopis obsahuje úvod, jednotlivé články, obsah a seznam vyobrazení. Články jsou psány v českém jazyce a na konci každého článku nalezneme cizojazyčný souhrn. Každé číslo má přibližně 100 - 150 stran. Také vyšla dvě supplementa v letech 1998 a 2004. Supplementum z roku 1998 obsahovalo např. článek Československé legie a vznik Československa od Miroslava Husa. Z archeologických pojednání je pro nás zajímavý článek z roku 2002 Rovinná sídliště milavečské kultury v západních Čechách od Jindry Hůrkové nebo Záchranné archeologické výzkumy na dálničním obchvatu Plzně u Starého Plzence od Petera Brauna z roku 2004.

Recenze na knihu: Encyklopédia archeológie


autor: Dvořák, Suchánek

Novotný a kolektiv– Encyklopédia archeológie

   Chtěli bychom vás seznámit s publikací autora Bohuslava Novotného a kolektivu, nazvanou Encyklopédia archeológie. Členové kolektivu jsou jmenováni na tiráži. První vydání encyklopedie vyšlo roku 1986 v Bratislavě pod vydavatelstvím Obzor. Velká řada hesel uspořádaná abecedně na více než tisíci stranách, nabídne čtenáři informace o významných archeologických lokalitách a nálezech. Kniha je určena pro široký okruh čtenářů laické veřejnosti tak i odborníkům. 
   V předmluvě autor rozebírá posun archeologie a její přísun lidstvu. Dále zmiňuje rozsah a účel encyklopedie. Jsou zde zastoupeny všechny období pravěku a rané doby dějinné, mimo jiné i výsledky práce archeologů.

Recenze: Sborník Národního muzea


autor: Dvořák, Suchánek
Sborník Národního muzea

   Sborník Národního muzea je rozdělen na tři řady: A-Historickou, která vychází od roku 1938, B- Přírodovědnou, která vychází od roku 1937, C- Literárně historickou, která vychází od roku 1956. Sborník vydává Národní muzeum jednou ročně. Objevují se zde pouze texty, které dodnes nevyšly v žádné jiné publikaci. Je doprovázen abstrakty v anglickém jazyku, někdy též v německém. Obsah, předmluva i úvod jsou psány dvoujazyčně, a to česky a anglicky. Články ve sborníku jsou doprovázeny řadou černobílých a barevných fotografií, obrázků a obrazových tabulek.
  V historické řadě sborníku jsou uveřejňovány vědecké práce z oborů, kterými se zabývají jednotlivá oddělení Historického muzea Národního muzea. Jedná se hlavně o archeologii prehistorickou a protohistorickou, archeologii středověku i novověku, klasickou, historii, pomocné vědy historické, dějiny výtvarného umění, dějiny hudby, dějiny divadla, národopis, numismatiku a dějiny tělovýchovy a sportu. V tomto sborníku nalezneme především příspěvky pracovníků Národního muzea zabývajících se převážně sbírkovými fondy Národního muzea. Historická řada vychází formou sborníkových čísel.

pondělí 19. března 2012

Recenze na časopis: Časopis Národního muzea

autor: Šťovíčková, Cinková
Časopis Národního muzea

Časopis Národního muzea byl prvním českým odborným periodikem. Poprvé vyšel jako čtvrtletník roku 1827 pod názvem Časopis společnosti Vlasteneckého Muzea a Čechách. U jeho zrodu stál František Palacký, první redaktor.
První číslo bylo tištěno frakturou, což byl tehdy standartní typ písma, užívaný u většiny tiskovin. Pro nás je dnes již ale velmi obtížně čitelný. V počátcích časopisu byl znát i vliv německý, neboť německy psané články měly velký podíl na obsahu časopisu. Vlivem pro národních proudů 19.století však tato část nakonec vymizela. Hlavními tématy, kterými se v počátcích časopis zabýval byly společenskovědní problémy, kultura a politika, z valné části obrozenecky laděná a poplatná době.

Regionální časopisy pardubického kraje

autor: Cinková, Šťovíčková
Časopisy pardubického kraje

Časopisy jsou z velké míry vydávány regionálními muzei, často vlastním nákladem nebo za spolupráce města, jedná-li se třeba o sborník prací zabívajících se městskou minulostí.
Východočeské muzeum v Pardubicích za přispění Sdružení historiků, Muzejního spolku Pardubice a Státního okresního archivu Pardubice vydává svou vlastní řadu sborníků, mimo jiné i Východočeský sborník historický, který představuje jedno z hlavních periodik, určených ke zveřejnění výsledků základního vědeckého  výzkumu v oblasti východních Čech. Výsledky výzkumů zde publikují hlavně odborní pracovníci muzeí, archivů a vysokoškolských pracovišť, a to v širokém časovém záběru, počínaje výzkumem pravěkého osídlení (archeologický výzkum) a konče nejnovějšími dějinami. Vychází od roku 1991 jako ročenka. Mezi řadou archeologických zpráv vyšel například článek Víta Vokolka  Laténské nálezy z Dražkovic ( 8/ 1999) nebo od stejného autora Slezskoplatěnické pohřebiště v Kuněticích (2/1992).

Recenze na časopis: Acta Musei Moraviae

autor: Štemberk, Olbrecht

Acta Musei Moraviae - Časopis Moravského zemského Muzea

Moravské zemské Muzeum bylo založeno z rozhodnutí císaře Františka I. v roce 1817 jako součást Hospodářské společnosti. Neslo tehdy název Františkovo muzeum. Tento rok oslaví muzeum 194. výročí svého vzniku a za dobu sbírkotvorné činnosti se v jeho depozitářích nashromáždilo více než 6 miliónů sbírkových předmětů. Největší část tohoto fondu se váže k dějinám společnosti a přírody na Moravě.
V roce 1895 začalo vydávat Moravské zemské muzeum svůj vlastní časopis. Od roku 1895 se časopis jmenoval Museum Francisceum Annales, v roce 1901 byl přejmenován na Časopis moravského musea zemského. V letech 1901 začalo muzeum vydávat časopis ve dvou nezávislých řadách, české a německé.

Regionální časopisy jižních Čech

autor: Vejdělek

Archeologická periodika jižních Čech

Archeologické výzkumy v jižních Čechách – sborník byl založen roku 1983. Do r. 1995 vycházel nepravidelně (vyšlo osm čísel), od r. 1996 vychází jeden svazek ročně. Vydavatelem je Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Sborník je zaměřen na publikování nejnovějších archeologických výzkumů z jižních Čech i přilehlých regionů. Kromě článků a studií (které jsou zaměřeny na výzkumy lokalit, nálezy artefaktů, radiokarbonová datování aj., ale také na teoreticky zaměřené studie nadregionálního významu) obsahuje recenze, zprávy a odborná sdělení a také anotace nové literatury. České příspěvky mají vždy podrobné německé nebo anglické résumé, zahraniční příspěvky jsou publikovány většinou v němčině. Nedílnou součástí AVJČ je řada supplement, která vycházejí nepravidelně od r. 2004 (dosud jich vyšlo pět). Supplementa publikují příspěvky z mezinárodních archeologických konferencí, konaných v jižních Čechách (supplementum 1, 3 a 4), nebo zveřejňují rozsáhlejší studie s tématikou regionální archeologie (supplementum 2 a 5). Odpovědným redaktorem AVJČ je Mgr. Pavel Šafr – ředitel JČ muzea, Výkonným redaktorem dr. Ondřej Chvojka – archeolog, specialista na dobu bronzovou.

Recenze na knihu: Pravěká Praha


autor: Vejdělek, Soukup     
                                                                                            
Michal Lutovský, Lubor Smejtek a kolektiv: Pravěká Praha

Kniha je věnována památce pražského archeologa Josefa Antonína Jíry (1868 – 1930). Nabízí přehled pravěkých a raně historických dějin Prahy od starší doby kamenné po vznik českého státu v 10. století. Je rozčleněna na osm hlavních kapitol. Jednotlivé kapitoly popisují osídlení na území dnešní Prahy v základních etapách lidských dějin, zasazují nálezy do souvislostí pravěkého vývoje celých Čech. Zároveň přinášejí i kompletní soupis pražských archeologických nalezišť každého období s umístěním v dnešní uliční síti, s popisem nálezových situací a s prezentací nálezů.Nedílnou součástí knihy je bohatý obrazový doprovod , zahrnující fotografie artefaktů a objektů, letecké snímky, dobové i současné kresby a rytiny, mapky apod.
První kapitola, jejímž autorem je Karel Sklenář, nese název „Praha archeologická“. Je rozčleněna na 18 podkapitol a je zaměřena na historii archeologického výzkumu Prahy od 16. století po současnost.

Recenze na časopis: Živá archeologie

autor: Kotlář, Panuš

Časopis Živá archeologie

Časopis Živá archeologie vznikl v roce 2000 pod názvem „Rekonstrukce a experiment v archeologii“, jeho vydavatelem je Katedra Archeologie Filozofické Fakulty Univerzity v Hradci Králové (do 28. 2. 2009 katedra praktické a experimentální archeologie Filozofické fakulty Univerzity v Hradci Králové). Od roku 2004 se časopis jmenuje „Živá archeologie“ s původním názvem přesunutým do podtitulu. Vychází jednou ročně. Cílem časopisu bylo podpořit rozvoj archeologického experimentu a rekonstrukcí v domácím (tj. českém) prostředí.
Obsah časopisu se mimo prací týkajících se české archeologie začal postupně orientovat i na dění v zahraničí. Orientace časopisu zůstala zachována, ovšem v širším pojetí archeologického experimentu rekonstrukcí, jak je to běžné v zahraničí, a tzv. „public archeology“.  Archeologie tak měla být do budoucna více popularizována, více zaměřena na veřejnost. Původní formát  A5 byl změněn na A4.

Regionální časopisy Královehradeckého kraje

autor: Kotlář, Panuš


Regionální časopisy Královéhradeckého kraje

Hradecký kraj. Věstník museí kraje Královéhradeckého
Ilustrovaný měsíčník vycházel v letech 1904 – 1914 nejprve v Černilově a později v Jaroměři.
První ročník vyšel původně pod názvem „Archiv. Rozhledy historické, topografické, národopisné, statistické a školské po kraji královéhradeckém“. Počet čísel v jednotlivých ročnících pohyboval mezi 4 – 6 čísly. V letech 1910 – 1911 vydávání přerušeno a obnoveno v roce 1912. Poslední 8. ročník vycházel v letech 1913 – 1914. Další vydávání ukončila 1. světová válka.
Domečka, L. 1913: Archeologický výzkum L. J. Píče v Hradeckém kraji, VIII. ročník, č. 1 – 2 Zoukal, T.: Nejstarší osídlení Jaroměřska, V. ročník, č. 3

Královéhradecko: vlastivědný sborník pro školu a dům
Sborník vycházel 5x ročně v Hradci Králové v letech 1924 - 1940. Navázal na Hradecký kraj. Celkem vyšlo 17 ročníků.
Domečka, L.: Lidé v lesích na Královehradecku za doby předhistorické, IV. ročník, č. 5

Recenze na knihu: Encyklopedie hradišť

autor: Kotlář,Panuš

Encyklopedie hradišť v Čechách
Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku

 
Encyklopedie hradišť jsou dvě publikace. Autory té první (Encyklopedie hradišť v Čechách) jsou Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina a Lubor Smejtek. Roku 2003 ji vydalo nakladatelství Libri v Praze. V této knize je popsáno na 250 hradišť na území Čech od pravěku až po raný středověk. Dílo obsahuje nejen historii hradišť, postup stavby a možný způsob jejich založení, ale zaměřuje se také na popis terénního umístění, dodnes viditelných pozůstatků opevnění a u některých lokalit jsou uvedeny výsledky archeologických výzkumů. V této knize najdeme i kapitoly o metodách a historii archeologického výzkumu hradišť, způsobu jejich ochrany, nebo o vývoji vzhledu hradišť.

neděle 18. března 2012

Recenze na knihu: Karel Sklenář – Tanec obrů (Není jen Stonehenge)

autor: Bara S.


Publikaci Tanec obrů vydala Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky roku 1996 v Praze. Fotografie v knize pocházejí z archivu autora a ostatní ilustrace je dílem Elišky Sklenářové. Fotografie jsou umístěny na voskových listech uprostřed knížky. Ilustrace se nacházejí v každé kapitole na stránkách knihy.
                Kniha je rozdělena na Předmluvu, Tři informace úvodem, Knihu první a Knihu druhou, Tři úvahy závěrem, A úplně nakonec a jako poslední je v knize umístěn Rejstřík.
                V Předmluvě autor vysvětluje, že kniha chce být systematickým průvodcem po světě velkých kamenů a ukázat podstatné složky, které tento svět vytvářejí.
                První informace úvodem se jmenuje O kamenech. V této kapitole se dočteme příběh kronikáře a o stádiích poznání. Lidé nejdříve věřili v čarovnou moc balvanů. Později to byla díla bytostí nadaných

sobota 17. března 2012

Recenze na výstavu: Polabské muzeum v Poděbradech

autor: Abbadan

Polabské muzeum v Poděbradech

Polabské muzeum je od 1. 1. 2003 příspěvkovou organizací zřizovanou Středočeským krajem. Polabské muzeum spravuje tyto muzejní pracoviště: Polabské muzeum v Poděbradech, Památník krále Jiřího z Poděbrad, Polabské národopisné muzeum v přírodě Přerov nad Labem, Vlastivědné muzeum Nymburk, Muzeum Bedřicha Hrozného Lysá nad Labem, Galerii Melantrich Rožďalovice a Městské muzeum Sadská. Expozice Polabského muzea jsou umístěny v architektonicky a historicky hodnotných objektech. Polabské muzeum spravuje a veřejnosti zpřístupňuje 3 památkově chráněné budovy (špitál zv. Kunhuta v Poděbradech, Staročeskou chalupu v Přerově nad Labem a roubený patrový měšťanský dům v Rožďalovicích), které jsou v majetku Středočeského kraje a dále své expozice prezentuje ve 2 památkově chráněných budovách, které vlastní jednak Univerzita Karlova v Praze (Zámek Poděbrady) a jednak Město Lysá nad Labem (Muzeum B. Hrozného Lysá nad Labem).

pátek 16. března 2012

Recenze na výstavu: Po stopách Keltů - Nasavrky

autor: Abbadan

 Po stopách Keltů – Nasavrky

Město Nasavrky leží asi 20 km jižně od Pardubic na svazích Železných hor. Dnešní stálá expozice „Po stopách Keltů“ je umístěna v prostorách renesančního zámku, který byl kolem roku 1600 přestavěn z tvrze, vybudované v 10. - 11. st. jako strážiště pro celníky. V 90. letech 20. st. prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes je zámek využíván ke kulturním účelům. V přízemí je obřadní síň, informační centrum a cestovní kancelář. V prvním poschodí se nachází již zmiňovaná expozice, kterou zde v roce 2005 otevřelo občanské sdružení Boii. Druhé poschodí je využíváno pro výstavy a koncerty, jako například každoroční výstava výtvarných děl, nazvané „Nasavrcká paleta“, nebo také „Nasavrcké hudební léto“.
Expozice je rozmístěna do šesti místností rozdělených do 8 zastavení. Hned naproti schodům na návštěvníky čeká figurína keltského válečníka, držící oštěp a štít. Návštěvník se zde dozví základní informace o keltském obyvatelstvu, kdo byli, v jakém období a kde žili, jak se oblékali a také proč a kdy jejich civilizace zanikla. V druhé části místnosti máme možnost nahlédnout do rekonstrukce keltské polozemnice, ve které nalezneme předměty denní potřeby Keltů, jako je bronzový kotlík na železném závěsu, keramické nádoby, nářadí, kamenný žernov, stojan na spřádání lnu, nebo předměty osobní potřeby.

Recenze na knihu: Uvnitř neolitické mysli

autor: Abbadan

Uvnitř neolitické mysli
David Lewis-Williams, David Pearce

David Lewis-Williams je profesorem antropologie na Rock Art Research Institute University of Witwatersrand v Johannesgurgu. Zabývá se především výzkumem parietálního a mobilního umění mladého paleolitu. Je autorem řady publikací, např. Mysl v jeskyni.
David Pearce je výzkumný pracovník na Rock Art Research Institute University of Witwatersrand v Johannesgurgu. Zaměřuje se zejména na výzkum pohřebních rituálů pozdní doby kamenné v Africe.
Tato kniha pojednává o fungování lidského mozku a složitých elektrochemických pochodech, které v něm probíhají a vytvářejí naše vědomí. Zaměřuje se především na dvě odlišné fáze neolitu ve dvou částech světa: Blízký východ a západní Evropu. Autoři porovnávají pohřební zvyky a symboly na lokalitách na Blízkém východě, jako například Nevali Ҫori, Göbekli Tepe, Ajn Ghazal, Jericho a Ҫatal Hüyük s mohutnými kamennými památníky v Bretani, Velké Británii, Irsku a na Pyrenejském poloostrově.
První kapitola nazvaná „Revoluční neolit“ se zabývá některými výklady důvodů, proč lidé přestali lovit zvěř a sbírat plody divoce rostoucích rostlin, proč zvířata začali domestikovat a rostliny zušlechťovat. Dozvíme se tu o nálezech lidských lebek, které byly pokryté směsí jílu a páleného vápna, vytvarované do podoby obličejových rysů, s lasturkami na místě očí. Dále se seznámíme s archeologem jménem Vere Gordon Childe a s jeho termínem „neolitická revoluce“. Autoři se zde také snaží vysvětlit pojem náboženství a s ním spojených jevů a symbolů.

čtvrtek 15. března 2012

Jak publikovat článek - návod pro ty, co s blogováním začínají

Autor: Miho


Do blogu se přihlásíte na stránce blogger.com a nebo v pravém horním rohu této stránky, přes příkaz přihlásit se. Přihlásíte se naším googlovským emailem archeohk2010@gmail.com, heslo je naše staré známé. Oběma úkony se dostanete do prostředí, odkud můžete přenastavit vše ohledně vzhledu, ale hlavně, publikovat článek. 


Co má článek obsahovat:
1) Nadpis, jméno. Stručnost či obšírnost, záleží na vás, je to jedno. Nadpis článku pište do oddělené kolonky Název příspěvku.
2) Jméno autora. Ustálíme si nějakou podobu, navrhuji psát malým písmem hned jako první větu, se zarovnáním vlevo v podobě Autor: Miho, tak jak to můžete vidět u tohoto příspěvku.
3) Pravidla. Aby stránky sloužily, musí být přehledné. Domluvíme se, že budeme používat stejný font, tedy bezpatkový Arial ( šetří místo a bezpatkové se lépe čtou lidem s vadou zraku). Pokud budete publikovat delší článek, použijte zalomení odkazu. Je to  symbol roztržené stránky nahoře v panelu možností textu. Je to funkce, která rozdělí článek, na hlavní straně můžete nechat úvod a několik prvních odstavců, kdo bude chtít číst dál, článek si rozklikne.
4) Téma. Nejdůležitější pro váš článek je správné zařazení, aby se dal dobře vyhledat. Z tohoto důvodu používáme místo rubrik štítky. Zatímco článek můžete vložit jen do jedné rubriky, štítků na něj můžete dát kolik chcete. Co to jsou štítky? Jsou to hesla, která se vašeho článku týkají. K článku je přiřazujete vpravo, v sloupci Nastavení příspěvků. Snažte se jich uvést co nejvíce, ale nevymýšlejte zas témata úplně okrajová, to by vyhledávání  ztížilo než zlepšilo.
 Příklad: Psala jsem referát na knihu pro doktora Slezáka. Kniha se jmenovala Učenci a pohané, napsal ji Karel Sklenář. Štítky jsem zvolila kniha, recenze, Sklenář, tip.
5) Obrázky, odkazy, apod. Samozřejmě můžete vkládat obrázky, odkazy, videa, měnit barvu písma, font, velikost. Nebojte se, že něco popletete. Blogger vše za vás průběžně ukládá a všechny změny jsou vratné. Stejně tak i do již publikovaného článku můžete i později zasahovat. Třeba opravovat hrubky :-)


Ke každému článku je možné přidat komentář. Určitě vás to potěší, když vám někdo napíše, že se mu článek líbil, stejně tak i vy můžete podpořit své kolegy v chuti do psaní, když okomentujete jejich příspěvek. Naše stránka nabízí spoustu možností se vyjádřit, ať už pod články, tak i v shoutboardu (tam můžete napsat třeba nějakou aktualitu, kterou mají hned všichni vidět) a nebo v návštěvní knize, kde je i prostor pro diskuze, které se nehodí pod články. Zároveň tam mohou přispívat i studenti, kteří nejsou s námi v ročníku a tedy ve skupině na facebooku.





středa 14. března 2012


Recenze na knihu: Učenci a pohané


autor: Miho

Učenci a pohané
Karel Sklenář


Aby čtenář pochopil úlohu knihy, je nezbytné přečíst si předmluvu, jež je kupodivu většinou čtenářů tradičně přeskočena. Zde se autor podle očekávání snaží přiblížit zejména důvody, které ho k napsání této knihy menšího rozsahu vedly. Tedy, než se o pár stránek dál dostaneme k prvnímu z pětadvaceti příběhů, zjistíme, že v rukou vlastně nedržíme knihu archeologickou, nýbrž historickou. Archeologie se pak dotýká tím způsobem, že se zabývá jejími dějinami na našem území, a to je právě ta mezera ve vědomostech dnešních milovníků archeologie, kterou se tímto dílem rozhodl doktor Sklenář vyplnit. Ačkoliv, slovy autora, ani historickou se tato kniha označit nedá. Nejsou to daty opatřená fakta, ale s citem a poezií napsané příběhy z dob, kdy se náš milovaný obor teprve nalézal v plenkách a ti, které dnes považujeme za velikány, zápolili s touto „naukou o starožitnostech“, způsobem, který by nám byl zapomenut.
            Ačkoliv je archeologie vědou, která se z minulosti snaží vytěžit co možná nejvíce informací a archeologové neváhají obětovat této vědě celý svůj život, na svou vlastní minulost dbají pramálo. Přitom nejen naše objevy mohou být přínosné a zajímavé, snad právě i okolnosti, které k němu vedly zaujmou nedotknuté čtenáře a  probudí v nich tužeb po historickém bádání.

Recenze na výstavu Svatá Anežka Česká - princezna a řeholnice

autor: Miho

Tip: Navštivte i web výstavy !

Výstava Svatá Anežka Česká - princezna a řeholnice


Výstavě věnované nejoblíbenější české světici, Anežce České, se dá přiřknout jeden přídomek, chceme-li být struční. Je to výstava historická. Bylo by však škoda nevyzdvihnout její rozmanitost a zapomenout na to, že je vlastně ikonografická, umělecká, archeologická, architektonická a povzbuzující národní identitu.

Za výstavou pořádanou Arcibiskupstvím pražským a Národní galerií musí návštěvník na Staré Město, kde se mezi zástavbou středověkých domů nalézá Anežský klášter a kostely Nejsv. Salvátora a sv. Františka. V šetrně zrekonstruovaných prostorách je nainstalována sbírka, která nás nejen seznámí s životem sv. Anežky, ale i dobou, politickými okolnostmi, vírou a životem šlechty i obyčejných lidí. Materiál je předkládán smysluplně v tématických okruzích a pokud je to možné, často i v místech, která jsou pro něj původní.