Blažek Bouzek Bratislava Brno bronzová kopí bronzové meče Bureš Castellologica Bohemica ČAS časopis Čelákovice České Lhotice Čižmář článek Čtverák Děčín doba bronzová Droberjar DSN Durdík Eggers encyklopedie eneolit etruský experiment Frymburk Germáni halštat hornictví hra hrad Hradec Králové hradiště hřivna Chrudim Chvojka import Jablonec nad Nisou jehlice jeskyně Jižní Čechy kameny kanibalismus kasteologie Keltové keramika kladiva kniha koflík konzervace koroze kovadliny kovolitectví kovové artefakty Královehradecký kraj latén Lewis-Williams Liberec Liberecký kraj Lutovský lužická popelnicová pole metalurgie montánní archeologie Musil muzeum nabídka náhrobníky Národní muzeum národní technické muzeum návod nedestruktivní archeologie neolit Nitra Oliva Olomoucký kraj paleobotanika paleolit Památkářské časopisy Památková péče na Moravě Památky středních Čech Pardubice Pardubický kraj Pearce Píč Plzeň Podborský Poděbrady popularizace archeologie povrchové sběry pozvánka Praha pravěk Průzkumy památek ranný středověk recenze sborník seminární práce situla skalní hrad Vranov Sklenář Slabina Sloup v Čechách Slované Smejtek speleologie srkipta střední Čechy svatí Šmolíková šperk štípaná industrie technologie těžba surovin tip Turek tvrz únětická Velký Vřešťov Veneti Vokolek východní Čechy výstavy Waldhauser zámek záušnice zpracování nálezů Zprávy památkové péče železo Živá archeologie

pondělí 26. března 2012

Recenze na knihy: Pravěk českých zemí v evropském kontextu, Keltové našich zemí v evropském kontextu

 autor: Aenale, Detremar

   Jan Bouzek: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Triton Praha 2005.
 Jan Bouzek: Keltové našich zemí v evropském kontextu. Triton Praha 2007.


     Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc., narozený 17. února 1935 v Praze, je profesorem klasické archeologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, pracovníkem Ústavu archeologie a muzeologie na Masarykově universitě v Brně a také autorem celé řady publikací a vysokoškolských skript. Jako odborník na starověk se zabývá především o Středomořskou oblast.

     V První monografii se J. Bouzek zaměřuje na chybějící článek v odborných publikacích – pojednání o našem pravěku v evropském kontextu. V této knize se věnuje především kulturnímu vývoji našich zemí, přijímání a předávání znalostí mezi naším územím a zbytkem Evropy. První kapitola s názvem Krajina a lidé přibližuje čtenářům význam naší země v pravěku – ve smyslu geografickém a klimatickém. Kniha je dále dělena do kapitol zaměřených na období od paleolitu až po dobu halštatskou. Autor jmenuje nejdůležitější a nejvýraznější kultury a typické artefakty doby, přičemž nesklouzává k jednoduchému popisu, ale poukazuje na jednotlivé časové, tak i místní rozdíly. Kniha je zakončena samostatnou kapitolou Etruskové a Čechy, týkající se konce doby halštatské a začátku doby laténské, kdy byl rozvinut dálkový obchod s jihem a na českých lokalitách se tak nachází mnoho importů právě z Etrurie či Řecka.


     Na předchozí publikaci navazuje druhá kniha s názvem Keltové našich zemí v evropském kontextu. Autor se zde zaměřuje na civilizaci Keltů a s nimi spjatou dobu laténskou. Na rozdíl od předchozího titulu zde první národy vystupují z anonymity a autor zde také zdůrazňuje rozlišování etnicity. Autor pak následně čtenáře provede pěti kapitolami. V první se věnuje původu a počátkům Keltů, dále také prvním písemným zmínkám o nich v období antiky. Ve druhé se zabývá ranou dobou laténskou, kde popisuje vznik laténského umění a architektury. Třetí je věnována střední době laténské, ve které se odehrály výrazné hospodářské a sociální změny v keltské společnosti nebo významná válečná tažení. Ve čtvrté jsou rozebírána keltská oppida, náboženství daného období nebo rozvoj hospodářství, či obchod s Římem. Závěrečná pátá kapitola se zaměřuje na konec Keltů v Čechách a na Moravě a příchodu Markomanů.

     Obě knihy jsou rovněž bohatě vybaveny ilustracemi, díky níž může čtenář lépe proniknout do daného tématu. Ilustrace jsou převzaty především z předešlých knih Jana Bouzka a také z přehledných publikací Vladimíra Podborského.

1 komentář:

  1. Tyjo, dobré! Shrnout dvě knížky ve čtyřech odstavcích, tady někdo podlehl úsporným řešením naší univerzity :-D ;-)

    OdpovědětVymazat