Blažek Bouzek Bratislava Brno bronzová kopí bronzové meče Bureš Castellologica Bohemica ČAS časopis Čelákovice České Lhotice Čižmář článek Čtverák Děčín doba bronzová Droberjar DSN Durdík Eggers encyklopedie eneolit etruský experiment Frymburk Germáni halštat hornictví hra hrad Hradec Králové hradiště hřivna Chrudim Chvojka import Jablonec nad Nisou jehlice jeskyně Jižní Čechy kameny kanibalismus kasteologie Keltové keramika kladiva kniha koflík konzervace koroze kovadliny kovolitectví kovové artefakty Královehradecký kraj latén Lewis-Williams Liberec Liberecký kraj Lutovský lužická popelnicová pole metalurgie montánní archeologie Musil muzeum nabídka náhrobníky Národní muzeum národní technické muzeum návod nedestruktivní archeologie neolit Nitra Oliva Olomoucký kraj paleobotanika paleolit Památkářské časopisy Památková péče na Moravě Památky středních Čech Pardubice Pardubický kraj Pearce Píč Plzeň Podborský Poděbrady popularizace archeologie povrchové sběry pozvánka Praha pravěk Průzkumy památek ranný středověk recenze sborník seminární práce situla skalní hrad Vranov Sklenář Slabina Sloup v Čechách Slované Smejtek speleologie srkipta střední Čechy svatí Šmolíková šperk štípaná industrie technologie těžba surovin tip Turek tvrz únětická Velký Vřešťov Veneti Vokolek východní Čechy výstavy Waldhauser zámek záušnice zpracování nálezů Zprávy památkové péče železo Živá archeologie

pátek 28. prosince 2012

Seminární práce: náhrobníky

autor: Káťa


Náhrobníky na katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové

Pro svoji seminární práci jsem si vybrala katedrálu Svatého Ducha v Hradci Králové. Na jejích zdech jsem našla několik náhrobníků a vybrala jsem si 3, které se nachází ve výklenku kostela směřujícím na sever. Náhrobníky se nachází na východní stěně výklenku za mříží.
Obr. 1









Seminární práce: Neznámý hrad v Rychlebských horách

autor: Káťa


RYCHLEBY
NEZNÁMÝ HRAD V RYCHLEBSKÝCH HORÁCH
Název hradu
Hrad Rychleby patří k těm středověkým opevněním, o jejichž existenci nejsou písemné zprávy. Ani jméno hradu není původní. Němci jej daleko později začali nazývat Reichenstein podle pohoří, jehož hlavní hřbet se táhne od města Reichensteinu až k Pomezí. Protože již v 19. století nazval A. V. Šembera tento horský hřbet Rychleby, užívá se – obdobně jako v němčině – tohoto jména i pro hrad.

Umístění a vznik hradu
Zřícenina hradu se nachází na soutoku drobné vodoteče a Račího potoka nedaleko Javorníka. Vstup do údolí říčky Javorníku a roviny rozkládající se od hor do Slezské Hané, střežil hrad Javorník (dnes Jánský Vrch) a velmi silně byla opevněna cesta z Javornicka do Kladska údolím Račího potoka. Tady, při vstupu do údolí, vznikl někdy před rokem 1290 hrad, dnes zvaný Rychleby. Není vyloučeno, že jej postavili loupežní Vusthubové, kteří získali vojensky a nezákonně toto podhorské biskupské území, aby se zmocnili kontroly nad cestou do Kladska. Hrádek naproti, zvaný pak Pustý zámek, byl zřejmě postaven na ochranu proti Rychlebům a taktéž i další opevnění po proudu potoka směrem k Javorníku. Tvrdit s jistotou, že stavitelé hradu byli Vusthubové, je odvážné. Jsou však některé příčiny, které tomu nasvědčují. Hrad zde nebyl postaven o samotě; na protější straně údolí vzniklo, zdá se ve stejné době, druhé opevnění, dnes zvané Pustý zámek, jak již bylo zmíněno dříve. Stavitelem byl sotva vratislavský kníže Jindřich IV., ten teprve po smrti krále Přemysla Otakara II., v roce 1278, získal tzv. čáslavskými úmluvami Kladsko doživotně do svých rukou a stavět pevnost uprostřed svého území, neboť byl i pánem Jesenicka, by bylo přinejmenším marnotratností. Rychleby postavil někdo, kdo potřeboval obránit své území na jeho hranicích. Tím mohl být právě po smrti Jindřichově v roce 1290 Jan starší Vusthube.

úterý 18. prosince 2012

Seminární práce - náhrobníky

autor: Detremar


Náhrobní desky na kostele sv. Josefa v Dubenci

Jako téma své seminární práce jsem si vybral kostel sv. Josefa v Dubenci. Tento kostel má na svých stěnách celkem čtyři náhrobní desky a jeden fragment. Pro svou práci jsem zvolil pouze tři náhrobní desky, ke kterým se mi podařilo sehnat co nejvíce informací.

První z nich se nachází na levé stěně věže pod oknem. Jedná se o desku z pískovce    (š. 92,5; v. 168,5 cm). Deska byla objevena na přilehlém hřbitově v roce 1821. V reliéfu je muž v rubáši, u nohou znak Valdštejnů. Opis: …ILLVSTRIS ET GENEROSUS…O|LVS BARO A WALDSSTEIN IN POLICZAN SMC…ANIMO C…ORI ANIMA REDDIDIT 18 MAI ANNO 1604. S největší pravděpodobností se jedná o náhrobek Karla z Valdštejna. (Obr.1)

Druhá je umístěna na východní stěně sakristie. Deska je pískovcová (š. 84,5; v. 178,5 cm).
V reliéfu nahoře čtverečná kartuš s nápisem: job …9 kapi| vy…in..telni| geft…31…ude| pofledních p nad|…ue ale poftawi|jan w 11 Kapi.| ga gfem wzk|iziffeni| y ziwot kdo we| mne byt pak y umrzel| zit bude. Dole věnec, obklopující kalich s hostií. Legenda kolem obíhající: dne 27 mefice ledna w panu dokonal ctihodny knez Gi|zik U|wila…tuto pochowano geft a odpocziwa w nadegi blaho…(Obr.2)

            Třetí deska je rovněž z pískovce (š. 75,5; v. 160,5 cm) a nachází se také na stěně sakristie. V reliéfu uprostřed IHS, nahoře a dole: SEPVLCHRVM R P IACOBI TOPF| SOC IES SACERDO| TIS SVPERIORIS| OBIIT SCHVRZII| VI APRILIS AN| NO 1689. (Obr.3)

Obr. 1

sobota 8. prosince 2012

Seminární práce - náhrobníky

autor: Josef Krpálek


Náhrobníky na kostele Proměnění páně (Chlum)

Pro svoji seminární práci jsem si vybral kostel Proměnění Páně. Na jeho zdech jsem našel náhrobníky a vybral jsem si 2 umístěné u předního vchodu do kostela.
obr. 1


Na náhrobníku vlevo 85x170 cm (ŠxV) (viz. Obr 2) je text umístěn po vnějším obvodu a v horní polovině desky je štítek s nápisem. Na náhrobníku je vytesán v dolní polovině reliéf o velikosti 60X85 cm (ŠxV). Reliéfem je rodinný erb skládající ze štítu a přilbice s klenotem v podobě lidské postavy (nejspíše dítěte).
Na náhrobníku vpravo 85X180 (ŠxV) (viz. Obr 3) je text umístěn opět po vnějším obvodu a v horní části desky. Dále je víceméně uprostřed vytesán reliéf o velikosti 60x90 cm (ŠxV). Reliéfem je opět rodinný erb skládající se z kostkovaného štítu a helmice s klenotem v podobě torza lidské postavy s hlavou.

středa 5. prosince 2012

Seminární práce - náhrobníky

autor: Martin Štemberk



Náhrobníky na kostele sv. Michaela

Pro svoji seminární práci jsem si vybral kostel sv. Michaela. Na jeho zdech se nacházelo velké množství náhrobníků, já si vybral dva náhrobníky umístěné na východní stěně, tedy  zadní strana kostela (viz. Obr 4). Náhrobníky jsou vytesány z pískovce.
Kostel sv. Michaela byl založen roku 1518, vysvěcen roku 1521. Jde o prostou stavbu kostelního typu, která zůstala do dnes ve stejné podobě, s výjimkou menších úprav. Do 19. století se kolem rozkládal hřbitov, který nahradil park pro veřejnost. V dnešní době je kostel zchátralí a zničený od vandalů. Některé náhrobníky jsou posprejovány a zničeny. 
Obr. 1

Seminární práce - náhrobníky

autor: Abbadan


Náhrobníky na kostele sv. Ducha v Hradci Králové


Obr. 1
Pískovcový náhrobník o výšce 148 cm a šířce 78 cm s nápisem po obvodu, který je místy nečitelný: Letha Panie1553 …man z Kelcze ziwot swug dokonal …Uprostřed nahoře je nápis nečitelný a pod ním je vyobrazen erb Keleckých z Kelče. Byl položen památce Jana Kadrmana z Kelče roku 1553.
V Památkách Archeologických je erb popsán takto: štít modré barvy, v němž jest od spodku do polovice štítu mříže dřevěná, za níž lev bílý celý na zadních nohách stojí, vyskakuje vzhůru, vrchní polovice k pravé straně štítu a druhá zadní polovice za mříží se vidí, maje týž lev ústa rozžhavená a jazyk vyplazený a ocas vzhůru nad mříží drží. Nad štítem helm stříbrný a na něm fafrnochy modré a žluté barvy. Nad těmi fafrnochy a helmem koruna zlatá královská, z kteréž dva rohy buvolové vzhůru vynikají. (PA 3, str. 174)
Náhrobník se nachází na severní straně chrámu ve výklenku za mříží na východní zdi.