autor: Káťa
RYCHLEBY
NEZNÁMÝ HRAD V RYCHLEBSKÝCH HORÁCH
Název hradu
Hrad
Rychleby patří k těm středověkým opevněním, o jejichž existenci
nejsou písemné zprávy. Ani jméno hradu není původní. Němci jej daleko později
začali nazývat Reichenstein podle pohoří, jehož hlavní hřbet se táhne od města
Reichensteinu až k Pomezí. Protože již v 19. století nazval A. V.
Šembera tento horský hřbet Rychleby, užívá se – obdobně jako v němčině –
tohoto jména i pro hrad.
Umístění a vznik hradu
Zřícenina hradu se nachází na
soutoku drobné vodoteče a Račího potoka nedaleko Javorníka. Vstup do údolí
říčky Javorníku a roviny rozkládající se od hor do Slezské Hané, střežil hrad
Javorník (dnes Jánský Vrch) a velmi silně byla opevněna cesta z Javornicka
do Kladska údolím Račího potoka. Tady, při vstupu do údolí, vznikl někdy před
rokem 1290 hrad, dnes zvaný Rychleby. Není vyloučeno, že jej postavili loupežní
Vusthubové, kteří získali vojensky a nezákonně toto podhorské biskupské území,
aby se zmocnili kontroly nad cestou do Kladska. Hrádek naproti, zvaný pak Pustý
zámek, byl zřejmě postaven na ochranu proti Rychlebům a taktéž i další opevnění
po proudu potoka směrem k Javorníku. Tvrdit s jistotou, že stavitelé
hradu byli Vusthubové, je odvážné. Jsou však některé příčiny, které tomu
nasvědčují. Hrad zde nebyl postaven o samotě; na protější straně údolí vzniklo,
zdá se ve stejné době, druhé opevnění, dnes zvané Pustý zámek, jak již bylo
zmíněno dříve. Stavitelem byl sotva vratislavský kníže Jindřich IV., ten teprve
po smrti krále Přemysla Otakara II., v roce 1278, získal tzv. čáslavskými
úmluvami Kladsko doživotně do svých rukou a stavět pevnost uprostřed svého
území, neboť byl i pánem Jesenicka, by bylo přinejmenším marnotratností.
Rychleby postavil někdo, kdo potřeboval obránit své území na jeho hranicích.
Tím mohl být právě po smrti Jindřichově v roce 1290 Jan starší Vusthube.