Blažek Bouzek Bratislava Brno bronzová kopí bronzové meče Bureš Castellologica Bohemica ČAS časopis Čelákovice České Lhotice Čižmář článek Čtverák Děčín doba bronzová Droberjar DSN Durdík Eggers encyklopedie eneolit etruský experiment Frymburk Germáni halštat hornictví hra hrad Hradec Králové hradiště hřivna Chrudim Chvojka import Jablonec nad Nisou jehlice jeskyně Jižní Čechy kameny kanibalismus kasteologie Keltové keramika kladiva kniha koflík konzervace koroze kovadliny kovolitectví kovové artefakty Královehradecký kraj latén Lewis-Williams Liberec Liberecký kraj Lutovský lužická popelnicová pole metalurgie montánní archeologie Musil muzeum nabídka náhrobníky Národní muzeum národní technické muzeum návod nedestruktivní archeologie neolit Nitra Oliva Olomoucký kraj paleobotanika paleolit Památkářské časopisy Památková péče na Moravě Památky středních Čech Pardubice Pardubický kraj Pearce Píč Plzeň Podborský Poděbrady popularizace archeologie povrchové sběry pozvánka Praha pravěk Průzkumy památek ranný středověk recenze sborník seminární práce situla skalní hrad Vranov Sklenář Slabina Sloup v Čechách Slované Smejtek speleologie srkipta střední Čechy svatí Šmolíková šperk štípaná industrie technologie těžba surovin tip Turek tvrz únětická Velký Vřešťov Veneti Vokolek východní Čechy výstavy Waldhauser zámek záušnice zpracování nálezů Zprávy památkové péče železo Živá archeologie

pondělí 16. dubna 2012

Seminární práce - nedestruktivní archeologie


autor: Barča S.
Nedestruktivní archeologie – povrchové sběry

            Jako téma seminární práce na Velkoplošné výzkumy jsem si vybrala Vlastní názor na zpracování nálezů s tím, že bych se chtěla zaměřit na nedestruktivní archeologii, speciálně na povrchové sběry. Některé jsem i sama absolvovala.
            Archeologie je věda o hmotných pramenech. Zkoumá dějiny od pravěku až do současnosti. Podle metod výzkumu můžeme archeologii rozdělit na leteckou (snímkování z letadel), terénní (povrchové sběry, vykopávky), podmořskou (výzkum ve slané vodě) a podvodní (výzkum ve sladké vodě). Archeologie vytváří pozadí pro poznání historických 

neděle 8. dubna 2012

Článek: Kanibalismus doložený stovkami koster

autor: Josef Pazdera
zdroj: http://www.osel.cz/index.php?clanek=4757

Kanibalismus doložený stovkami koster

Lidské ostatky z doby neolitu možná dokládají, že na území dnešního Německa se soukmenovci pojídali.


Herxheim dnes
Pokud bychom byli v jižním Německu před 7000 lety, byli bychom zřejmě svědky hrůzných činů. Po dobu několika desetiletí se zde lidé mordovali a jedli. Zbytky po rituálních hostinách se pak házely do oválné jámy. K tomuto překvapivému závěru dospěli francouzští archeologové pod vedením Bruna Boulestina z University of Bordeaux.


Před 7000 lety zde byla osada, kterou obklopovala strouha, v níž dnes nalézáme stovky lidských ostatků. (Kredit: F. Haak, GDKE Rheinland-Pfalz, Direktion Archaologie, Speyer)
V místě, kde dnes stojí vesnice Herxheim, se lidojedství mělo praktikovat ve velkém. Oběťmi měli být otroci, trestanci ale výběr nešťastníků se klidně mohl dát i podle zcela jiných, kriterií a oběťmi mohli být blízcí z vlastních řad. Za vším tím násilnictvím měla podle Francouzů stát tehdejší krize střední Evropy. Boulestin se svými spolupracovníky jsou přesvědčeni, že mají dost důkazů, kterými mohou tento nový názor doložit. Má jít o stovky kostí, které vykazují shodné znaky poškození, jako kosti zvířecí. Z toho, že se podobně poškrábané lidské i zvířecí kosti nacházejí na stejném místě, vědci usuzují, že i lidská těla byla porcována jako ta zvířecí. Vyobrazení na střepech hliněných hrnců, které se mezi kostmi našly vypovídají, že šlo o dobu před  7500 až 7 000 lety. Tedy o dobu neolitu, kdy se u nás začalo šířit farmaření.

Článek: Jakou řečí hovořili lidé v době kamenné? (1)

autor:  Igor Tureček
zdroj: http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4405

Jakou řečí hovořili lidé v době kamenné?(1)

Lužická kultura a příbuzné kultury přetrvávají hluboko do protohistorické doby. Kolem žádné jiné pravěké kultury nevzniklo tolik diskusí o její etnické příslušnosti. Vyhrotily se dokonce natolik, že mívaly dohru mezi diplomaty. Během nacistické éry šlo především o to, aby lužická kultura byla vyloučena z etnogeneze Slovanů.

pátek 6. dubna 2012

Seminární práce: Sloup v Čechách

autor: Součková M.


Sloup v Čechách

Skalní hrad Sloup se nachází v Libereckém kraji mezi nedalekými městy Nový Bor a Česká lípa. Leží na samém okraji obce, která se jmenuje Sloup v Čechách.  Jméno hradu Sloup, je spojené s tvarem skály, na které se nachází, ale také došlo k velkým změnám po celou dobu jeho osídlování.  Hrad měl však již od počátku i německé jméno Bürgstein, vykládané také jako Berkenstein, tedy hrad Berků, nebo byl označován pod názvem Birkenstein od typického porostu pískovcových skal a to je bříza. Měl i spousty dalších jmen, jako např. Slup, Stolp, Pirkštejn a určitě by se našla i další.
 Už od dob pravěku se v této oblasti točila velká pozornost okolo pozoruhodného, velkého pískovcového bloku, jehož výška nad okolním terénem údolní nivy je přes 30 m. Náhorní plošina skály je o délce 100 m a o šířce 60 m. Tento pískovcový blok stojí uprostřed bažinatého údolí Dobrovského potoka a byl těžko přístupný, proto se stal ideálním útočištěm pro člověka už v dobách prehistorických. Jedná se o místo, které mohlo být lehce hlídáno před blížícím se nebezpečím, neboť je zde prakticky vidět do všech stran okolí hradu.

Seminární práce: Vlastní představa o zpracování nálezů

autor: Součková M.




Seminární práce
Vlastní představa o zpracování nálezů

 Archeologické výzkumy jsou prováděny za účelem záchrany movitých či nemovitých památek, které budou nadále nenávratně ničeny převážně stavební činností. Tyto zachráněné památky a nálezy v nich ukryté vypovídají o životech minulých civilizací a tím, nám vyprávějí příběh, našich předků díky čemuž získáme představu o tom, jak vypadala jejich sídliště, pohřebiště, jaké vyráběli nástroje, keramiku a jakým způsobem.
Důležitou součástí je zpracování archeologických nálezů, dat a informací získaných během výzkumu.
Zpracovávané nálezy jsou děleny do základních skupin (artefakty, ekofakty, zvířecí a lidské pozůstatky, objekty atd.).

Recenze na výstavu: Regionální muzeum v Jílovém u Prahy

autor: Součková M.


Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
Město Jílové, které je už od svých počátků proslulé těžbou zlata, se nachází asi 20 km jižně od Prahy a je součástí středočeského kraje. Zdejší muzeum bylo založeno roku 1891 v domě, který patří mezi čtyři nejstarší domy ve městě a jmenuje se dům Mince. Na vzniku muzea se zasloužil zdejší občan Leopold Čihák, když nabídl městu svojí sbírku. Zastupitelstvo města nabídku přijalo a založilo městské muzeum pod vedením Leopolda Čiháka. Dnes má muzeum tři stálé expozice a zároveň se stará o okolní štoly, které udržuje pro veřejnost. Každá expozice má své informační zápisky, ale při zakoupení vstupenky je návštěvník informován o všech expozicích a výstavách, které zrovna probíhají, možné je i získat doplňující informace.

Recenze na knihu: Praha v pravěku

autor: Součková M.


Praha v Pravěku
 Kniha Praha v Pravěku měla být vydána už roku 1988 tehdejším nakladatelstvím Panorama. K jejímu vydání však v roce 1988 nedošlo, ale uskutečnilo se tak až o 7 let později, tedy v roce 1995.  Vypracoval ji kolektiv autorů (Marie Fridrichová (ed.), Jan Fridrich, Josef Havel a Jan Kovářík). Jedná se o supplementum, které bylo vydané k Archaeologica Pragensia (což je archeologický sborník Muzea hlavního města Prahy). Bylo vydáno celkem 2 000 výtisků a vydavatelem je Muzeum hlavního města Prahy ve spolupráci s Institutem hlavního města Prahy. Během plánovaným rokem 1988, kdy měla být publikace vydána a rokem 1995, kdy vydání proběhlo, se pramenná základna informací moc nezměnila. Ale změnilo se chápání i přístup řešení některých problémů, a proto byly některé tyto změny v textech knihy uplatněny a pozměněny. V úvodu  knihy si autoři pochvalují velké množství informací a podkladů, které měli přístupné ke své práci. Mnohé použité poznatky byly získány během záchranných archeologických výzkumů, které byly zahájené velkou stavební činností v Praze. Během těchto výzkumů bylo objeveno mnoho archeologických lokalit. Při psaní vycházeli také z hmotných pramenů sbírky Muzea hlavního města Prahy, využili i sbírky národního muzea, napomohl i depozitář archeologického ústavu ČAV a muzeum středních Čech.

Recenze na výstavu: Severočeské muzeum v Liberci

autor: Součková M.


Severočeské muzeum v Liberci

Liberecké muzeum patří mezi největších muzea v České republice. Jeho založení spadá do roku 1873, kdy bylo vytvořeno za účelem uměleckoprůmyslového muzea a je jedním z nejstarších muzeí tohoto typu. Už během prvních let mělo muzeum značně rozsáhlé sbírky ve všech zajímavých oborech, a také vlastnilo i nějaké zajímavé exponáty z Předního a Dálného východu. Nejvíce však zaplňovaly sbírky muzea exponáty ze skla a textilu. Neboť severní Čechy jsou a byly už od dávných dob sklářským rájem a textilní průmysl zde byl také značně vyvinut, o čem svědčí mnoho textilních továren nejen v okolí města, ale i v jiných městech Libereckého kraje. Muzejní sbírky se rok od roku rozrůstaly a nakonec se zastupitelstvo města rozhodlo, že pro tyto účely postaví novou muzejní budovu, která bude už pouhým vzhledem lákat zájemce. Budova byla postavena v letech 1897-1898 v romanticko- historizujícím stylu. K ní byla časem přistavěna renesanční věž, která je podobná věži liberecké radnice. Po druhé světové válce byly v rámci reorganizace k muzeu přičleněny regionální sbírky Vlastivědného muzea a Přírodovědného muzea v Liberci. Součástí muzea je i rozsáhlá knihovna, která zřejmě vznikla už na samém počátku muzea.
Dnes má muzeum tři stálé sbírkové oddělení (přírodovědecké, uměleckohistorické a  historicko- archeologické).

Recenze na výstavu: Městské muzeum v Čelákovicích

autor: Součková M.


Městské muzeum v Čelákovicích
Město Čelákovice, ležící v severovýchodní části okresu Praha – východ, je od Prahy vzdálené asi 15 km.  Toto město se nachází na levém břehu Labe, tedy ve velmi úrodné oblasti, a proto bylo osídlováno, spolu s jeho okolím, již od mladší doby kamenné. V dobách středověku zde vzniká hradiště, v jehož blízkosti byla vybudována dřevěná Tvrz na kamenné podezdívce, ta pochází pravděpodobně z konce 10. století. Stavba byla v 13. století nahrazena stavbou kamennou. Areál Tvrze byl v 15. a 16. století rozšířen a opevněn vlastní hradební zdí. Spojitost mezi Tvrzí a muzeem je vcelku velká, neboť v tomto středověkém šlechtickém sídle muzeum trvale sídlí už od roku 1949. Tvrz byla koncem 20. století zrekonstruována do goticko-renesanční podoby a takto vypadá i v současnosti. Muzeum je také členem Asociace muzeí a galerií České republiky, České numismatické společnosti a České archeologické společnosti. Přístupná část Tvrze veřejnosti, je rozdělena na tři stálé expozice.