Seminární práce: Hrad a zámek Horní Hrad řečený Hauenštejn

autor: Verča Knobová

Hrad a zámek Horní Hrad řečený Hauenštejn

Zámek Horní Hrad, původně středověký hrad Hauenstein, se nachází tři kilometry severozápadně od Stráže nad Ohří v katastru obce Krásný Les, nedaleko města Ostrov na Karlovarsku v Krušných horách. Hrad vyrostl na skalnaté ostrožně nad soutokem dvou potoků v údolí, které se výrazně svažuje z masivu Klínovce k řece Ohři. „Z údolí vine se cesta až ku bráně, která s vedlejším stavením teprve v 19. století založena byla. Odtud se vkročí do dvora, který nemá velké prostory a na všech stranách staveními je zavřen. Na vysokém ostrohu, jehož jižní konec jako stěna spadal, stával palác. Na východní (jihovýchodní) straně býval úřední dům, také v novější době vystavěný, a k severní straně stával bývalý pivovar. Palác býval starodávného díla. Nejstarší a nejznamenitější částí byla velká věž do kruhu založená, která postavena byla na západní straně na skalisku. Při přestavování r. 1878 některé zdi paláce ponechány, ale jižní strana znova vyzdvižena v moderním ´normanském´slohu, čímž dosavadní nevelký palác v prostranný zámek přetvořen. Také ostatní stavení obdržela novou způsobu. Nad touto částí vypíná se hradiště k východu ještě výše, a zde stávalo samostatné opevnění čili hrádek, kterému se v starých pamětech Svrchní hrad říká. Na témž místě stojí kaple r. 1851 vystavěná.“ Tak nám podobu hradu udává k roku 1905 August Sedláček ve svém nesmrtelném díle Hrady, zámky a tvrze království českého.

A teď se podíváme na historii hradu z pohledu nových výzkumů archeologických i těch, které probíhají v archivech.

Počátky hradu Hauenštejn nejsou dosud plně objasněny. Rozbor místního jména Hauenstein, vzniklého z tvarů Haue (tj. motyka, sekera či palice) a stein (skála, v přeneseném významu hrad) v sobě odráží skutečnost, že v okolí hradu probíhala těžba. Jeho poloha střežící soutěsky Ohře na pomezí Loketska a Žatecka v blízkosti saských hranic byla navíc velmi výhodná. Posádka hradu pohledově skrytého za zvlněným terénem mohla úspěšně ovládat pohyb na řece i v jejím blízkém okolí.

Seminární práce: Neznámý hrad v Rychlebských horách

autor: Káťa

RYCHLEBY

NEZNÁMÝ HRAD V RYCHLEBSKÝCH HORÁCH

Název hradu

Hrad Rychleby patří k těm středověkým opevněním, o jejichž existenci nejsou písemné zprávy. Ani jméno hradu není původní. Němci jej daleko později začali nazývat Reichenstein podle pohoří, jehož hlavní hřbet se táhne od města Reichensteinu až k Pomezí. Protože již v 19. století nazval A. V. Šembera tento horský hřbet Rychleby, užívá se – obdobně jako v němčině – tohoto jména i pro hrad.

Umístění a vznik hradu

Zřícenina hradu se nachází na soutoku drobné vodoteče a Račího potoka nedaleko Javorníka. Vstup do údolí říčky Javorníku a roviny rozkládající se od hor do Slezské Hané, střežil hrad Javorník (dnes Jánský Vrch) a velmi silně byla opevněna cesta z Javornicka do Kladska údolím Račího potoka. Tady, při vstupu do údolí, vznikl někdy před rokem 1290 hrad, dnes zvaný Rychleby. Není vyloučeno, že jej postavili loupežní Vusthubové, kteří získali vojensky a nezákonně toto podhorské biskupské území, aby se zmocnili kontroly nad cestou do Kladska. Hrádek naproti, zvaný pak Pustý zámek, byl zřejmě postaven na ochranu proti Rychlebům a taktéž i další opevnění po proudu potoka směrem k Javorníku. Tvrdit s jistotou, že stavitelé hradu byli Vusthubové, je odvážné. Jsou však některé příčiny, které tomu nasvědčují. Hrad zde nebyl postaven o samotě; na protější straně údolí vzniklo, zdá se ve stejné době, druhé opevnění, dnes zvané Pustý zámek, jak již bylo zmíněno dříve. Stavitelem byl sotva vratislavský kníže Jindřich IV., ten teprve po smrti krále Přemysla Otakara II., v roce 1278, získal tzv. čáslavskými úmluvami Kladsko doživotně do svých rukou a stavět pevnost uprostřed svého území, neboť byl i pánem Jesenicka, by bylo přinejmenším marnotratností. Rychleby postavil někdo, kdo potřeboval obránit své území na jeho hranicích. Tím mohl být právě po smrti Jindřichově v roce 1290 Jan starší Vusthube.

Seminární práce: Středověký hrad Lipnice nad Sázavou

autor: J. Krpálek

Středověký hrad Lipnice nad Sázavou

         Lipnice (Havlíčkův Brod) - zřícenina hradu na skalnatém hřebeni nad stejnojmenným městečkem. Před téměř sedmi sty léty byl vystavěn na vyvýšenině mezi dvěma kopci, aby jako strážný hlídal celé širé okolí, město Brod s jeho stříbrnými doly a kupecké stezky, které se tímto krajem proplétali, na rozhraní Království českého a Markrabství moravského.

 Historie hradu      

       Hrad byl založen ve 14 století  kolem roku 1310 jednou z větví starobylého českého rodu Ronovců - Lichtenburky. Raimund z Lichtenburka vlastnil nedaleké horní město Německý Brod, které skýtalo dostatek prostředků pro stavbu potřebného sídelního hradu. Vůbec první přímá zmínka o hradě Lipnici se objevuje r.1314, kdy je zmiňován purkrabí Bernard a v roce 1316 Jindřich z Lichtenburka, spolu s dalšími českými pány a jejich osmi hrady, Lipnici zastavil českému králi Janu Lucemburskému za svého příbuzného Jindřicha z Lipé, který byl držen pod zámkem hradu Týřova. V r.1319 se hrad nakrátko dostal do královských rukou a král Jan jej postoupil Jindřichovi z Lipé v úhradu za Žitavsko. Lipnice se tak dostala do rukou nejpřednějšího velmože v zemi, který v té době sloužil již pod pátým králem a jehož rod se významem vyrovnal i cizím knížecím rodům. Po Jindřichově smrti v r. 1329 se vlády nad panstvím ujali jeho synové, kteří v r.1335 na Lipnici hostili samotného krále Jana se synem Karlem. Roku 1376 zastavil král Karel IV Lipnici pánům z Kunštátu   a ti ji r.1379 prodali Vítkovi z Landštejna.

Seminární práce: Sloup v Čechách

autor: Součková M.

Sloup v Čechách

Skalní hrad Sloup se nachází v Libereckém kraji mezi nedalekými městy Nový Bor a Česká lípa. Leží na samém okraji obce, která se jmenuje Sloup v Čechách.  Jméno hradu Sloup, je spojené s tvarem skály, na které se nachází, ale také došlo k velkým změnám po celou dobu jeho osídlování.  Hrad měl však již od počátku i německé jméno Bürgstein, vykládané také jako Berkenstein, tedy hrad Berků, nebo byl označován pod názvem Birkenstein od typického porostu pískovcových skal a to je bříza. Měl i spousty dalších jmen, jako např. Slup, Stolp, Pirkštejn a určitě by se našla i další.

 Už od dob pravěku se v této oblasti točila velká pozornost okolo pozoruhodného, velkého pískovcového bloku, jehož výška nad okolním terénem údolní nivy je přes 30 m. Náhorní plošina skály je o délce 100 m a o šířce 60 m. Tento pískovcový blok stojí uprostřed bažinatého údolí Dobrovského potoka a byl těžko přístupný, proto se stal ideálním útočištěm pro člověka už v dobách prehistorických. Jedná se o místo, které mohlo být lehce hlídáno před blížícím se nebezpečím, neboť je zde prakticky vidět do všech stran okolí hradu.

Seminární práce: Hrad Velký Vřešťov

Autor: Detremar

Hrad Velký Vřešťov

okr. Trutnov

Úvod

            Za téma své seminární práce jsem si vybral dokumentaci středověkých archeologických lokalit v obci Velký Vřešťov v okrese Trutnov, v královéhradeckém kraji. Mým cílem bylo shromáždění maxima informací o této méně známé a opomíjené oblasti, utřídění a porovnání shromážděných (ne vždy identických) informací z literatury a pramenů, včetně internetu, a následně sestavení ucelenějšího obrazu o této destinaci. Dalším krokem, který jsem při sběru informací o této problematice absolvoval, bylo bádání v oblasti archeologických výzkumů prováděných v této lokalitě, a tato zjištění jsem konzultoval s pracovníky archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové (PhDr. Jiří Kalferst).

Seminární práce: Hrad Frymburk

Autor: Detremar

Hrad Frymburk

okr.Náchod

Úvod

            Za téma své seminární práce jsem si vybral dokumentaci středověké archeologické lokality Frymburk v sousedství  obce Nový Hrádek v okrese Náchod, v královéhradeckém kraji. Cílem práce bylo shromáždit co možná nejvíce dostupných informací o této méně známé a opomíjené oblasti, utřídění a porovnání shromážděných (ne vždy identických) informací z literatury a pramenů, včetně internetu, a následně sestavení ucelenějšího obrazu o této lokalitě.

Seminární práce: Skalní hrad Vranov

autor: Abbadan

Skalní hrad Vranov

Okr. Jablonec nad Nisou

Historie hradu

Hrad Vranov se nachází na konci strmého pískovcového bradla nad pravým břehem řeky Jizery u obce Malá Skála, jak se také hradu říkalo. Byl založen nejspíše na počátku husitských válek. Založil ho Heník z Valdštejna v době, kdy již éra výstavby nových hradů pomalu ustupovala. V roce 1425 se poprvé řipomíná Heník z Valdštejna se sídlem na Vranově (Henykonis de Waldstein alias de Wranov) na území darovaném kdysi dávno turnovskému klášteru, který v roce 1424 husité vypálili. Heník z Vranova roku 1432 využil vysokého zadlužení Hynka Berka z Dubé a zástavou od něj získal hrad Ostrý. Po bitvě u Lipan se Heník dočkal ocenění za svou věrnost od krále Zikmunda a to tím, že si spolu s Bohušem z Frýdštejna rozdělili statky po někdejším cisterciáckém klášteře. Dále Heník získal od krále list s majestátem, v němž mu Zikmund dává dvůr s poplužím ve Svinařích, Rychnov a snad i Radlo a rychtu jenišovickou s příslušnými vesnicemi. Roku 1437 dostává od krále tvrz s dvorem v Šestajovicích u Horních Počernic a ves křížovníků zderazských, které Heník postoupil Janu Hřelovi. Roku 1438 připojil Heník ke svému stále rostoucímu panství vranoskému i valdštejnskou část města Turnova kterou mu prodal Jindřich z Vartemberka. Tak získal Heník pod kontrolu další část horního Pojizeří a důležitou hospodářsky strategickou část tohoto kraje. Starší literatura uvádí, že byl hrad Vranov roku 1447 zpustošen a v letech 1447-1456 byla pod ním vystavěna tvrz, kde žili Heníkovi potomci se svou matkou Eliškou. To se ovšem nezakládá na příliš ověřených informacích. Je možné, že v té době již pomalu začali stavět tvrz pod hradem, ale pravděpodobně nebyl Vranov zničen.