Hrad Velký Vřešťov
okr. Trutnov
Úvod
Za
téma své seminární práce jsem si vybral dokumentaci středověkých
archeologických lokalit v obci Velký Vřešťov v okrese Trutnov, v královéhradeckém
kraji. Mým cílem bylo shromáždění maxima informací o této méně známé a
opomíjené oblasti, utřídění a porovnání shromážděných (ne vždy identických)
informací z literatury a pramenů, včetně internetu, a následně sestavení
ucelenějšího obrazu o této destinaci. Dalším krokem, který jsem při sběru
informací o této problematice absolvoval, bylo bádání v oblasti archeologických
výzkumů prováděných v této lokalitě, a tato zjištění jsem konzultoval s pracovníky
archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové (PhDr.
Jiří Kalferst).
Jako
základní, výchozí literaturu pro svou práci jsem použil dílo Augusta Sedláčka,
Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II., Praha, 1994 a Milana Myslivečka a
kol. – Čas hradů v Čechách 3. Praha, 1996, kde je zmiňován hrad Vřešťov,
jako šlechtické sídlo vybudované asi na počátku 14. století, stojící na
vysokém homolovitém kopci. Postupným badatelským výzkumem a srovnáním novější
literatury vyšlo najevo, že v této lokalitě se nacházejí dokonce tři
objekty, a to zaniklý starší hrad, zaniklý mladší hrad (uváděný starší
literaturou jako „Vřešťov hrad“) a relikty obléhacího tábora z 15. století,
když všechny tyto objekty spojují historické souvislosti, a to jednak přesídlení
nejstarších známých majitelů panství ze staršího na mladší hrad a dále dobývání
mladšího hradu z lokality obléhacího tábora.
Lokalita Velký Vřešťov “ Na hradě “ - tvrz, starší hrad
(GPS: 50°20'59.985"N, 15°45'52.585"E)
Starší
ze dvou vřešťovských hradů se nachází jižně od obce, na kraji zalesněného svahu
nad levým břehem říčky Trotiny v lokalitě nazývané „Na hradě“. Některé
publikace označují tento objekt jako hrad [1],
některé jako tvrz. [2] V knize Augusta
Sedláčka [3]
v pasáži věnované Velkému Vřešťovu (str. 229 – 236) tento objekt není
vůbec uveden, stejně tak i v encyklopedii Milana Myslivečka. [4]
Domnívám
se, že veškeré hypotézy o tomto objektu vycházejí z orientačního průzkumu
PhDr. Jiřího Sigla, z Muzea východních Čech v Hradci Králové, který
zde v roce 1978 prováděl archeologický povrchový průzkum, protože žádné
historické zprávy o tomto místě se nedochovaly. [5] Bohužel
ani moje snaha vyhledat v archeologickém oddělení MVČ v Hradci
Králové nálezovou zprávu nepřinesla žádné výsledky, protože mi bylo sděleno, že
s ohledem na skutečnost, že se jednalo pouze o orientační průzkum, nálezová
zpráva nebyla vypracována, nicméně se mi podařilo dohledat článek publikovaný
v této souvislosti ve Zpravodaji KMVČ z roku 1979, který se týká výše
uvedeného průzkumu.[6]
Tento
hrad je v literatuře spojován pouze s jedním majitelem, a to s Mutinou
Vřešťovským, kdy jak T. Durdík [7], tak
i Z. Fiala [8] shodně uvádějí, že tento
hrad byl pravděpodobně prvotním sídlem Mutiny Vřešťovského, připomínaného
v roce 1279 v Dalimilově kronice. K zániku hradu došlo
pravděpodobně v průběhu první poloviny 14. století před vznikem druhého
hradu ve Velkém Vřešťově [9], kdy
ještě buď Mutina sám, nebo jeho potomci [10]
postavili další objekt v lokalitě nazývané „Na zámku“. Jako hypotetický
důvod opuštění této lokality a stavbu nového, podstatně rozsáhlejšího objektu
uvádí T. Durdík miniaturní rozměry hradu neumožňující další rozvoj.
Samotná
dispozice objektu patří mezi velmi malé. Hrad je umístěn na pahorku nepravidelného
půdorysu, ostrožně, kterou přepažuje první příkop a val, jež odděluje areál od
okolní roviny a zesiluje tak vnitřní opevnění. To je tvořeno okružním valem s dalším příkopem obklopující
celé jádro hradu. Jádro má oválný tvar (jeho nejdelší osa činí cca 22 m) a v jeho čele se nachází
kupovitý reliéfní relikt, který by mohl být pozůstatkem věže. [11]
Stejnou hypotézu o existenci okrouhlé věže a stanovisko, že se jedná o opevnění
ze 13. století nacházíme i u PhDr. Sigla.[12] Plocha
za věží je srovnaná do roviny až na dvě nevýrazná zahloubení při okrajích. Vzhledem
k tomu, že jak zástavba jádra, tak ani obvodové opevnění po sobě
nezanechaly výraznější stopy, lze s vysokou pravděpodobností usuzovat, že
byly dřevěné. T. Durdík označuje tento typ hradu (za předpokladu, že
v čele se nacházela okrouhlá věž) jako tzv. úspornou variantu hradu
bergfritového typu. [13]
Lokalita Velký Vřešťov “Na zámku” – mladší hrad
GPS:
50°21'22.873"N, 15°45'13.301"E
Nepatrné
zbytky mladšího z vřešťovských hradů se nacházejí v obci Velký Vřešťov
na příkrém zalesněném homolovitém kopci, obklopeném současnou zástavbou.
Hrad
vznikl na přelomu 13. a
14. století a pravděpodobně byl novějším sídlem Mutiny z Vřešťova, který
byl majitelem tohoto hradu zřejmě již na konci 13. století. První zmínku o
Vřešťově lze nalézt v Dalimilově kronice, kde je uváděn Mutina
z Vřešťova jako jeden ze šlechticů, kteří kolem roku 1280 údajně zvítězili
nad braniborskými žoldnéři u nedaleké Hořiněvsi.[14]
První
hodnověrná zpráva o hradu pochází
z roku 1348, kdy hradními pány byli Vojek z Vřešťova a Albert z Rýzmburka,
syn Luchardy (Luchny) z Vřešťova, provdané za Rubína z Rýzmburka, a
to v souvislosti se založením kaplanství a zřízením oltáře ve
farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v nedalekých Chotěborkách. [15] Od
druhé poloviny 14. století (po roce 1370, kdy do té doby spravovala Vřešťov a
Chotěborky Lucharda z Vřešťova) byl Vřešťov v držení pánů z Rýzmburka
(synů Luchardy z Vřešťova, a to již zmíněného Alberta, Aleše a Beneše),
jejichž zde sídlící větev převzala název hradu i do svého jména, a to jako Vřešťovští
z Rýzmburka.
Rod
pánů z Rýzmburka, který měl v erbu zlatý třmen na modrém štítě a pocházel
z oblasti povodí řeky Úpy, držel hrad až do poloviny 15. století.[16] Od
roku 1402 [17] byl majitelem
vřešťovského zboží, Aleš Vřešťovský z Rýzmburka, za něhož vzniklo
v podhradí městečko, poprvé zmíněné roku 1405. [18]
Aleš, jedna z výrazných osobností rodu Vřešťovských z Rýzmburka, se
proslavil za husitských válek jako vůdce, po smrti Jana Žižky figuroval jako
nejvyšší hejtman Sirotků [19] a
následně jako schopný politik a současně nezámožný šlechtic byl na
svatomartinském sněmu 1. prosince 1433 [20] zvolen
zemským správcem a vladařem. Tuto funkci vykonával až do doby než byl
v Jihlavě za českého krále přijat Zikmund Lucemburský (14. srpna 1436). [21]
Politická kariéra Aleše Vřešťovského z Rýzmburka pokračovala i po tomto
datu, neboť byl jmenován nejvyšším zemským písařem a do zástavy dostal čtyři
vsi opatovického kláštera. O významu této osobnosti svědčí i skutečnost, že
Aleš Vřešťovský z Rýzmburka byl ještě roku 1440 vybrán jako jeden ze
čtrnácti volitelů nového krále.
Další
zmínku o osudu hradu v 2. pol. 15. století lze nalézt v zemských
deskách, a to v souvislosti se soudním sporem. Tehdejší majitel hradu Aleš
starší Vřešťovský z Rýzmburka dal hrad a další statky do zástavy
v souvislosti s poskytnutou půjčkou.[22] Následně
když pak chtěl zástavu zrušit a zastavený majetek vyplatit, Jan Lapka z Rýzemburka,
který měl statky v držení, zaujal k navrácení hradu liknavý postoj a
celá kauza musela být vyřešena soudně. [23] Po
vyhrané soudní při prodává Aleš pravděpodobně v roce 1462 hrad Janu Zajíci
z Házmburka, a tím definitivně končí období, po které toto sídlo držel rod
Vřešťovských z Rýzmburka. [24]
Období,
kdy hrad patřil dvorskému sudímu Janu Zajíci z Házemburka, lze označit
sice za krátké, o to bohatší na místní události. V roce 1465 se Jan Zajíc
z Házemburka, [25] stal
předním členem protikrálovské Zelenohorské panské jednoty, a následně roku 1467
byl hrad obležen vojskem krále Jiřího z Poděbrad a po pár měsících dobyt. [26]
Z této doby pravděpodobně pocházejí i zbytky opevnění na protilehlé
výšině, která jsou T. Durdíkem označovány za možný obléhací tábor. [27] Této
lokalitě, s ohledem na zjištění, která jsem při badatelské činnosti
zjistil, věnuji celou následující pasáž nazvanou: Lokalita Velký Vřešťov – “ Na bílém kopci “.
Záznamy
o stavu hradu po jeho dobytí vojsky Jiřího z Poděbrad, tj. zda a jak byl
pobořen a rovněž informace o majitelích v 3. čtvrtině 15. století nejsou
známy. [28]
Od
konce 15. století je hrad v držení rodu Kordulů ze Sloupna, a to až do
roku 1638. Tento rod pocházející ze Sloupna u Nového Bydžova byl starým českým
vladyckým rodem, který měl v erbu černou plechovnici (válečnou rukavici)[29] na
červeném poli. [30] Prvním známým majitelem
Vřešťova z tohoto rodu je Věnek Kordule ze Sloupna, připomínaný naposledy
roku 1492. V 16. století došlo k několikanásobnému dělení
vřešťovského panství mezi potomky Věnka a postupnému hospodářskému rozvoji
Vřešťova, kdy v městečku pod hradem je uváděna existence dvora, pivovaru,
mlýna, panského domu a kostela. [31] Od
roku 1600 měl Vřešťov v držení opětovně pouze jeden majitel, a to Věnek Kordule ze Sloupna. Po jeho smrti
roku 1618 zdědil hrad jeho syn Zikmund Jindřich Kordule ze Sloupna, který se
osobně zúčastnil stavovského povstání. Trestem za účast na straně poražených bylo
odsouzení držitele Vřešťova k manství (13. března 1623), následně byl tento
trest změněn na udělení pokuty (1626), avšak Zikmunda Jindřich se zaplacení až
do své smrti roku 1638 vyhýbal a neustále poukazoval na svou tíživou finanční
situaci. Za provinění Zikmunda Jindřicha, tak byli následně de facto potrestáni
Zikmundovi dědici, kterým bylo zadlužené panství odejmuto a za správce
(administrátora) statku byl jmenován rada české královské komory Gerhard Leux
z Leuxensteina, který byl následně v roce 1660 zapsán do zemských
desek jako majitel panství. [32]
V době,
kdy byl hrad spravován a následně vlastněn Gerhardem Leuxem z Luexensteina
[33], přestal
objekt sloužit jako sídlo vrchnosti, protože začal být považován za nepohodlný
a špatně přístupný, a již ani sám administrátor na hradě nebydlel. [34] Hrad
začal pomalu a nezadržitelně pustnout, zejména pak po Gerhardově smrti
v roce 1675, kdy statek koupil generál císařské jízdy hrabě Jan Špork. V té
době se již nedalo na hradě bezpečně bydlet, protože nad vsí stála již jen
polorozpadlá hradní zřícenina. V 18. století zbývalo z hradu jen
několik pobořených zdí a jeden provalený sklep. K definitivnímu zániku hradu
pak pravděpodobně přispělo i jeho rozebírání na stavební materiál. [35] Vřešťovský
statek sdílel v následujících letech
společné osudy s hoříněvským panstvím, tj. v roce 1790 byl
hrad prodán Josefu II. a majetkem Habsburků zůstal pak až do roku 1918, kdy
přešel do vlastnictví československého státu. [36]
Samotný
hrad je umístěný na příkrém homolovitém kopci nacházejícím se na pravém břehu
říčky Trotiny. Přístup do hradu, vybudovaném na samém vrcholu na eliptické
planince (53 m
dlouhé a 44 m
široké) byl umožněn z jižní strany. Cesta do hradu, byla dle starší literatury
vedena přes most a následně obtáčela
kopec mezi hradbami a končila u jižní brány samotného hradu. [37]
Podle novější literatury přístupová cesta procházela valem, překračovala příkop
a strmě stoupala k bráně parkánu. [38]
Všichni autoři se nicméně shodují ve faktu, který je patrný i dnes, tj. že ve
svahu kopce je do dnešní doby patrný mohutný val s příkopem, který vede po
obvodu homole a obtáčí cca dvě třetiny
návrší s výjimkou nejstrmější západní strany.[39]
Hrad
se rozkládal na celém vrcholu homole. Povrch hradního areálu je v dnešní
době rovný, až na dvě výrazné prohlubně na západní straně, které by mohly být
zbytky sklepů staveb stojící u vstupu do hradu, rovněž starší literatura udává na
vrcholové plošině jen existenci prohlubní. [40] [41] Samotný
hrad je popisován jako jednodílný, na hradě se vyskytuje jak kamenné zdivo, tak
i zlomky cihel.[42]
Samotný
hrad spirálovitě obtáčí parkán (10 – 15 m široký), který z části sloužil i pro
vedení přístupové cesty, z jižní na severní stranu hradu, kde se
pravděpodobně nacházela druhá brána do hradu. Na východní straně se vedle místa
vstupní brány na kraji parkánu zachoval zbytek valu. V západní části je
parkán rozšířen, pravděpodobně se zde nacházely hospodářské objekty, v současné
době je zde patrný výrazný reliéfní relikt - mohutný val. [43]
Lokalita Velký Vřešťov – “Na bílém kopci“, obléhací tábor
z 15. století
GPS: 50°21'19.895"N, 15°45'39.367"E
O
existenci obléhací tábora starší literatura mlčí, zmínku o tomto opevnění jsem
objevil jednak v publikaci T. Durdíka [44] a dále
rovněž na internetu. [45]
Zpráva J. Sigla z roku 1979 hovoří o pravěkém hradišti[46], ve
Zpravodaji MVČ jsem dále objevil zmínku, že zde byl 8.7.1986 nalezen laténský
střep R. Tichým. [47]
Východně,
cca 300 metrů
od mladšího hradu, leží ostrožna, na níž se údajně nacházelo opevnění už
v době bronzové [48], a
této využili obléhatelé hradu v polovině 15. století jako základnu pro
obléhací tábor. Na jaře roku 1467 se na tomto místě pravděpodobně opevnil kníže
Jindřich Minsterberský, třetí syn krále Jiřího z Poděbrad,
s královským vojskem, a to aby mohl obléhat hrad odbojného Jana Zajíce
z Házmburka. Po jednom měsíci obléhání, kdy část vojska byla odvolána
králem do Slezska, bylo mezi znepřátelenými stranami sjednáno příměří, které
ale trvalo pouze do léta. Následně se podařilo královským vojskům Vřešťov
dobýt. [49]
Původní
opevnění z doby bronzové (slezskoplátenické hradiště)[50] bylo
tvořeno valem s vnějším příkopem a nacházelo se v téměř stejné výšce jako
samotný hrad. [51] V 15. století při
obléhání hradu byla na vrcholu valu pravděpodobně vztyčena palisáda a provedeno
několik dalších drobnějších úprav. Jednak byl pravděpodobně v této době
srovnán terén v severozápadní a západní části opevnění, která je nejblíže
k hradu, a to z důvodu umístění děl v těchto místech a dále
přibližně ve středu tábora vytvořeny tři prohlubně. Jejich účel není jasný,
mohlo se jednat o skladiště potravin nebo vojenského materiálu.
V jihovýchodní části areálu byl vybudován obloukovitý val, který mohl
sloužit jako velitelské stanoviště nebo případně jako skladiště střelného
prachu. V této části tábora byl rovněž původní val, v délce cca 10 m, snížen a tato plošina
mohla být využívána jako dělostřelecká bašta. [52]
Závěr
Porovnáním
informací z pramenů a literatury jsem dospěl k závěru, že se skutečně
jedná o tři samostatné lokality, které jsou historicky provázány, a ačkoli je
nepochybné, že se ve své době jednalo o významné objekty, nebyla jim doposud věnována
příliš velká pozornost.
Nejlépe
lze zmapovat dispozici tzv. mladšího hradu, který vzhledem k době svého
zániku (v průběhu 17. století) zanechal markantní reliéfní relikty, podle
kterých lze usuzovat na někdejší podobu stavby. Přestože výrazné terénní úpravy
nepochybně svědčí o značném významu hradu, nebyl na této lokalitě proveden do
dnešní doby podrobnější archeologický průzkum.
U
objektu tzv. staršího hradu, jež byl opuštěn již koncem 13. století, byl
proveden v roce 1978 povrchový archeologický průzkum, který podpořil
hypotézy o existenci staršího hradu v této lokalitě a nastínil jeho
přibližnou dispozici.
Neméně
zajímavá je i třetí oblast tzv. obléhacího tábora z 15. století situovaná
na protějším návrší mladšího hradu. Tento objekt nese stopy terénních úprav,
které podporují domněnku, že se zde nacházelo opevnění. S ohledem na absenci
podrobnějšího průzkumu této lokality nelze tuto teorii jednoznačně potvrdit,
stejně jako přítomnost hradiště z doby bronzové na tomto návrší.
Vzhledem
k výše uvedeným závěrům a zjištěním se domnívám, že lokalita Velkého
Vřešťova je významnou oblastí, která si bezpochyby zaslouží větší pozornost,
nicméně podrobnější informace o jednotlivých hypotézách může přinést až hlubší
archeologický průzkum.
PRAMENY A LITERATURA
ZEMSKÉ DESKY. (online). (cit.
2010 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:
<http: //www.flu.cas.cz/
DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů.
Praha, 2009.
FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989.
HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti).
Praha, 1992.
HALADA, Jan. Lexikon české šlechty erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti,
díl II. Praha, 1993.
MYSLIVEČEK, Milan a kol. Čas hradů v Čechách 3. Praha, 1996.
MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech
rodů žijících v Čechách a na Moravě.
Praha, 1993.
MYSLIVEČEK, Milan. Panoptikum symbolů, značek a znamení.
Praha, 1994.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl
II. Praha, 1994.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl V. Praha, 1995.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl X. Praha, 1997.
Zpravodaj KMVČ VI/1. Hradec
Králové, 1979.
Zpravodaj MVČ XXV. Hradec Králové, 1995.
MAROUNEK, Jiří. Velký Vřešťov I (online). (cit. 2010 –
26 – 12) . Dostupný z WWW:
<http: //www.stredovek.com/
MAROUNEK, Jiří. Velký Vřešťov II (online). (cit. 2010 –
26 – 12) . Dostupný z WWW:
<http: //www.stredovek.com/
MAROUNEK, Jiří. Velký Vřešťov II – obléhací tábor
(online). (cit. 2010 – 26 – 12) . Dostupný z WWW: <http: //www.stredovek.com/
[1] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 588
[2] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[3] SEDLÁČEK, August. Hrady,
zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994.
[4] MYSLIVEČEK, Milan a kol. Čas hradů v Čechách 3. Praha, 1996, str. 141
[5] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl
VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[6] Zpravodaj KMVČ VI/1.
Hradec Králové, 1979, str. 8
[7] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 588
[8] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl
VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[9] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 589
[10] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl
VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[11] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 589
[12] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[13] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů.
Praha, 2009, str. 589
[14] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl II. Praha, 1994. str. 229
[15] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl II. Praha, 1994. str. 229
[16] MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a
na Moravě. Praha, 1993. str. 133
[17] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl
II. Praha, 1994. str. 230
[18] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 520
[19] MYSLIVEČEK, Milan a kol. Čas hradů v Čechách 3. Praha, 1996, str. 141
[20] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl II. Praha, 1994. str. 230
[21] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[22] ZEMSKÉ DESKY. str. 304, 305 (cit. 2010 – 26 – 12) .
Dostupný z WWW: <http:
//www.flu.cas.cz/
[23] tamtéž str. 311
[24] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl II. Praha, 1994. str. 230
[25] Tento rod pocházel
z hradu Valdek v okrese Beroun a měl ve znaku čtvrcený štít s černou
hlavou divočáka na zlatém poli a zlatého zajíce na modrém poli.
[26] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[27] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 588
[28] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl II. Praha, 1994. str. 231
[29] HALADA, Jan. Lexikon české šlechty erby, fakta, osobnosti,
sídla a zajímavosti, díl II. Praha, 1992. str. 92
[30] MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů
žijících v Čechách a na Moravě.
Praha, 1993. str. 99
[31] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl II. Praha, 1994. str. 231
[32] tamtéž str. 232
[33] Šlechtic původem
z Nizozemí.
[34] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl II. Praha, 1994. str. 232
[35]
tamtéž
[36] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 129
[37] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl II. Praha, 1994. str. 229
[38] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů.
Praha, 2009, str. 588
[39] tamtéž
[40] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého,
díl II. Praha, 1994. str. 229
[41] Zpravodaj KMVČ VI/1.
Hradec Králové, 1979, str. 9
[42] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů.
Praha, 2009, str. 588
[43] tamtéž
[44] tamtéž
[45]
MAROUNEK, Jiří. Velký Vřešťov II – obléhací tábor (online). (cit. 2010 – 26 – 12) .
Dostupný z WWW: <http:
//www.stredovek.com/
[46] Zpravodaj KMVČ VI/1.
Hradec Králové, 1979, str. 8
[47] Zpravodaj MVČ XXV. Hradec
Králové, 1995, str. 92
[48] tamtéž
[49] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[50] Zpravodaj KMVČ VI/1.
Hradec Králové, 1979, str. 8
[51] MAROUNEK, Jiří. Velký Vřešťov II – obléhací tábor
(online). (cit. 2010 – 26 – 12) . Dostupný z WWW: <http: //www.stredovek.com/
[52] tamtéž
SEZNAM PŘÍLOH
1. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ - terénní náčrt
hradu (podle T. Tomíčka)
2. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ – okružní val s příkopem
obklopující jádro hradu
(foto J. Marounek)
3. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ – oválné jádro hradu
s příkopem
(foto J. Marounek)
4. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ - terénní náčrt hradu (podle
T. Tomíčka)
5. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – homolovitý kopec
s mladším hradem
(foto J. Marounek)
6. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – jádro hradu (foto J.
Marounek)
7. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – parkán hradu
(foto J. Marounek)
8. Velký Vřešťov - situace
zaniklých fortifikací (podle T. Tomíčka) – vlevo nahoře mladší hrad (lokalita „Na zámku“), vpravo nahoře
obléhací tábor (lokalita „Na bílém kopci“),
v dolní části náčrtu starší hrad (lokalita „Na hradě“)
9. Velký Vřešťov - lokalita “Na bílém kopci“ – panoramatický pohled
na obléhací tábor
(foto J. Marounek)
 |
|
Obr. 1. Velký Vřešťov
- lokalita “Na hradě“ -
terénní náčrt hradu (podle T. Tomíčka)
|
 |
|
Obr. 2. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ – okružní val s příkopem
obklopující jádro hradu (foto J. Marounek)
|
 |
|
Obr. 3. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ – oválné jádro hradu
s příkopem
(foto J. Marounek)
|
 |
|
Obr. 4. Velký Vřešťov
- lokalita “Na zámku“ -
terénní náčrt hradu (podle T. Tomíčka)
|
 |
|
Obr. 5. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – homolovitý kopec
s mladším hradem
(foto J. Marounek)
|
 |
|
Obr. 6. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – jádro hradu (foto J.
Marounek)
|
 |
|
Obr. 7. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – parkán hradu (foto J.
Marounek)
|
 |
|
Obr. 8. Velký Vřešťov - situace zaniklých fortifikací (podle
T. Tomíčka) – vlevo nahoře mladší hrad (lokalita „Na zámku“), vpravo nahoře
obléhací tábor (lokalita „Na bílém kopci“),
v dolní části náčrtu starší hrad (lokalita „Na hradě“)
|
 |
|
Obr. 9. Velký Vřešťov - lokalita “Na bílém kopci“ – panoramatický pohled
na obléhací tábor (foto J. Marounek)
|
Žádné komentáře:
Okomentovat