Praha v Pravěku
Kniha Praha v Pravěku měla
být vydána už roku 1988 tehdejším nakladatelstvím Panorama. K jejímu
vydání však v roce 1988 nedošlo, ale uskutečnilo se tak až o 7 let později,
tedy v roce 1995. Vypracoval ji
kolektiv autorů (Marie Fridrichová (ed.), Jan Fridrich, Josef Havel a Jan
Kovářík). Jedná se o supplementum, které bylo vydané k Archaeologica Pragensia (což
je archeologický sborník Muzea hlavního města Prahy). Bylo vydáno celkem 2 000
výtisků a vydavatelem je Muzeum hlavního města Prahy ve spolupráci
s Institutem hlavního města Prahy. Během plánovaným rokem 1988, kdy měla
být publikace vydána a rokem 1995, kdy vydání proběhlo, se pramenná základna informací
moc nezměnila. Ale změnilo se chápání i přístup řešení některých problémů, a
proto byly některé tyto změny v textech knihy uplatněny a pozměněny. V úvodu
knihy si autoři pochvalují velké množství informací a podkladů, které
měli přístupné ke své práci. Mnohé použité poznatky byly získány během
záchranných archeologických výzkumů, které byly zahájené velkou stavební
činností v Praze. Během těchto výzkumů bylo objeveno mnoho archeologických
lokalit. Při psaní vycházeli také z hmotných pramenů sbírky Muzea hlavního
města Prahy, využili i sbírky národního muzea, napomohl i depozitář
archeologického ústavu ČAV a muzeum středních Čech.
Kniha je rozdělena na devět kapitol. Časově zahrnuje informace od nejstarších
pravěkých období až k 10. století n. l. Je více než jasné, že 10. století n.
l. nepatří do období pravěku, ale autoři se shodli na tom, že i toto časové
rozhraní je pro Prahu velmi důležité, zajímavé a byla by škoda se o něm
nezmínit. Proto v knize získává svojí kapitolu, i když s pravěkem
nemá už nic společného. V úvodu do každé z kapitol se čtenář seznámí
s obecnou charakteristikou každého z období a poté je probírána
situace osídlení středních Čech a Prahy. Obecnou charakteristikou se míní
to, že se popisuje přírodní prostředí, jak a kde lidé žili a využívali svých
možností, které jim příroda poskytla, jak vypadal jejich běžný život, jaké
využívali technologie při vytváření keramiky, kamenných předmětů, šperků,
zbraní atd. Autoři se snaží poskytnout odborné informace nejen pro odborníky,
ale i všem zájemcům, kteří se zajímají o pravěké dějiny hlavního města, i o pravěkou
tématiku jako takovou.
Každá kapitola je doplněna obrázky předmětů, černobílými
fotografiemi, chronologickými tabulkami, mapami, půdorysy hrobů a objektů.
Poslední stránky jsou věnovány soupisu literatury, která byla při práci využita.
Rejstřík literatury je rozdělen podle kapitol, aby byl pro snadnější hledání
čtenářova zájmu. Poslední část knihy je doplněna obrázkovou přílohou. Jedná se
o barevné fotografie artefaktů, které byly získané při archeologických
výzkumech na pražském území. Artefakty jsou doplněny informacemi, kde byly
v Praze nalezeny a z jakého období pochází. Jsou to hlavně ukázky
keramiky, záušnic, náušnic, gombíků, ukázka skleněného pohárů, skleněné
korálky, zlaté závěsky, meč, keltská mince a jiné předměty. Za každou kapitolou
je vypsáno několik vybraných pražských lokalit, u kterých je poznamenáno, co
tam bylo nalezeno. Informace o lokalitách jsou i v textech.
Jediná nepříjemnost je, že kniha má lepenou vazbu a má docela dost
stran, které jí dosti zatěžují, proto při několika násobném otevření se stránky
začnou samovolně odlepovat a vypadávat z vazby. Jinak je kniha velmi dobře
a odborně zpracována, dostatečné je i množství potřebných informací. Proto je
kniha vhodná i ke studiu.
Popis
kapitol :
1.Kapitola – Historie pražského archeologického výzkumu (M.
Fridrichová)
Zaměřuje se především na historii dějin bádání a vývoje
archeologických výzkumů v oblasti Prahy. K tomu patří i informace o
počátcích archeologie jako vědy v Čechách od 80. let 18 století. Seznamuje
čtenáře s prvními zájemci o archeologickou tématiku od 18 století, až k osobám,
které pro archeologickou vědu znamenají v historii mnoho. Jedná se o osobnosti,
které svým zájmem o poznání a učením dokázali rozvíjet a posouvat archeologii
dál, např. J. E. Vocel, J. L. Píč, V. Krolmus, J. A. Jíra a další. Poukazuje se
na první výzkumy, jejich bádání, poznatky a využité metody, které se postupem
času měnily a zdokonalovaly.
2.Kapitola – Přírodní prostředí a jeho změny (J.
Fridrich)
Tato kapitola se zabývá hlavně pražským přírodním prostředím,
půdou, geologickou stavbou, vývojem klimatu, způsobem života, ekologií a
ekonomií, hustotou osídlení v různých oblastech Prahy. Nejdříve se snaží
seznámit čtenáře, na jakém půdním systému a geologické struktuře Praha leží a
jak je v hodná pro život ve všech pravěkých obdobích (lidé se usazují tam
kde je voda, úrodná půda a dobré podmínky pro život). Důležitou informací je,
jak se člověk chová k přírodě a jak se o ní stará (hospodářská činnost).
3.– 7. Kapitola – Paleolit a Mezolit ( J. Fridrich), Neolit ( J. Havel), Eneolit ( J. Havel), Doba Bronzová (
M. Fridrichová – J.Kovářík) a Doba Halštatská (M. Fridrichová).
Všechny tyto kapitoly jsou založeny na stejné charakteristice.
V každém období se setkáme s podrobnějším chronologickým dělením a
popisem kultur (jaké byly jejich znaky, podle kterých se rozlišují, kde
v Praze se nalézaly), způsob života, podle čeho si vybírali místo
k žití, pohřební ritus, výroba a technologie, později i hospodářství a
péče o krajinu, komunikace mezi skupinami a další. Kapitoly mají podobnou
strukturu a čtenáři mají objasnit vše potřebné, aby o daném období věděl základní
informace.
8. Kapitola – První historické národy ( M.
Fridrichová – J. Kovářík)
V této kapitole se snaží autoři přiblížit osídlení keltské
kultury v době laténské v Praze a okolí. Popisuje, odkud se sem Kelti
dostali, jak zde žili, jak stavěli svá hradiště. Další část této kapitoly je
zaměřena na dobu římskou a dále i na dobu stěhování národů. Nechybí tu informace o sporech Keltů
s Římany, popis římských táborů a jak si vybírali místa pro jejich založení.
A jiné informace, které k těmto tématům patří.
9. Kapitola – Slované na Pražském území ( J.
Kovářík)
Poslední kapitola se zaobírá nejstaršími Slovany na pražském území
(v 6. a 7. století), vznikem a vývojem slovanských hradišť v pražské kotlině
(8. a 9. století) a posledním tématem je založení Pražského hradu a počátky
českého státu.
Žádné komentáře:
Okomentovat