Recenze na knihu: Pravěká Praha

autor: Vejdělek, Soukup     

                                                                                            

Michal Lutovský, Lubor Smejtek a kolektiv: Pravěká Praha

Kniha je věnována památce pražského archeologa Josefa Antonína Jíry (1868 – 1930). Nabízí přehled pravěkých a raně historických dějin Prahy od starší doby kamenné po vznik českého státu v 10. století. Je rozčleněna na osm hlavních kapitol. Jednotlivé kapitoly popisují osídlení na území dnešní Prahy v základních etapách lidských dějin, zasazují nálezy do souvislostí pravěkého vývoje celých Čech. Zároveň přinášejí i kompletní soupis pražských archeologických nalezišť každého období s umístěním v dnešní uliční síti, s popisem nálezových situací a s prezentací nálezů.Nedílnou součástí knihy je bohatý obrazový doprovod , zahrnující fotografie artefaktů a objektů, letecké snímky, dobové i současné kresby a rytiny, mapky apod.

První kapitola, jejímž autorem je Karel Sklenář, nese název „Praha archeologická“. Je rozčleněna na 18 podkapitol a je zaměřena na historii archeologického výzkumu Prahy od 16. století po současnost.

„Praha přírodní“ je název druhé kapitoly od geologa Václava Cílka. Zabývá se přírodními podmínkami Prahy a postavením Prahy v českém a evropském kontextu z hlediska klimatu, geologického podloží, vývoje vegetace apod.

Do třetí kapitoly s názvem „Praha kamenná“ jsou zahrnuty tři podkapitoly; první je opět dílem Karla Sklenáře a zabývá se starší a mladší dobou kamennou - paleolitem a mezolitem. Autorem druhé podkapitoly, jež se zabývá problematikou mladší doby kamenné - neolitem, je Jan Turek. Popisuje zde např. neolitickou revoluci, život prvních zemědělců, neolitizaci Evropy, jednotlivé neolitické kultury atd. Třetí podkapitola o pozdní době kamenné – eneolitu – je rovněž dílem Jana Turka. Zabývá se patriarchátem, významem mědi, dálkovým obchodem, orbou apod.

            Čtvrtou kapitolou, opět o třech částech, je „Praha bronzová“ od Lubora Smejtka. Jednotlivé části kapitoly nesou názvy Bronzový věk, Starší a střední doba bronzová, Mladší a pozdní doba bronzová. Autor popisuje počátky kovolitectví a rozkvět bronzové metalurgie, ukládání depotů, vznik kultury popelnicových polí aj.

            V páté kapitole „Praha železná“ se Vladimír Čtverák zabývá nejen pražskou kotlinou ve starší době želené (halštatské), ale také obchodem, hospodářstvím a pohřbíváním. Podkapitolu o době laténské, jež pojednává o mladší době železné a Keltech, společně napsali Michal Bureš a Jiří Waldhauser.

            Eduard Droberjar v šesté kapitole „Praha germánská“ popisuje dobu římskou a dobu stěhování národů, význam a rozsah germánského osídlení, nálezy mincí z tohoto období (např. nález zlaté římské mince – solidu – císaře Arcadia z hrobu z doby stěhování národů z Radotína) a další.

            Sedmá kapitola „Praha slovanská“ je dílem Michala Lutovského. Je zaměřena na raný středověk – zejm. Slovany. Dále popisuje Velkou Moravu a počátky přemyslovského státu. Po katalogu nalezišť následují ještě dvě témata, vztahující se k časně slovanskému období – kultuře pražského typu a k době hradištní.

            Poslední kapitolou je „Praha jazyková“ (lingvistická archeologie Pražské kotliny) autora Václava Blažka. Je zakončena glosářem nejstarších názvů sídlišť nebo původních názvů vodních toků.

Součástí knihy jsou také dodatky k pražským hradištím od Michala Lutovského, seznam cihelen a pískoven spojených s pražskou archeologií od Miroslavy Šmolíkové a oddíl „Archeologie v názvech pražských ulic“ od Jana Turka.  Nechybí ani obsáhlý seznam použité a rozšiřující literatury, rejstřík pražských ulic s archeologickými nálezy a fotografie a stručný rejstřík autorského kolektivu.