Recenze na časopis: Časopis Národního muzea

autor: Šťovíčková, Cinková

Časopis Národního muzea

Časopis Národního muzea byl prvním českým odborným periodikem. Poprvé vyšel jako čtvrtletník roku 1827 pod názvem Časopis společnosti Vlasteneckého Muzea a Čechách. U jeho zrodu stál František Palacký, první redaktor.

První číslo bylo tištěno frakturou, což byl tehdy standartní typ písma, užívaný u většiny tiskovin. Pro nás je dnes již ale velmi obtížně čitelný. V počátcích časopisu byl znát i vliv německý, neboť německy psané články měly velký podíl na obsahu časopisu. Vlivem pro národních proudů 19.století však tato část nakonec vymizela. Hlavními tématy, kterými se v počátcích časopis zabýval byly společenskovědní problémy, kultura a politika, z valné části obrozenecky laděná a poplatná době.

Během dalších třiceti let (tzn. do r. 1856) prochází časopis, jinak známý jako ,,Muzejník“ , vývojem. Mění se zejména jazyk a forma textu, který se stává srozumitelnějším a tím i přístupnějším. O dalších deset let později ( r. 1866) je v časopise obsažen i rejstřík přispěvatelů, mezi jimiž byli Josef  Václav Sládek, Karel Jaromír Erben,  František Ladislav Čelakovský nebo Karel Václav Rais, významní literáti a velikáni českého národa. Tím je rozhodně dokázán význam tohoto periodika v 2. pol. 19. stol., který měl na vzdělanou společnost. Nově se tu objevovala i náboženská a literární témata.

Roku 1906 vznikla nutnost členit články podle témat a tak vzniklo rozdělení na rubriky podle oboru, tedy historie, literatura, oddělení muzea a oddělení knihovny. Tento systém v podstatě funguje dodnes. V tomto ročníku byl vydán první referát významného vědce Josefa Ladislava Píče, autora Starožitností země České, který v průběhu let publikoval mnoho článků hlavně v rubrice historie a muzea.

Od roku 1920 vychází toto periodikum již pod dnešním názvem Časopis národního muzea. Šest let poté (r. 1926) vychází jubilejní sté číslo časopisu. Obsahově se ohlíží do své vlastní minulosti, zejména pak k zakladateli Františkovi Palackému.

V období protektorátu časopis pozbyl na obsahu. Změna nenastala ani s příchodem komunismu, avšak byl režimem tolerován, pokud  se autoři ve svých článcích zdrželi protivládních poznámek a zůstali vědečtí a apolitičtí. Z toho důvodu se zde v podstatě neobjevují o náboženství. Na prvních stranách časopisu byla vždy politická agitka v podobě úvodníku, zde redakce popisovala mimo jiné své plnění závazků daných sjezdem KSČ.

Od osmdesátých let časopis v podstatě dospěl do dnešní podoby. Objevují se články ve francouzštině, ruštině, němčině a angličtině. Tyto změny ovšem nesmíme vnímat jako  vliv cizí kultury, která pohlcuje tu naši, ale jako nabídku skvělých prací českých vědců jiným národům a  otevírání se světu.

V současnosti se především zabývá kulturou, stavovskou politikou a rebeliemi ve společnosti. Aktuální ročník 179 – 2010, číslo 1-2 nabízí k přečtení články Vojtěcha Kroužila: Juan de Borja, Guillén de San Clemente a formování ,, španělské strany“ na dvoře Rudolfa II., Petra Mareše: Obsazení úřadu krajského hejtmana v Čechách v letech 1552/1553 – 1556/1557 a Jiřího Kořalky: Šest dopisů Františka Palackého brněnskému prelátovi Cyrilu Františku Nappovi. Od roku 2000 vychází časopis nákladem Národního muzea a je možné si ho koupit přímo v budově Národního muzea nebo přes internet. K dostání jsou i starší čísla.