Článek: Acheopark ve Všestarech otevřen

autor: Káťa Hiklová

Archeopark ve Všestarech

Konečně otevřeno

Aneb kromě šampaňského a chlebíčků podáváme malované perníčky

Dne 15. 1. 2013 se otevřely dveře Všestarského archeoparku pro veřejnost. Než Vám však povím o návštěvě všech, kteří se na tomto úžasném projektu podíleli, nechám Vás nahlédnout do zákulisí příprav tohoto dne.

Na tento den se těšil snad každý student katedry archeologie od chvíle, kdy se dozvěděl, že sen pana doc. Tichého se stal skutečností, a že slibované muzeum pravěku opravdu za nějaký čas stát bude. Sice to nějakou dobu trvalo a bylo učiněno mnoho zásadních rozhodnutí, které dozajista ovlivnily vzhled, charakter a prostředí budovy a jejího bezprostředního okolí. Kromě samotného muzea návštěvník mohl zavítat i ven a podívat se do dlouhého neolitického domu, či se šel podívat na archeologickou situaci, kde to vypadá, jako by archeolog právě odešel na oběd. Před touto situací jsou do betonu vymodelované objekty. Tyto objekty by měly v budoucnu sloužit jako trenažér pro studenty archeologie. Do těchto míst budou dány odlité kosti, keramické střepy a depoty. Celé to bude zahrnuto hlínou a cílem bude nálezy objevit a správně začistit.

Bohužel neznám jména všech lidí, kteří se na tomto projektu podíleli, ale musím zmínit hlavně Mgr. Hanku Dohnálkovou a Mgr. Václava Drnovského, bez kterých by dnes tato budova jistě nestála nebo by byla v úplně jiném stavu.

Postupně se dostáváme k našemu datu.

Jak říká pan docent: sraz „studentů vybraných počítačem“, neboli těch, kteří dobrovolně přišli pomoci s otevřením, byl již v 10 hodin dopoledne. Dostali jsme průvodcovské kartičky (které jsme po skončení akce raději vrátili, abychom nepřivedli katedru na buben) a se všemi, co v tu chvíli byli v budově muzea přítomni, jsme si prošli program. Toto samotné upřesňování povinností každého z nás (dobrovolníků bylo kolem 20) bylo dosti časově náročné a sotva jsme se po zběžné prohlídce expozice vrátili na „svá místa“, začali proudit pozvaní návštěvníci.

Seminární práce: náhrobníky

autor: Veronika Knobová

Náhrobky u kostela Sv. Prokopa

Pro svoji práci jsem si vybrala kostel sv. Prokopa v obci Sobčice, ležící 8,5 km západně od Hořic (viz. Obr. č 1). Na zdech již zaniklého kostelního hřbitova jsem našla tři náhrobky (viz. Obr. č. 4).

Obec Sobčice

O nejstarším osídlení tohoto území svědčí archeologické nálezy z mladší doby kamenné a bronzové, z dob Keltů i starých Slovanů. Poprvé se název obce objevuje na listinách týkajících se kláštera chomutovského z roku 1281 ve spojitosti s Petrem, Přibyslavem a Václavem ze Sobčic. Z roku 1373 známe zemana Vaňka ze Sobčic. Před rokem 1390 držel ves Staniš ze Sobčic, následně roku 1399 přichází Jindřich ze Sobčic a roku 1408 Martin ze Sobčic jinak z Popovic. Roku 1429 vystupují mezi svědky na listině Jana Košíka z Lomnice označeni jako slovutní panoši Jíra Bořek a Vaněk Bořek – bratři ze Sobčic. V dalších letech se střídalo mnoho různých majitelů. Při první zprávě o tvrzi (na jejímž místě dnes stojí zámek) je uveden Jan Krupý z Probluze. Roku 1526 je zmíněn Václav Hrádek ze Stránky, od něhož koupil tvrz Hašek Zvířetický z Vartemberka. Pak je držel syn Michal a jeho manželka Lidmila z Pacova, která se po jeho smrti podruhé provdala za Zdeňka z Valdštejna, kterému pak statek odkázala. Za něho tvrz roku 1575 vyhořela. Valdštejn prodal statek roku 1577 své druhé choti Anně Hasištejnské z Lobkovic, rozené z Redernu, od níž koupil tvrz, dvůr a ves Sobčice s kostelem, mlýnem, řekou a dílem Jan Bořek Dohalský z Dohalic. Tato rodina držela Sobčice až do roku 1623. Roku 1627 koupil statek Albrecht z Valdštejna, který nechal v letech 1630–1634 postavit na místě původní tvrze raně barokní zámek, udělil v léno zámek se statkem Stanislavovi a Janu Jiřímu z Dohalic. Bratři se rozdělili – Sobčice si ponechal Stanislav, Jan Jiří pak Podhorní Újezd. Od roku 1661, kdy statek se zámkem, dvorem a kostelem patřil kartuziánskému klášteru ve Valdicích, byla ves střediskem kultury a vzdělání. Roku 1710 založila zde vrchnost školu. Statek vlastnili kartuziáni až do svého zrušení císařem Josefem II. v roce 1782. Po odchodu mnichů připadl pozemkový majetek náboženskému fondu, který měl zajistit zřízení lokálie v Sobčicích. Na zabavených panstvích byly zrušeny všechny vrchnostenské dvory. Pozemky byly rozparcelovány a sedláci již nechodili na robotu, ale platili peněžní roční dávky. Statek Sobčice byl v dražbě roku 1791 prodán Ferdinandovi knížeti z Trauttmansdorffu, v majetku jeho rodu byl držen až do roku 1945, kdy přešel konfiskací do majetku Národního pozemkového fondu.

Obr. 1: Poloha obce Sobčice

Seminární práce: náhrobníky

autor: Káťa

Náhrobníky na katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové

Pro svoji seminární práci jsem si vybrala katedrálu Svatého Ducha v Hradci Králové. Na jejích zdech jsem našla několik náhrobníků a vybrala jsem si 3, které se nachází ve výklenku kostela směřujícím na sever. Náhrobníky se nachází na východní stěně výklenku za mříží.

Obr. 1

Seminární práce: Neznámý hrad v Rychlebských horách

autor: Káťa

RYCHLEBY

NEZNÁMÝ HRAD V RYCHLEBSKÝCH HORÁCH

Název hradu

Hrad Rychleby patří k těm středověkým opevněním, o jejichž existenci nejsou písemné zprávy. Ani jméno hradu není původní. Němci jej daleko později začali nazývat Reichenstein podle pohoří, jehož hlavní hřbet se táhne od města Reichensteinu až k Pomezí. Protože již v 19. století nazval A. V. Šembera tento horský hřbet Rychleby, užívá se – obdobně jako v němčině – tohoto jména i pro hrad.

Umístění a vznik hradu

Zřícenina hradu se nachází na soutoku drobné vodoteče a Račího potoka nedaleko Javorníka. Vstup do údolí říčky Javorníku a roviny rozkládající se od hor do Slezské Hané, střežil hrad Javorník (dnes Jánský Vrch) a velmi silně byla opevněna cesta z Javornicka do Kladska údolím Račího potoka. Tady, při vstupu do údolí, vznikl někdy před rokem 1290 hrad, dnes zvaný Rychleby. Není vyloučeno, že jej postavili loupežní Vusthubové, kteří získali vojensky a nezákonně toto podhorské biskupské území, aby se zmocnili kontroly nad cestou do Kladska. Hrádek naproti, zvaný pak Pustý zámek, byl zřejmě postaven na ochranu proti Rychlebům a taktéž i další opevnění po proudu potoka směrem k Javorníku. Tvrdit s jistotou, že stavitelé hradu byli Vusthubové, je odvážné. Jsou však některé příčiny, které tomu nasvědčují. Hrad zde nebyl postaven o samotě; na protější straně údolí vzniklo, zdá se ve stejné době, druhé opevnění, dnes zvané Pustý zámek, jak již bylo zmíněno dříve. Stavitelem byl sotva vratislavský kníže Jindřich IV., ten teprve po smrti krále Přemysla Otakara II., v roce 1278, získal tzv. čáslavskými úmluvami Kladsko doživotně do svých rukou a stavět pevnost uprostřed svého území, neboť byl i pánem Jesenicka, by bylo přinejmenším marnotratností. Rychleby postavil někdo, kdo potřeboval obránit své území na jeho hranicích. Tím mohl být právě po smrti Jindřichově v roce 1290 Jan starší Vusthube.

Seminární práce - náhrobníky

autor: Detremar

Náhrobní desky na kostele sv. Josefa v Dubenci

Jako téma své seminární práce jsem si vybral kostel sv. Josefa v Dubenci. Tento kostel má na svých stěnách celkem čtyři náhrobní desky a jeden fragment. Pro svou práci jsem zvolil pouze tři náhrobní desky, ke kterým se mi podařilo sehnat co nejvíce informací.

První z nich se nachází na levé stěně věže pod oknem. Jedná se o desku z pískovce    (š. 92,5; v. 168,5 cm). Deska byla objevena na přilehlém hřbitově v roce 1821. V reliéfu je muž v rubáši, u nohou znak Valdštejnů. Opis: …ILLVSTRIS ET GENEROSUS…O|LVS BARO A WALDSSTEIN IN POLICZAN SMC…ANIMO C…ORI ANIMA REDDIDIT 18 MAI ANNO 1604. S největší pravděpodobností se jedná o náhrobek Karla z Valdštejna. (Obr.1)

Druhá je umístěna na východní stěně sakristie. Deska je pískovcová (š. 84,5; v. 178,5 cm).

V reliéfu nahoře čtverečná kartuš s nápisem: job …9 kapi| vy…in..telni| geft…31…ude| pofledních p nad|…ue ale poftawi|jan w 11 Kapi.| ga gfem wzk|iziffeni| y ziwot kdo we| mne byt pak y umrzel| zit bude. Dole věnec, obklopující kalich s hostií. Legenda kolem obíhající: dne 27 mefice ledna w panu dokonal ctihodny knez Gi|zik U|wila…tuto pochowano geft a odpocziwa w nadegi blaho…(Obr.2)

            Třetí deska je rovněž z pískovce (š. 75,5; v. 160,5 cm) a nachází se také na stěně sakristie. V reliéfu uprostřed IHS, nahoře a dole: SEPVLCHRVM R P IACOBI TOPF| SOC IES SACERDO| TIS SVPERIORIS| OBIIT SCHVRZII| VI APRILIS AN| NO 1689. (Obr.3)

Obr. 1

Seminární práce - náhrobníky

autor: Josef Krpálek

Náhrobníky na kostele Proměnění páně (Chlum)

Pro svoji seminární práci jsem si vybral kostel Proměnění Páně. Na jeho zdech jsem našel náhrobníky a vybral jsem si 2 umístěné u předního vchodu do kostela.

obr. 1

Na náhrobníku vlevo 85x170 cm (ŠxV) (viz. Obr 2) je text umístěn po vnějším obvodu a v horní polovině desky je štítek s nápisem. Na náhrobníku je vytesán v dolní polovině reliéf o velikosti 60X85 cm (ŠxV). Reliéfem je rodinný erb skládající ze štítu a přilbice s klenotem v podobě lidské postavy (nejspíše dítěte).

Na náhrobníku vpravo 85X180 (ŠxV) (viz. Obr 3) je text umístěn opět po vnějším obvodu a v horní části desky. Dále je víceméně uprostřed vytesán reliéf o velikosti 60x90 cm (ŠxV). Reliéfem je opět rodinný erb skládající se z kostkovaného štítu a helmice s klenotem v podobě torza lidské postavy s hlavou.