autor: Aenale, Detremar
Jan Bouzek: Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Triton Praha 2005.
Jan Bouzek: Keltové našich zemí v evropském kontextu. Triton Praha 2007.
Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc., narozený 17. února 1935 v Praze, je profesorem klasické archeologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, pracovníkem Ústavu archeologie a muzeologie na Masarykově universitě v Brně a také autorem celé řady publikací a vysokoškolských skript. Jako odborník na starověk se zabývá především o Středomořskou oblast.
V První monografii se J. Bouzek zaměřuje na chybějící článek v odborných publikacích – pojednání o našem pravěku v evropském kontextu. V této knize se věnuje především kulturnímu vývoji našich zemí, přijímání a předávání znalostí mezi naším územím a zbytkem Evropy. První kapitola s názvem Krajina a lidé přibližuje čtenářům význam naší země v pravěku – ve smyslu geografickém a klimatickém. Kniha je dále dělena do kapitol zaměřených na období od paleolitu až po dobu halštatskou. Autor jmenuje nejdůležitější a nejvýraznější kultury a typické artefakty doby, přičemž nesklouzává k jednoduchému popisu, ale poukazuje na jednotlivé časové, tak i místní rozdíly. Kniha je zakončena samostatnou kapitolou Etruskové a Čechy, týkající se konce doby halštatské a začátku doby laténské, kdy byl rozvinut dálkový obchod s jihem a na českých lokalitách se tak nachází mnoho importů právě z Etrurie či Řecka.
Na předchozí publikaci navazuje druhá kniha s názvem Keltové našich zemí v evropském kontextu. Autor se zde zaměřuje na civilizaci Keltů a s nimi spjatou dobu laténskou. Na rozdíl od předchozího titulu zde první národy vystupují z anonymity a autor zde také zdůrazňuje rozlišování etnicity. Autor pak následně čtenáře provede pěti kapitolami. V první se věnuje původu a počátkům Keltů, dále také prvním písemným zmínkám o nich v období antiky. Ve druhé se zabývá ranou dobou laténskou, kde popisuje vznik laténského umění a architektury. Třetí je věnována střední době laténské, ve které se odehrály výrazné hospodářské a sociální změny v keltské společnosti nebo významná válečná tažení. Ve čtvrté jsou rozebírána keltská oppida, náboženství daného období nebo rozvoj hospodářství, či obchod s Římem. Závěrečná pátá kapitola se zaměřuje na konec Keltů v Čechách a na Moravě a příchodu Markomanů.
Obě knihy jsou rovněž bohatě vybaveny ilustracemi, díky níž může čtenář lépe proniknout do daného tématu. Ilustrace jsou převzaty především z předešlých knih Jana Bouzka a také z přehledných publikací Vladimíra Podborského.
Tyjo, dobré! Shrnout dvě knížky ve čtyřech odstavcích, tady někdo podlehl úsporným řešením naší univerzity :-D ;-)
OdpovědětVymazat