Paleobotanika
Paleobotanika
je vědní obor (jedno z odvětví botaniky, respektive paleontologie), který
zkoumá rostlinou vegetaci minulých geologických období a všechny životní
projevy této vegetace.
Toto odvětví je nedílnou součástí botaniky vůbec, obvzláště
pak rostlinné morfologie, systematiky či anatomie. V minulosti byla
paleobotanika omezena hlavně na otisky a zkamenělé zbytky rostlinné vegetace.
Dnešní moderní paleobotanika zkoumá i zuhelnatělé části rostlinného těla, které
jsou pomocí chemických metod uvolněny z hornin. Otisky fosilních rostlin lze
také zkoumat pomocí slabého ultrafialového nebo dokonce infračerveného světla.
Ovšem neméně významným stále zůstává mikroskopický výzkum pylových zrn.
Paleobotanika
(někdy se setkaváme i s pojmy paleofytologie nebo fytopaleontologie) neustále
nabývá na významu kvůli dohadům o vývoji rostlinstva, jelikož různorodé
paleontologické nálezy nám velmi často doplňují konkrétní případy celé příbuzenské
linie v říši rostlin, které jsou teoreticky odhadované na základě srovnávací
morfologie či anatomie dnes žijících rostlin. Toto odvětví se tak stává rovněž
důležitým pomocníkem při bádání v oboru rostlinné fylogeneze – vývoj organismů
na úrovni taxonomické skupiny (jako např. druhu, čeledi, kmene...). Jelikož
vývoj rostlinné vegetace měl určitý zákonitý postup stejně jako vývoj
živočišstva, lze těchto okolností využít pro geologickou ,,časomíru“ díky které
můžeme podle přítomnosti fosilních zbytků určitých rostlinných společenstev
předpokládat relativní stáří rozmanitých vrstev. Koneckonců víme, že rostlinná
vegetace je velmi citlivým prvkem reagujícím velmi důsledně na sebemenší změny
klimatických a edafických (půdních) podmínek změnami v úpravě své vnější
podoby, ale také svých vnitřních struktur, což nám do určité míry umožňuje i
rozmanité dohady o klimatických podmínkách, půdních poměrech popřípadě
rozložení souší a vodních ploch a toků v dobách dávno minulých. Díky tomu všemu
může paleobotanika jako věda být nápomocná a prokazovat neocenitelné služby
svými výzkumy v nejrůznějších oborech např. biologických, geologických, ale
také v archeologii nebo kosmonautice.
V geologických vědách se paleobotanika
uplatňuje ve:
stratigrafii - při určení stáří vrstev podle otisků listů nebo jejich
kutikul (tenké voskové vrstvičky chránící povrch rostliných orgánů před
smáčením), podle spor a pylových zrn, dřev apod. Některé zbytky, jako spory a
pylová zrna, dřeva, mohou být přeplavovány z vrstev starších do mladších a
naopak, nebo mohou pro své nepatrné rozměry migrovat spolu s podzemní vodou a
naftou z jedněch vrstev do druhých. Proto je zde třeba zvláštní opatrnosti.
sedimentologii - při stanovení prostředí podle ekologie organismů, při
zjištění destrukce hornin nebo jejich transportu.
geochemii
- při stanovení fysiologických procesů fosilních organismů (podle analogie s
žijícími), koncentrace různých prvků aj.
ložiskové geologii - při vysvětlení geneze (vzniku) rudních i nerudních
ložisek.
hydrogeologii - poslední dobou se využívá nálezů fosilních spor a
pylových zrn ve vodách i určení stáří těchto vod: např. Lueckisporites virkkiae
v zechsteinských solných vodách Poruří a oblasti severně od Frankfurtu nad
Mohanem; dále karbonské spory ve slaných vodách hornoslezského karbonu - tyto
vody byly považovány za relikty třetihorních mořských vod. Je však potřeba
velké opatrnosti, protože uvedené mikrofosílie mohou migrovat, např. spolu s
naftou.
paleografii a paleobiogeografii - při stanovení rozlohy pevniny
a moří a rozšíření organismů.
paleoklimatologie - při stanovení podnebí minulých geologických období.
geofyzice
- možnost stanovení vzdálenosti Země a Měsíce, rychlosti rotace Země, potvrzení
kontinentálního driftu a průběhu paleomagnetických rovnoběžek.
V biologických
vědách pomáhá paleobotanika ve:
vědě o vývoji - stanovovat vývojové zákonitosti.
systematické botanice - poznávat dnes již vyhynulé rostlinné skupiny.
rostlinné morfologii, morfogenesi a anatomii - poznávat utváření různých
orgánů rostlinných těl.
fylogenesi rostlin - poznává kmenový
vývoj rostlinstva.
geobotanice - vývoj rostlinstva a rostlinných formací v jednotlivých
částech Země v geologické minulosti až do dneška, a podnebí, v kterém
rostlinstvo tehdy vegetovalo atd.
V dalších
vědních oborech:
archeologii - je paleobotanika užitečná tím, že pomáhá určovat
především stáří nalezených předmětů, či co lidé daného období konzumovali jako
potravu.
kosmonautika - se intenzivně zajímá o paleobotanické výzkumy nejstarších
období života na Zemi (prekambrium), o první osídlence souše. To proto, aby
bylo možno předpokládat, s jakými formami organismů se mohou eventuelně setkat
kosmonauté na jiných planetách.
Jirusia jirusii, list cykasovité rostliny, Břežany
|