Blažek Bouzek Bratislava Brno bronzová kopí bronzové meče Bureš Castellologica Bohemica ČAS časopis Čelákovice České Lhotice Čižmář článek Čtverák Děčín doba bronzová Droberjar DŘ DSN Durdík Eggers encyklopedie eneolit etruský experiment Frymburk Germáni halštat hornictví hra hrad Hradec Králové hradiště hřivna Chrudim Chvojka import Jablonec nad Nisou jehlice jeskyně Jižní Čechy kameny kanibalismus kasteologie Keltové keramika kladiva kniha koflík konzervace koroze kovadliny kovolitectví kovové artefakty Královehradecký kraj latén Lewis-Williams Liberec Liberecký kraj Lutovský lužická popelnicová pole metalurgie montánní archeologie Musil muzeum nabídka náhrobníky Národní muzeum národní technické muzeum návod nedestruktivní archeologie neolit Nitra Oliva Olomoucký kraj paleobotanika paleolit Památkářské časopisy Památková péče na Moravě Památky středních Čech Pardubice Pardubický kraj Pearce Píč Plzeň Podborský Poděbrady popularizace archeologie povrchové sběry pozvánka Praha pravěk Průzkumy památek ranný středověk recenze sborník seminární práce situla skalní hrad Vranov Sklenář Slabina Sloup v Čechách Slované Smejtek speleologie srkipta střední Čechy svatí Šmolíková šperk štípaná industrie technologie těžba surovin tip Turek tvrz únětická Velký Vřešťov Veneti Vokolek východní Čechy výstavy Waldhauser zámek záušnice zpracování nálezů Zprávy památkové péče železo Živá archeologie
Zobrazují se příspěvky se štítkemLiberecký kraj. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLiberecký kraj. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 29. října 2012

Regionální časopisy Libereckého Kraje

autor: J. Krpálek


                                   Regionální časopisy Libereckého Kraje

Sborník Severočeského muzea - Historia Acta Musei Bohemiae Borealis, Historia

    Sborníky vydávané Severočeským muzeem v Liberci vycházejí od roku 1958 a dodnes bylo vydáno celkem 15 čísel, poslední v roce 2008. Sborníky vycházejí nepravidelně, nejedná se tedy o periodikum. Ve Sborníku jsou publikovány materiály o činnostech Muzea. Dále přináší vědecké studie z mnoha oborů jako například archeologie, výtvarného umění či historie. Například článek z prvního sborníku z roku 1958 od Jiřího Kořaly pojednává o slovanském pravěku Libereckého kraje, pátý sborník z roku 1966 pak obsahuje článek od Jindřicha Tomase Stopy pobytu mladopaleolitického člověka v Českém ráji, z novějších pak článek ze sborníku číslo 14, z roku 2006 Petra Brestovanského o archeologických nálezech ze hřbitova u kostela sv. Jakuba v Železném Brodě z roku 2005. Veškeré příspěvky jsou publikovány v českém jazyce se souhrnem v angličtině.

pátek 6. dubna 2012

Seminární práce: Sloup v Čechách

autor: Součková M.


Sloup v Čechách

Skalní hrad Sloup se nachází v Libereckém kraji mezi nedalekými městy Nový Bor a Česká lípa. Leží na samém okraji obce, která se jmenuje Sloup v Čechách.  Jméno hradu Sloup, je spojené s tvarem skály, na které se nachází, ale také došlo k velkým změnám po celou dobu jeho osídlování.  Hrad měl však již od počátku i německé jméno Bürgstein, vykládané také jako Berkenstein, tedy hrad Berků, nebo byl označován pod názvem Birkenstein od typického porostu pískovcových skal a to je bříza. Měl i spousty dalších jmen, jako např. Slup, Stolp, Pirkštejn a určitě by se našla i další.
 Už od dob pravěku se v této oblasti točila velká pozornost okolo pozoruhodného, velkého pískovcového bloku, jehož výška nad okolním terénem údolní nivy je přes 30 m. Náhorní plošina skály je o délce 100 m a o šířce 60 m. Tento pískovcový blok stojí uprostřed bažinatého údolí Dobrovského potoka a byl těžko přístupný, proto se stal ideálním útočištěm pro člověka už v dobách prehistorických. Jedná se o místo, které mohlo být lehce hlídáno před blížícím se nebezpečím, neboť je zde prakticky vidět do všech stran okolí hradu.

Recenze na výstavu: Severočeské muzeum v Liberci

autor: Součková M.


Severočeské muzeum v Liberci

Liberecké muzeum patří mezi největších muzea v České republice. Jeho založení spadá do roku 1873, kdy bylo vytvořeno za účelem uměleckoprůmyslového muzea a je jedním z nejstarších muzeí tohoto typu. Už během prvních let mělo muzeum značně rozsáhlé sbírky ve všech zajímavých oborech, a také vlastnilo i nějaké zajímavé exponáty z Předního a Dálného východu. Nejvíce však zaplňovaly sbírky muzea exponáty ze skla a textilu. Neboť severní Čechy jsou a byly už od dávných dob sklářským rájem a textilní průmysl zde byl také značně vyvinut, o čem svědčí mnoho textilních továren nejen v okolí města, ale i v jiných městech Libereckého kraje. Muzejní sbírky se rok od roku rozrůstaly a nakonec se zastupitelstvo města rozhodlo, že pro tyto účely postaví novou muzejní budovu, která bude už pouhým vzhledem lákat zájemce. Budova byla postavena v letech 1897-1898 v romanticko- historizujícím stylu. K ní byla časem přistavěna renesanční věž, která je podobná věži liberecké radnice. Po druhé světové válce byly v rámci reorganizace k muzeu přičleněny regionální sbírky Vlastivědného muzea a Přírodovědného muzea v Liberci. Součástí muzea je i rozsáhlá knihovna, která zřejmě vznikla už na samém počátku muzea.
Dnes má muzeum tři stálé sbírkové oddělení (přírodovědecké, uměleckohistorické a  historicko- archeologické).

úterý 27. března 2012

Seminární práce: Skalní hrad Vranov

autor: Abbadan


Skalní hrad Vranov
Okr. Jablonec nad Nisou

Historie hradu
Hrad Vranov se nachází na konci strmého pískovcového bradla nad pravým břehem řeky Jizery u obce Malá Skála, jak se také hradu říkalo. Byl založen nejspíše na počátku husitských válek. Založil ho Heník z Valdštejna v době, kdy již éra výstavby nových hradů pomalu ustupovala. V roce 1425 se poprvé řipomíná Heník z Valdštejna se sídlem na Vranově (Henykonis de Waldstein alias de Wranov) na území darovaném kdysi dávno turnovskému klášteru, který v roce 1424 husité vypálili. Heník z Vranova roku 1432 využil vysokého zadlužení Hynka Berka z Dubé a zástavou od něj získal hrad Ostrý. Po bitvě u Lipan se Heník dočkal ocenění za svou věrnost od krále Zikmunda a to tím, že si spolu s Bohušem z Frýdštejna rozdělili statky po někdejším cisterciáckém klášteře. Dále Heník získal od krále list s majestátem, v němž mu Zikmund dává dvůr s poplužím ve Svinařích, Rychnov a snad i Radlo a rychtu jenišovickou s příslušnými vesnicemi. Roku 1437 dostává od krále tvrz s dvorem v Šestajovicích u Horních Počernic a ves křížovníků zderazských, které Heník postoupil Janu Hřelovi. Roku 1438 připojil Heník ke svému stále rostoucímu panství vranoskému i valdštejnskou část města Turnova kterou mu prodal Jindřich z Vartemberka. Tak získal Heník pod kontrolu další část horního Pojizeří a důležitou hospodářsky strategickou část tohoto kraje. Starší literatura uvádí, že byl hrad Vranov roku 1447 zpustošen a v letech 1447-1456 byla pod ním vystavěna tvrz, kde žili Heníkovi potomci se svou matkou Eliškou. To se ovšem nezakládá na příliš ověřených informacích. Je možné, že v té době již pomalu začali stavět tvrz pod hradem, ale pravděpodobně nebyl Vranov zničen.