Recenze na výstavu: Příběh Pražského hradu

   autor: Vlk

                                           Pražský hrad - Příběh Pražského hradu

            Expozice Příběh Pražského hradu se nachází v prostorách Starého královské paláce v areálu Pražského hradu. V Muzeu jsou vystavovány exponáty převážně z archeologických vykopávek právě na Pražském hradě a okolí. Pokladna má k dispozici spíše menší množství tištěných propagačních a naučných materiálů, i když i toto množství mi zcela postačovalo k základnímu seznámení s expozicí a orientací. Materiály jsou zdarma k dostání v češtině a angličtině. Fotografování v této expozici naneštěstí není možné bez individuelního povolení od vedoucích expozice z důvodu vystavování textilií, které jsou velmi náchylné na množství světla a neopatrným fotografováním za použití blesku by mohlo dojít k jejich poškození.

            Expozice je rozdělena na dvě části - trasy. Delší (modrá) z nich chronologicky dokumentuje lidský vývoj od pravěku až po současnost. Druhá (žlutá), menší, část rozvíjí jednotlivé náměty vázající se k Pražskému hradu jako například „Příběh pohřbívání“ či „Příběh korunovací“. Obě trasy jsou doprovázeny více archeologickými situacemi in-situ, a to hlavně pohřby. Hned na začátku expozice návštěvník nalezne pohřeb kultury se šňůrovou keramikou. Ostatní pohřby jsou hlavně z období středověku.

            Modrá trasa je hojně doplněna elektronickými informačními panely, v nichž lze nalézt značné množství informací. Informace v panelech se liší podle chronologického zařazení místnosti, k níž panel patří. Panely mezi jinými informacemi také obsahují 3D nákresy modelů k jednotlivým etapám vývoje Pražského hradu. Naneštěstí k modelům chybí popisy, takže lze sledovat jen změny budov, ale už ne důvody jejich přestavby či jejich účel. V informačních panelech se také může návštěvník seznámit s časovou křivkou, která zobrazuje vývoj jednotlivých kultur, důležité dějinné události a pro srovnání uvádí i důležité kultury a události zahraniční (např. v Egyptě, Řecku nebo Mezopotámii).

            Exponáty ve vitrínách dokumentují popisky ke každému z nich, umístěné z vnějšku na stěně vitríny. Naneštěstí chybí propojení popisků s jednotlivými exponáty (třeba čísly), takže velmi často není zřejmé, který popisek se váže k jakému exponátu, což celou ilustrační hodnotu popisků značně snižuje, i když samotný text popisků je naprosto dostačující. Pokusil jsem se na přiřazení popisků zeptat četných průvodců, ale ani jeden mi bohužel nebyl schopen odpovědět. Kromě elektronických informačních panelů a popisků k jednotlivým artefaktům, jsou ještě v každé místnosti na dřevěných pulpitech tištěné sešity s popisy dějinných období a osobností. Ocenil jsem, že jsou vysvětleny funkce některých ne zcela běžně známých předmětů, například jsem na rozdíl od předchozích dvou navštívených expozicí nalezl vysvětlení, co je to přeslen. U některých jiných předmětů ale podobná vysvětlení chyběla, například u kaptorgy. Dojem na mne také udělal přístup k expozici předmětů chybějícím z důvodu výzkumu či konzervace. Pokud předmět chyběl, byl nahrazen jeho velmi přesným vyobrazením v životní velikosti, vysvětlením a omluvou za dočasnou nepřítomnosti předmětu. Dále bych chtěl vyzdvihnout ochotu personálu věnovat se všem návštěvníkům bez ohledu na věk, což jsem měl možnost pozorovat při návštěvě exkurze školáků přibližně třetí třídy v expozici. S návštěvou exkurze školy také souvisí mé pozorování propracované hry, začleněné přímo do souvislosti s vystavovanými předměty, pro dětské návštěvníky expozice, jíž jsem shledal velmi zábavnou a poutavou. Personálu výstavy bych ale vytkl neschopnost hovořit jakýmkoli cizím jazykem, což v expozici na Pražském hradě, který je tolik navštěvován cizinci, shledávám jako značný nedostatek.

            Celkově mě expozice velmi oslovila svou rozsáhlostí i celkově kvalitním zpracováním, které přesto má své rezervy a prostor pro zlepšení, ale nepochybně stojí za navštívení.

Recenze na knihu: Praha v pravěku

autor: Součková M.

Praha v Pravěku

 Kniha Praha v Pravěku měla být vydána už roku 1988 tehdejším nakladatelstvím Panorama. K jejímu vydání však v roce 1988 nedošlo, ale uskutečnilo se tak až o 7 let později, tedy v roce 1995.  Vypracoval ji kolektiv autorů (Marie Fridrichová (ed.), Jan Fridrich, Josef Havel a Jan Kovářík). Jedná se o supplementum, které bylo vydané k Archaeologica Pragensia (což je archeologický sborník Muzea hlavního města Prahy). Bylo vydáno celkem 2 000 výtisků a vydavatelem je Muzeum hlavního města Prahy ve spolupráci s Institutem hlavního města Prahy. Během plánovaným rokem 1988, kdy měla být publikace vydána a rokem 1995, kdy vydání proběhlo, se pramenná základna informací moc nezměnila. Ale změnilo se chápání i přístup řešení některých problémů, a proto byly některé tyto změny v textech knihy uplatněny a pozměněny. V úvodu  knihy si autoři pochvalují velké množství informací a podkladů, které měli přístupné ke své práci. Mnohé použité poznatky byly získány během záchranných archeologických výzkumů, které byly zahájené velkou stavební činností v Praze. Během těchto výzkumů bylo objeveno mnoho archeologických lokalit. Při psaní vycházeli také z hmotných pramenů sbírky Muzea hlavního města Prahy, využili i sbírky národního muzea, napomohl i depozitář archeologického ústavu ČAV a muzeum středních Čech.

Památkářské časopisy

autor: Detremar

Památkářské časopisy

 

     Nejvýznamnějším časopisem, zabývajícím se problematikou památkové péče, jsou Zprávy památkové péče. Časopis vydává Národní památkový ústav za podpory Ministerstva kultury České republiky. Zprávy památkové péče vycházejí už od roku 1937 a dodnes bylo vydáno 70 ročníků. Za celou dobu, co jsou Zprávy památkové péče vydávány, byly i několikrát přejmenovány, např. od 1976 až do roku 1992 se časopis jmenoval Památky a příroda - ovšem tato změna nebyla jediná, protože došlo k rozdělení obsahu do dvou oddílů – Památková péče a Ochrana přírody. Jeden ročník v současnosti obsahuje šest čísel a celkem obsahuje 520 stran. Časopis je určen zejména profesionálním pracovníkům památkové péče, ale také specialistům ze souvisejících oborů, vlastníkům památek a milovníkům kulturního dědictví. Časopis si klade za cíl publikovat nejzajímavější příspěvky ze všech oborů, které souvisejí s péčí o památky. Náplní časopisu jsou rubriky Editorial, Materiálie, Studie, Různé, Semináře, Konference, Akce, Recenze a Bibliografie, Obsah a Rejstřík ročníku, nebo případné přílohy. Je třeba také uvést, že Zprávy památkové péče jsou časopisem recenzovaným. V tomto časopise jsou i články zajímavé pro archeology jako např. z čísla 2/2006, které bylo celé věnované archeologii. Pro ukázku tu můžeme uvést  například článek Otázka archeologických výzkumů v kontextu evropské kastellologie od Tomáše Durdíka nebo Ochrana archeologického dědictví na původním místě, jehož autorkou je Jana Kalferstová.

Recenze na knihu: Encyklopédia archeológie

autor: Dvořák, Suchánek

Novotný a kolektiv– Encyklopédia archeológie

   Chtěli bychom vás seznámit s publikací autora Bohuslava Novotného a kolektivu, nazvanou Encyklopédia archeológie. Členové kolektivu jsou jmenováni na tiráži. První vydání encyklopedie vyšlo roku 1986 v Bratislavě pod vydavatelstvím Obzor. Velká řada hesel uspořádaná abecedně na více než tisíci stranách, nabídne čtenáři informace o významných archeologických lokalitách a nálezech. Kniha je určena pro široký okruh čtenářů laické veřejnosti tak i odborníkům. 

   V předmluvě autor rozebírá posun archeologie a její přísun lidstvu. Dále zmiňuje rozsah a účel encyklopedie. Jsou zde zastoupeny všechny období pravěku a rané doby dějinné, mimo jiné i výsledky práce archeologů.

Recenze: Sborník Národního muzea

autor: Dvořák, Suchánek

Sborník Národního muzea

   Sborník Národního muzea je rozdělen na tři řady: A-Historickou, která vychází od roku 1938, B- Přírodovědnou, která vychází od roku 1937, C- Literárně historickou, která vychází od roku 1956. Sborník vydává Národní muzeum jednou ročně. Objevují se zde pouze texty, které dodnes nevyšly v žádné jiné publikaci. Je doprovázen abstrakty v anglickém jazyku, někdy též v německém. Obsah, předmluva i úvod jsou psány dvoujazyčně, a to česky a anglicky. Články ve sborníku jsou doprovázeny řadou černobílých a barevných fotografií, obrázků a obrazových tabulek.

  V historické řadě sborníku jsou uveřejňovány vědecké práce z oborů, kterými se zabývají jednotlivá oddělení Historického muzea Národního muzea. Jedná se hlavně o archeologii prehistorickou a protohistorickou, archeologii středověku i novověku, klasickou, historii, pomocné vědy historické, dějiny výtvarného umění, dějiny hudby, dějiny divadla, národopis, numismatiku a dějiny tělovýchovy a sportu. V tomto sborníku nalezneme především příspěvky pracovníků Národního muzea zabývajících se převážně sbírkovými fondy Národního muzea. Historická řada vychází formou sborníkových čísel.

Recenze na časopis: Časopis Národního muzea

autor: Šťovíčková, Cinková

Časopis Národního muzea

Časopis Národního muzea byl prvním českým odborným periodikem. Poprvé vyšel jako čtvrtletník roku 1827 pod názvem Časopis společnosti Vlasteneckého Muzea a Čechách. U jeho zrodu stál František Palacký, první redaktor.

První číslo bylo tištěno frakturou, což byl tehdy standartní typ písma, užívaný u většiny tiskovin. Pro nás je dnes již ale velmi obtížně čitelný. V počátcích časopisu byl znát i vliv německý, neboť německy psané články měly velký podíl na obsahu časopisu. Vlivem pro národních proudů 19.století však tato část nakonec vymizela. Hlavními tématy, kterými se v počátcích časopis zabýval byly společenskovědní problémy, kultura a politika, z valné části obrozenecky laděná a poplatná době.

Recenze na knihu: Pravěká Praha

autor: Vejdělek, Soukup     

                                                                                            

Michal Lutovský, Lubor Smejtek a kolektiv: Pravěká Praha

Kniha je věnována památce pražského archeologa Josefa Antonína Jíry (1868 – 1930). Nabízí přehled pravěkých a raně historických dějin Prahy od starší doby kamenné po vznik českého státu v 10. století. Je rozčleněna na osm hlavních kapitol. Jednotlivé kapitoly popisují osídlení na území dnešní Prahy v základních etapách lidských dějin, zasazují nálezy do souvislostí pravěkého vývoje celých Čech. Zároveň přinášejí i kompletní soupis pražských archeologických nalezišť každého období s umístěním v dnešní uliční síti, s popisem nálezových situací a s prezentací nálezů.Nedílnou součástí knihy je bohatý obrazový doprovod , zahrnující fotografie artefaktů a objektů, letecké snímky, dobové i současné kresby a rytiny, mapky apod.

První kapitola, jejímž autorem je Karel Sklenář, nese název „Praha archeologická“. Je rozčleněna na 18 podkapitol a je zaměřena na historii archeologického výzkumu Prahy od 16. století po současnost.

Recenze na výstavu Svatá Anežka Česká - princezna a řeholnice

autor: Miho

Tip: Navštivte i web výstavy !

Výstava Svatá Anežka Česká - princezna a řeholnice

Výstavě věnované nejoblíbenější české světici, Anežce České, se dá přiřknout jeden přídomek, chceme-li být struční. Je to výstava historická. Bylo by však škoda nevyzdvihnout její rozmanitost a zapomenout na to, že je vlastně ikonografická, umělecká, archeologická, architektonická a povzbuzující národní identitu.

Za výstavou pořádanou Arcibiskupstvím pražským a Národní galerií musí návštěvník na Staré Město, kde se mezi zástavbou středověkých domů nalézá Anežský klášter a kostely Nejsv. Salvátora a sv. Františka. V šetrně zrekonstruovaných prostorách je nainstalována sbírka, která nás nejen seznámí s životem sv. Anežky, ale i dobou, politickými okolnostmi, vírou a životem šlechty i obyčejných lidí. Materiál je předkládán smysluplně v tématických okruzích a pokud je to možné, často i v místech, která jsou pro něj původní.