Expozice v Anthroposu - recenze

Autor: Kača

PAVILON ANTHROPOS

Pavilon Anthropos, součást Moravského zemského muzea v Brně, se nachází v brněnské čtvrti Pisárky. Je to třípatrová budova, která byla vybudována v 60. letech. Od roku 2003 byla rekonstruována a v roce 2006 bylo opět otevřena pro veřejnost. Je zde vystavena expozice, která se snaží přiblížit laické veřejnosti historii osídlení na Moravě a v celé Evropě. Expozice je rozdělena do tří částí s názvy: Morava lovců a sběračů, Nejstarší umění Evropy a Paleolitické technologie.

V první místnosti se po levé straně ode dveří nachází blok informačních tabulí o genetice a jejím spoluzakladateli G. J. Mendelovi. Tento blok o genetice je zakončen informačními tabulemi o evoluci primátů, člověka a nakonec je zde ukázán strom života. Celá tato část o genetice je doplněna plastickou sochou, která napodobuje řez buňkou. V protilehlé části sálu začíná podrobný popis evoluce primátů. Pod informačními tabulemi, které přibližují návštěvníkům vývoj primátů, se nachází vitrína s kostrami dvou opic a dvou lebek. Naproti této vitríně se nachází další vitrína s kostrami šimpanze, gorily a orangutana. Tato část o evoluci primátů je doplněna zabudovanou televizí, kde návštěvníci můžou shlédnout dokument na toto téma. Vedle se nachází vitrína, jejímž tématem jsou Oligocenní primáti, jsou zde vystaveny čelisti, lebka Aegyptopitéka zeuxise, lebka prokonzula afrikana, čelist pliopitéka a dryopitéka. Následuje informační tabule o nálezech z období středního a mladšího miocénu. Naproti této tabule se nachází vitrína s odlitými stopami Australopitéků z Laetoli, které jsou staré asi 3,7 miliónů let. Tématem další vitríny jsou lebka Sivapitéka indicuse, čelist Sivapitéka punjabicuse a čelisti. Následuje tabule, která informuje o Sivapitécích. Vedle této tabule se nachází vitrína, kde je vystavena „Lucy“ - Australopitékus afarensis, která patří mezi nejznámější nálezy, protože je stará asi 3,2 miliónů let a zachovalo se neuvěřitelných 40% z celé její kostry. Dále se zde nachází vitrína s názvem Australopithécus. Jsou zde vystaveny 4 lebky na rotujících podstavcích, dále kyčel a čelist horní a dolní. Vedle lze zhlédnout výjev stravování pravěké rodiny. Jelikož australopitékové ještě nelovili a jedli pouze mršiny, jsou zde také ukázána mrchožravá zvířata jako sup nebo šakal. Vedle tohoto výjevu se nachází zasklený výklenek s Tématem Homo habilis, kde jsou vystaveny 3 lebky na rotujících podstavcích a další tři lebky bez podstavců. Vedle výklenku je informační tabule, která přibližuje život Homo habilis a Homo rudolfensis. Před schody do dalšího patra je vystavena rekonstrukce hlavy Homo habilis.

            Ve druhém patře pokračují vitríny s tématem evoluce člověka. Dalším stupněm je Homo ergaster, kterému je věnována vitrína se 2 lebkami na rotujících podstavcích, dále pak je zde vystavena čelist a část lebky. Následuje vitrína s Homo erectus, jsou zde vystaveny 3 lebky na rotujících podstavcích, mozkovna a stehenní kost. Tato vitrína plynule pokračuje ve vývoji k Homo heidelbergensis. Zde jsou vystaveny 4 lebky na rotujících podstavcích, dolní čelist, mozkovna, část lebky Homo antecessor, čelist Homo heiderbergensis a přední část lebky. Po této vitríně následuje informační tabule o člověku Heidelberském. Následuje výklenek, kde je ukázáno dioráma Anteneandrtálců z Bilzingsleben. Pod velkými okny, které prosvětlují větší část celé místnosti, se nachází vitrína s kostmi a zuby mamuta. Ve výklenku na druhé straně je vystaveno dioráma Neandrtálců v jeskyni Kůlna, vedle níž je tabule, která informuje o životě neandrtálců. Další vitrína, která je přes celou stěnu, ukončuje evoluci člověka a to konkrétně obdobími Homo neandrtalensis, kde je vystaveno 5 lebek na rotujících podstavcích, čelist, pažní kost a výlitek mozkovny a Homo sapiens, kde jsou vystaveny 3 lebky na rotujících podstavcích. Pak je zde ukázka paleolitického umění, které se nachází ve třetím patře, informační tabule o životním stylu kromaňonců, vitrína s tématem Homo sapiens na Moravě a vitrína s názvem Příběh lidského rodu. V koncové uličce se nachází obraz Stádo pižmoňů při obraně před vlky a následují vitríny s kostrami divokých zvířat. Protější ulička informuje návštěvníky o pravěkých technologiích nejen pomocí vitrín, ale i pomocí zabudované televize s krátkými videi. Celému druhému patru dominuje rekonstrukce mamuta s mládětem v životní velikosti.

            Ve třetím patře jsou ukázány především technologie, které se vztahují k různým částem pravěku od staršího paleolitu k neolitu. Tabule stručně informují o každém období pravěku. V tomto sále jsou nálezy roztříděny podle lokalit, kde byly nalezeny. Například je jde vitrína Předmostí s informacemi o lokalitě a danými nálezy. V jednom rohu místnosti se nachází výjev Kulturní praktiky neandrtálců, v protějším rohu je výjev Kruhové uskupení z mamutích kostí s vlkem. Zajímavostí je rekonstrukce trojhrobu z Dolních Věstonic a hrob brněnského šamana, kde je ukázána rekonstrukce šamana, jeho obleku, a jsou zde vystaveny též nálezy z hrobu. V druhé části místnosti je výjev neolitické chýše z rákosu. Poté následuje část  Nejstarší umění Evropy, kde jsou ukázány rekonstrukce například stropu z jeskyně Altamira, výjevy z jeskyně Niaux nebo z Chauvetovy jeskyně. Jedna vitrína představuje Venuše s názvem: Ženský a mužský svět v gravettienu. Dále zde máme nálezy předmětů z kostí, například bizona, koňskou hlavu a další. Mezi další ukázky umění mohu zmínit koníka nebo expresivní kresbu jelena velkorohého z Lascaux.

            Cílem pavilonu bylo informovat návštěvníka o pravěku na našem území a to převážně na Moravě. Dle mého názoru byl tento cíl určitě splněn. Bez menší kritiky se to ale neobejde. Jakmile jsem vstoupila do expozice, nevěděla jsem, kde začít. Začala jsem u genetiky a plynule jsem pak přešla k Homo habilis, protože začátek evoluce primátů se nacházel v opačné části místnosti než genetika. Hned první vitríně, kterou jsem si začala prohlížet, chyběly popisky nebo u dalších vitrín byly špatně čitelné, jinde se odlepoval  text na zdi, který doprovázel různé výjevy z minulosti. U vitríny s odlitkem stop jsem přemýšlela co to je, protože tam nebylo téměř nic vidět. Jelikož expozice skáče z jednoho rohu do druhého, uvítala bych šipky se směrem prohlídky. Pavilon je velice pěkně vybaven, ale místy je to trochu zmatené. Nemluvím jen o přízemí, ale také převážně o třetím patře, kde bylo, dle mého názoru, zbytečně moc ukázek pravěké technologie. Jelikož vitríny se zde převážně zaměřovaly na určité lokality, stačilo by pouze odstranit pár vitrín a efekt by zůstal stejný. Jinak se mi Anthropos moc líbil a určitě bych ho doporučila všem mým známým.