Dějiny pravěku a rané doby
dějinné
Vladimír Podborský
Skripta vyšla roku 1997 na filozofické
fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se o první vydání těchto
skript, po kterém následovali ještě dvě, a to v roce 1999 a 2008. Skripta přímo navazují na předešlé vydání
autorových skript, vydaných Filosofickou fakultou, tehdy ještě Univerzitou
J.E.Purkyně v Brně roku 1979.
Nejedná se však
pouze o doplnění, skripta jsou kompletně přepracována, doplněna četnějším
obrazovým materiálem a rozšířena o (v té době) nejnovější poznatky české i
evropské archeologie. To pochopitelně způsobilo
značné zvětšení skript. Bylo to dáno jak mnohem větším objemem informací a
poznatků o pravěku, tak i zvýšením množství materiálů zaměřených primárně pro
studenty bakalářského cyklu archeologie.
Skripta jsou členěna na 11
hlavních kapitol. Je v ní podán přehled nejstarších dějin střední Evropy od
počátků lidstva po raný středověk, tj. v rozsahu cca 1 000 000 př. n. l. až po
tzv. dobu mladohradištní (povelkomoravskou), cca 1200 n. l.
Po autorově předmluvě ke
skriptům, následuje první kapitola nazvaná :
1. Úvod
do studia dějin pravěku- V této kapitole si čtenář může vyhledat
základní informace, které se týkají problematiky pravěku a jeho zkoumání
v současnosti. Hned na začátku jsme seznámeni se základním
pojmoslovím používaném v archeologii, či v jiných vědních oborech
zabývajících se prehistorií. Následně autor popisuje jednotlivé archeologické
prameny, jde o suroviny používané v pravěku a rané době dějinné (hlína,
kámen, kovy, sklo, dřevo, kost a paroží atd. ). V další části jsou
nastíněny základy archeologické metodologie, jedná se především o
archeologickou praxi a s metody archeologického výzkumu. Nemůže chybět ani
stručný výklad týkající se popisu vývoje archeologie jako vědního oboru a
představuje čtenáři nejvýznamnější osobnosti, které se podíleli na formování
archeologie ať už u nás či ve světě. První kapitola je zakončena informacemi o
současně struktuře archeologických pracovišť a úplný závěr je věnován
periodizaci pravěku a rané doby dějinné.
2. Vznik prvobytné
společnosti- Takto se jmenuje druhá kapitola skript, ve které se seznámíme
s přírodním prostředím v pravěku. Zejména s klimatickými poměry a
geologickými procesy v pleistocénu a následně také s vývojem podnebí
v holocénu (geologické procesy, v tomto poměrně krátkém období, již
nejsou tak relevantní jako v předchozím období). Druhá část kapitoly
pojednává o vývoji člověka jako živočišného druhu. Zde je nejdříve vymezeno
postavení člověka v živočišné říši, od toho se dostáváme k přehledu
vývoje primátů až ke stadiu subhumánních hominidů. Dále se zabýváme již
jen rodem Homo a jeho tradičními zástupci-Homo habilis, Homo erectus, Homo
sapiens a Homo sapiens sapiens.
Další kapitoly se již zabývají
jednotlivými obdobími pravěku. Každá z kapitol se zabývá hospodářstvím a
způsobem obživy daného období, společenskými poměry, případně bližší
specifikací určitých, typických rysů popisovaných dob. Kapitoly jsou zakončeny
kulturním přehledem nejprve celé Evropy a po té podrobnějším popisem kultur
střední Evropy. Nechybí ani periodizace každého období.
3. Starší a střední doba kamenná (paleolit a mezolit)- Nejstarší a
nejdelší období lidského vývoje. Paleolit trvá od doby objevení-se prvních
příslušníků rodu homo až po odeznění posledního glaciálu pleistocénu. Mezolit
nastupuje počátkem holocénu a končí s rozvojem zemědělství a výrobní
ekonomiky. Paleolit a Mezolit je doba lovců a sběračů, vytvářejí se první
kultury a rozvíjí se společnost jako taková.
4. Mladší doba kamenná (neolit)- První zemědělci. Mluví se o tzv. neolitické revoluci, která měla zásadní
význam pro lidskou společnost. Člověk se začal usazovat na trvalích sídlištích ,
kde se věnoval zemědělské výrobě (živočišné i rostlinné) . Tento zásadní zlom,
provázely ještě jiné významné změny, jako jsou konstrukce pevných obydlí,
textilní výroba a výroba první keramiky.
5. Pozdní doba kamenná (eneolit)- Dovršení neolitické revoluce. Nové
postupy v zemědělstí - větší efektivita. Objevují se první kovy a důkazy o
jejich tavbě na našem území (měď). Roste
význam muže jako zemědělce a válečníka, což má za následek nástup patriarchátu.
6. Doba bronzová-Počátky
společenské stratifikace. V tomto období je významná surovina bronz
(slitina mědi a cínu) a s tím souvisí i těžba surovin, pro jeho výrobu.
Dále se rozvíjí prařemesla a obchod.
Zemědělství nezaznamenalo významný posun od eneolitického způsobu hospodaření.
7. Starší doba železná-Halštatská- Objevení technologie výroby železa. Pro toto období je typická výrazná
stratifikace společnosti, kterou demonstrují, mimo jiné tzv. knížecí hroby. Jednalo
se o bohatě vybavené pohřby významných jedinců a opevněné dvorce místních elit.
8. Mladší doba železná –Latén- Nástup historických Keltů. Rozvíjí se Laténská kultura, zahrnovala poměrně rozsáhlé
území včetně Čech a Moravy. Jedná se o velice sofistikovaný a vyspělí kulturní
celek, který byl typický svým rozvinutým hospodářstvím, obchodem, těžebními
postupy i kulturním svérázem.
9. Doba Římská- Období, které začíná po přelomu letopočtu. Nese se
v duchu expanze Římského impéria. Zároveň začínají pronikat ze severu
Germánské kmeny. Obě tyto významné události měli za následek vytlačení Keltů a
Keltské kultury do periferních oblastí. Germáni a Římané se dostávají do užšího
kontaktu, který má často podobu válečných střetů.
10. Stěhování národů- Pohyby
velkých skupin obyvatelstva napříč Evropou. Počátky lze vysledovat vpádem
kočovných Hunů z východních stepí. Byla to doba plná zmatku a válečných střetů,
provázená rozpadem a následným zánikem západořímské říše. Na její místo
nastoupila germánská, kmenová království v čele s Franky.
11. Raný středověk- Slované
vstupují do dějin. Jedná se o do této doby neznámé etnikum. Popisuje
se etnogeneze a expanze Slovanů. Dále je nastíněn jejich život v raném
středověku. V této kapitole je přihlíženo i k postupně se rozrůstajícím
písemným pramenům.
Každá kapitola je doplněna
několika stránkami čistě obrazových příloh, obrazových tabulek a literaturou,
kterou autor použil, ta se nachází vždy na konci každé kapitoly.
Skriptum je zakončeno seznamem obecné
studijní literatury, základních archeologických periodik a používaných zkratek.
Ke členění samotného textu je
důležité podotknout, že je často proložen odstavci tištěnými petitem - jedná se
o doplňující informace, obvykle buď detailní, zevrubnější rozebrání tématu či
události, nebo zajímavé rozšiřující informace.
Obrázky jsou převzaty
z odborné literatury, která je uvedena na konci kapitol, týkají se zejména
hmotné kultury jednotlivých období, probíraných v učebním textu.
Skripta, která jsem použil, jsou
sice staršího data, ale stále je možné použít je jako plnohodnotný studijní
materiál. Přesto bych doporučil při studiu průběžně nahlížet do jiných vhodných
studijních textů, např. Encyklopedie pravěku (K. Sklenář, Z. Sklenářová, M.
Slabina, Praha 2002) a dalších navazujících encyklopedií nakladatelství Libri,
nebo do Archeologie pravěkých Čech.
Žádné komentáře:
Okomentovat