Blažek Bouzek Bratislava Brno bronzová kopí bronzové meče Bureš Castellologica Bohemica ČAS časopis Čelákovice České Lhotice Čižmář článek Čtverák Děčín doba bronzová Droberjar DSN Durdík Eggers encyklopedie eneolit etruský experiment Frymburk Germáni halštat hornictví hra hrad Hradec Králové hradiště hřivna Chrudim Chvojka import Jablonec nad Nisou jehlice jeskyně Jižní Čechy kameny kanibalismus kasteologie Keltové keramika kladiva kniha koflík konzervace koroze kovadliny kovolitectví kovové artefakty Královehradecký kraj latén Lewis-Williams Liberec Liberecký kraj Lutovský lužická popelnicová pole metalurgie montánní archeologie Musil muzeum nabídka náhrobníky Národní muzeum národní technické muzeum návod nedestruktivní archeologie neolit Nitra Oliva Olomoucký kraj paleobotanika paleolit Památkářské časopisy Památková péče na Moravě Památky středních Čech Pardubice Pardubický kraj Pearce Píč Plzeň Podborský Poděbrady popularizace archeologie povrchové sběry pozvánka Praha pravěk Průzkumy památek ranný středověk recenze sborník seminární práce situla skalní hrad Vranov Sklenář Slabina Sloup v Čechách Slované Smejtek speleologie srkipta střední Čechy svatí Šmolíková šperk štípaná industrie technologie těžba surovin tip Turek tvrz únětická Velký Vřešťov Veneti Vokolek východní Čechy výstavy Waldhauser zámek záušnice zpracování nálezů Zprávy památkové péče železo Živá archeologie

pondělí 29. října 2012

Dějiny pravěku a rané doby dějinné

autor: J. Krpálek

Dějiny pravěku a rané doby dějinné
Vladimír Podborský

    Skripta vyšla roku 1997 na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se o první vydání těchto skript, po kterém následovali ještě dvě, a to v roce 1999 a 2008.  Skripta přímo navazují na předešlé vydání autorových skript, vydaných Filosofickou fakultou, tehdy ještě Univerzitou J.E.Purkyně v Brně roku 1979.
    Nejedná se však pouze o doplnění, skripta jsou kompletně přepracována, doplněna četnějším obrazovým materiálem a rozšířena o (v té době) nejnovější poznatky české i evropské archeologie. To pochopitelně způsobilo značné zvětšení skript. Bylo to dáno jak mnohem větším objemem informací a poznatků o pravěku, tak i zvýšením množství materiálů zaměřených primárně pro studenty bakalářského cyklu archeologie.
    Skripta jsou členěna na 11 hlavních kapitol. Je v ní podán přehled nejstarších dějin střední Evropy od počátků lidstva po raný středověk, tj. v rozsahu cca 1 000 000 př. n. l. až po tzv. dobu mladohradištní (povelkomoravskou), cca 1200 n. l.
     Po autorově předmluvě ke skriptům, následuje první kapitola nazvaná :
       1. Úvod do studia dějin pravěku- V této kapitole si čtenář může vyhledat základní informace, které se týkají problematiky pravěku a jeho zkoumání v současnosti. Hned na začátku jsme seznámeni se základním pojmoslovím používaném v archeologii, či v jiných vědních oborech zabývajících se prehistorií. Následně autor popisuje jednotlivé archeologické prameny, jde o suroviny používané v pravěku a rané době dějinné (hlína, kámen, kovy, sklo, dřevo, kost a paroží atd. ). V další části jsou nastíněny základy archeologické metodologie, jedná se především o archeologickou praxi a s metody archeologického výzkumu. Nemůže chybět ani stručný výklad týkající se popisu vývoje archeologie jako vědního oboru a představuje čtenáři nejvýznamnější osobnosti, které se podíleli na formování archeologie ať už u nás či ve světě. První kapitola je zakončena informacemi o současně struktuře archeologických pracovišť a úplný závěr je věnován periodizaci pravěku a rané doby dějinné.
    2. Vznik prvobytné společnosti- Takto se jmenuje druhá kapitola skript, ve které se seznámíme s přírodním prostředím v pravěku. Zejména s klimatickými poměry a geologickými procesy v pleistocénu a následně také s vývojem podnebí v holocénu (geologické procesy, v tomto poměrně krátkém období, již nejsou tak relevantní jako v předchozím období). Druhá část kapitoly pojednává o vývoji člověka jako živočišného druhu. Zde je nejdříve vymezeno postavení člověka v živočišné říši, od toho se dostáváme k přehledu vývoje primátů až ke stadiu subhumánních hominidů. Dále se zabýváme již jen rodem Homo a jeho tradičními zástupci-Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens a Homo sapiens sapiens.
    Další kapitoly se již zabývají jednotlivými obdobími pravěku. Každá z kapitol se zabývá hospodářstvím a způsobem obživy daného období, společenskými poměry, případně bližší specifikací určitých, typických rysů popisovaných dob. Kapitoly jsou zakončeny kulturním přehledem nejprve celé Evropy a po té podrobnějším popisem kultur střední Evropy. Nechybí ani periodizace každého období.
    3. Starší a střední doba kamenná (paleolit a mezolit)- Nejstarší a nejdelší období lidského vývoje. Paleolit trvá od doby objevení-se prvních příslušníků rodu homo až po odeznění posledního glaciálu pleistocénu. Mezolit nastupuje počátkem holocénu a končí s rozvojem zemědělství a výrobní ekonomiky. Paleolit a Mezolit je doba lovců a sběračů, vytvářejí se první kultury a rozvíjí se společnost jako taková.
    4. Mladší doba kamenná (neolit)- První zemědělci. Mluví se o tzv. neolitické revoluci, která měla zásadní význam pro lidskou společnost. Člověk se začal usazovat na trvalích sídlištích , kde se věnoval zemědělské výrobě (živočišné i rostlinné) . Tento zásadní zlom, provázely ještě jiné významné změny, jako jsou konstrukce pevných obydlí, textilní výroba a výroba první keramiky.
    5. Pozdní doba kamenná (eneolit)- Dovršení neolitické revoluce. Nové postupy v zemědělstí - větší efektivita. Objevují se první kovy a důkazy o jejich tavbě na našem území (měď).  Roste význam muže jako zemědělce a válečníka, což má za následek nástup patriarchátu.
    6. Doba bronzová-Počátky společenské stratifikace. V tomto období je významná surovina bronz (slitina mědi a cínu) a s tím souvisí i těžba surovin, pro jeho výrobu. Dále se rozvíjí  prařemesla a obchod. Zemědělství nezaznamenalo významný posun od eneolitického způsobu hospodaření.
    7. Starší doba železná-Halštatská- Objevení technologie výroby železa. Pro toto období je typická výrazná stratifikace společnosti, kterou demonstrují, mimo jiné tzv. knížecí hroby. Jednalo se o bohatě vybavené pohřby významných jedinců a opevněné dvorce místních elit.
    8. Mladší doba železná –Latén-  Nástup historických Keltů. Rozvíjí se Laténská kultura, zahrnovala poměrně rozsáhlé území včetně Čech a Moravy. Jedná se o velice sofistikovaný a vyspělí kulturní celek, který byl typický svým rozvinutým hospodářstvím, obchodem, těžebními postupy i kulturním svérázem.
    9. Doba Římská- Období, které začíná po přelomu letopočtu. Nese se v duchu expanze Římského impéria. Zároveň začínají pronikat ze severu Germánské kmeny. Obě tyto významné události měli za následek vytlačení Keltů a Keltské kultury do periferních oblastí. Germáni a Římané se dostávají do užšího kontaktu, který má často podobu válečných střetů.
    10. Stěhování národů- Pohyby velkých skupin obyvatelstva napříč Evropou. Počátky lze vysledovat vpádem kočovných Hunů z východních stepí. Byla to doba plná zmatku a válečných střetů, provázená rozpadem a následným zánikem západořímské říše. Na její místo nastoupila germánská, kmenová království v čele s Franky.
    11. Raný středověk- Slované vstupují do dějin. Jedná se o do této doby neznámé etnikum.  Popisuje se etnogeneze a expanze Slovanů. Dále je nastíněn jejich život v raném středověku. V této kapitole je přihlíženo i k postupně se rozrůstajícím písemným pramenům.
    Každá kapitola je doplněna několika stránkami čistě obrazových příloh, obrazových tabulek a literaturou, kterou autor použil, ta se nachází vždy na konci každé kapitoly.
    Skriptum je zakončeno seznamem obecné studijní literatury, základních archeologických periodik a používaných zkratek.
   Ke členění samotného textu je důležité podotknout, že je často proložen odstavci tištěnými petitem - jedná se o doplňující informace, obvykle buď detailní, zevrubnější rozebrání tématu či události, nebo zajímavé rozšiřující informace.
   Obrázky jsou převzaty z odborné literatury, která je uvedena na konci kapitol, týkají se zejména hmotné kultury jednotlivých období, probíraných v učebním textu.
    Skripta, která jsem použil, jsou sice staršího data, ale stále je možné použít je jako plnohodnotný studijní materiál. Přesto bych doporučil při studiu průběžně nahlížet do jiných vhodných studijních textů, např. Encyklopedie pravěku (K. Sklenář, Z. Sklenářová, M. Slabina, Praha 2002) a dalších navazujících encyklopedií nakladatelství Libri, nebo do Archeologie pravěkých Čech.


Žádné komentáře:

Okomentovat