Přijdte se podívat na naši archeologickou studentskou konferenci.

Přihlášku ke stažení a vyplnění najdete zde.

 

Archeologická karetní hra Impact

autor: Wiedzmin

zdroj: http://neverborns.blogspot.cz/2014/02/karetni-hra-impact-studentsky-projekt.html?spref=fb

Impact - Studentský projekt archeologické vzdělávací hry

Poprvé jsem informace o této hře zaregistroval na FB stránkách s archeologickou tématikou. Přišlo mě to jako dobrý nápad tak jsem vývoj hry sledoval a nakonec si i dva balíčky promo edice pořídil.
Hra Impact by měla rozšířit povědomí o archeologii na našem území. Něco ve stylu "škola hrou". Což si myslím se ji daří.

Karta badatele

Co je cílem hry? Dovést do zdárného konce archeologické výzkumy rychleji než váš protivník. Výsledky výzkumu reprezentují výzkumné body. Ty generují vámi vyložené karty archeologických Lokalit, Badatelů a Artefaktů či jejich kombinace. Což jsou vlastně tři ze 4 základních typů karet. Posledním čtvrtým typem jsou Události, kterými ovlivňujete svoje karty nebo škodíte protivníkovi (obdoba kouzel sorcery ve hře Magic). Díky získávaní bodů je hra však spíše podobná starým Doomtrooperům než dodnes stále žijící a široce rozšířené hře Magic. Oproti ostatním fantasy či sci-fi karetním sběratelským hrám je však neagresivní. Není cílem někoho připravit o životy či zabít jeho karty postav. Pouze nasbírat daný počet bodů díky svým kartám a zároveň protivníkovi mařit jeho vlastní snahu. A to kartami které představují přírodní živly (například Přívalové deště či Nerudný zemědělec) nebo změnami metodiky archeologického bádání (např. Změna paradigmatu, Propuštěn! atd.).

Tak jako ve hře Magic máte různé barvy (zelená forest, červená mountain atd.) tak i ve hře Impact je několik základních barev, které odpovídají jednotlivým etapám pravěku. Je jich celkem sedm plus béžová, která reprezentuje moderní dobu, kdy je prováděn výzkum.

Karta artefaktu

Šedohnědá - paleolit a mezolit
Hnědá - neolit a eneolit
Oranžová - doba bronzová a halštatská
Zelená - latén
Červená - doba římská a doba stěhování národů
Žlutá - raný středověk
Modrá - vrcholný středověk

Karty se dále dělí na dva typy. Unikátní a neunikátní.
Unikátní karty představují rarity, které smíte mít na stole pouze jednou (v Magic to jsou legendary karty, ve Wastelandech či Doomtrooperech osobnosti). Například Jaroslav Palliardi byl jenom jeden. Stejně tak máme pouze jeden Rokštejn či jedinou Věstonickou venuši. V herním balíčku smíte mít až třikrát (pro případ, že by vám protivník třeba Palliardiho Propustil), ve hře (na stole) je však smíte mít pouze jednou.
Dále jsou karty neunikátní. Například georadar, keramika pražského typu, geoinformatik, archeoskanzen a další. V zásadě jsou to věci co nemají "vlastní jméno".

Další podobnost se hrou Magic je tzv. "použití" karet, které funguje na stejném principu jako tapování. Tedy otočením o 45 stupňů, což symbolizuje že je použita.

Měl jsem možnost si pár her zahrát.
Princip hry není nijak těžký a po chvíli hru rychle pochopíte. Což je velké plus. Další výhodou je možnost hrát ve více lidech. Díky principu získávání bodů a nikoliv zabíjení protivníka si hra naopak říká o multiplayer.

Karta události

Trošku na škodu je na některých kartách zbytečně dlouhý text, díky kterému může chvilku trvat, než se zorientujete co vlastně karta samotná dělá. Ale po prohlédnutí prvních obrázků karet z rozšiřující sady Velká Morava můžu říci, že tam už je tato vada na kráse vymýcena a nahrazena kratší verzí textu.
Další vadou na kráse je počítání bodů na konci kola, kdy musíte projít každou kartu abyste zjistili co vám vlastně dává jaký bonus. Což může při hře více hráčů způsobit, že můžete delší dobu čekat než protivníci dohrají.

Grafická stránka mi trošku připomněla karty Wasteland. Některé ilustrace jsou opravdu moc hezké. Jiné naopak o něco slabší. Ale každý si najde svoje. Tak je to vlastně u všech karetních her na kterých se podílelo více ilustrátorů.

Ve výsledku tedy musím říct, že mě hra velmi potěšila. Ať už pravidly, grafickým ztvárněním tak i svým edukativním přínosem. Kdyby hra existovala v době, kdy jsem začínal se studiem archeologie, tak věřím tomu, že ilustrace karet by mi velmi pomohly k zapamatování například podoby keramiky, jmen badatelů či lokalit. Proto si myslím, že hru by měl zkusit každý student archeologie co se neštítí karetních či jiných stolních her.
Ale hra není určena jen studentům archeologie. Věřím že pomůže přiblížit svět archeologie i laikům, kteří mají rádi karetní hry.

A protože je prozatím k dispozici pouze promo edice obsahující 63 karet plus a brzy snad přibude i první rozšíření Velká Morava, tak nám nezbývá než trpělivě čekat na další rozšíření a hrát prozatím se základem.


Pravidla hry naleznete v každém herním balíčku (či decku) nebo na Facebookových stránkách tvůrců.

Seminární práce: Paleobotanika

autor: Dertemar

Paleobotanika

            Paleobotanika je vědní obor (jedno z odvětví botaniky, respektive paleontologie), který zkoumá rostlinou vegetaci minulých geologických období a všechny životní projevy této vegetace.

Toto odvětví je nedílnou součástí botaniky vůbec, obvzláště pak rostlinné morfologie, systematiky či anatomie. V minulosti byla paleobotanika omezena hlavně na otisky a zkamenělé zbytky rostlinné vegetace. Dnešní moderní paleobotanika zkoumá i zuhelnatělé části rostlinného těla, které jsou pomocí chemických metod uvolněny z hornin. Otisky fosilních rostlin lze také zkoumat pomocí slabého ultrafialového nebo dokonce infračerveného světla. Ovšem neméně významným stále zůstává mikroskopický výzkum pylových zrn.

            Paleobotanika (někdy se setkaváme i s pojmy paleofytologie nebo fytopaleontologie) neustále nabývá na významu kvůli dohadům o vývoji rostlinstva, jelikož různorodé paleontologické nálezy nám velmi často doplňují konkrétní případy celé příbuzenské linie v říši rostlin, které jsou teoreticky odhadované na základě srovnávací morfologie či anatomie dnes žijících rostlin. Toto odvětví se tak stává rovněž důležitým pomocníkem při bádání v oboru rostlinné fylogeneze – vývoj organismů na úrovni taxonomické skupiny (jako např. druhu, čeledi, kmene...). Jelikož vývoj rostlinné vegetace měl určitý zákonitý postup stejně jako vývoj živočišstva, lze těchto okolností využít pro geologickou ,,časomíru“ díky které můžeme podle přítomnosti fosilních zbytků určitých rostlinných společenstev předpokládat relativní stáří rozmanitých vrstev. Koneckonců víme, že rostlinná vegetace je velmi citlivým prvkem reagujícím velmi důsledně na sebemenší změny klimatických a edafických (půdních) podmínek změnami v úpravě své vnější podoby, ale také svých vnitřních struktur, což nám do určité míry umožňuje i rozmanité dohady o klimatických podmínkách, půdních poměrech popřípadě rozložení souší a vodních ploch a toků v dobách dávno minulých. Díky tomu všemu může paleobotanika jako věda být nápomocná a prokazovat neocenitelné služby svými výzkumy v nejrůznějších oborech např. biologických, geologických, ale také v archeologii nebo kosmonautice.

             V geologických vědách se paleobotanika uplatňuje ve:

stratigrafii - při určení stáří vrstev podle otisků listů nebo jejich kutikul (tenké voskové vrstvičky chránící povrch rostliných orgánů před smáčením), podle spor a pylových zrn, dřev apod. Některé zbytky, jako spory a pylová zrna, dřeva, mohou být přeplavovány z vrstev starších do mladších a naopak, nebo mohou pro své nepatrné rozměry migrovat spolu s podzemní vodou a naftou z jedněch vrstev do druhých. Proto je zde třeba zvláštní opatrnosti.

sedimentologii - při stanovení prostředí podle ekologie organismů, při zjištění destrukce hornin nebo jejich transportu.

           

geochemii - při stanovení fysiologických procesů fosilních organismů (podle analogie s žijícími), koncentrace různých prvků aj.

ložiskové geologii - při vysvětlení geneze (vzniku) rudních i nerudních ložisek.

hydrogeologii - poslední dobou se využívá nálezů fosilních spor a pylových zrn ve vodách i určení stáří těchto vod: např. Lueckisporites virkkiae v zechsteinských solných vodách Poruří a oblasti severně od Frankfurtu nad Mohanem; dále karbonské spory ve slaných vodách hornoslezského karbonu - tyto vody byly považovány za relikty třetihorních mořských vod. Je však potřeba velké opatrnosti, protože uvedené mikrofosílie mohou migrovat, např. spolu s naftou.

paleografii a paleobiogeografii - při stanovení rozlohy pevniny a moří a rozšíření organismů.

paleoklimatologie - při stanovení podnebí minulých geologických období.

geofyzice - možnost stanovení vzdálenosti Země a Měsíce, rychlosti rotace Země, potvrzení kontinentálního driftu a průběhu paleomagnetických rovnoběžek.

            V biologických vědách pomáhá paleobotanika ve:

vědě o vývoji - stanovovat vývojové zákonitosti.

systematické botanice - poznávat dnes již vyhynulé rostlinné skupiny.

rostlinné morfologii, morfogenesi a anatomii - poznávat utváření různých orgánů rostlinných těl.

fylogenesi rostlin - poznává  kmenový vývoj rostlinstva.

geobotanice - vývoj rostlinstva a rostlinných formací v jednotlivých částech Země v geologické minulosti až do dneška, a podnebí, v kterém rostlinstvo tehdy vegetovalo atd.

            V dalších vědních oborech:

archeologii - je paleobotanika užitečná tím, že pomáhá určovat především stáří nalezených předmětů, či co lidé daného období konzumovali jako potravu.

kosmonautika - se intenzivně zajímá o paleobotanické výzkumy nejstarších období života na Zemi (prekambrium), o první osídlence souše. To proto, aby bylo možno předpokládat, s jakými formami organismů se mohou eventuelně setkat kosmonauté na jiných planetách.

Jirusia jirusii, list cykasovité rostliny, Břežany