Seminární práce: Hrad Frymburk

Autor: Detremar

Hrad Frymburk

okr.Náchod

Úvod

            Za téma své seminární práce jsem si vybral dokumentaci středověké archeologické lokality Frymburk v sousedství  obce Nový Hrádek v okrese Náchod, v královéhradeckém kraji. Cílem práce bylo shromáždit co možná nejvíce dostupných informací o této méně známé a opomíjené oblasti, utřídění a porovnání shromážděných (ne vždy identických) informací z literatury a pramenů, včetně internetu, a následně sestavení ucelenějšího obrazu o této lokalitě.

Dalším krokem, který jsem při sběru informací o této problematice absolvoval, bylo bádání v oblasti archeologických výzkumů prováděných v této lokalitě, a tato zjištění jsem konzultoval s pracovníky archeologického oddělení Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou (PhDr. Martina Beková). Bohužel má snaha vyhledat jakoukoliv nálezovou zprávu nepřinesla žádné výsledky, protože mi bylo sděleno, že regulérní archeologický výzkum jako takový se zde neprováděl, ale jednalo se pouze o archeologický dozor (Mgr. Bohumír Dragoun) při odstraňování suti z rozpadající se zdi, nálezová zpráva jako taková tedy nebyla vypracována. Ovšem v roce 1977 zde proběhl podrobný  stavebně  historický  průzkum  pod vedením doc. JUDr. et PhDr. Dobroslava Líbala, DrSc., o němž se podrobněji zmiňuji níže.

            Jako základní, výchozí literaturu pro svou práci jsem použil dílo Augusta Sedláčka, Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II., Praha, 1994 a Tomáše Durdíka, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 2009, kde je zmiňován hrad Frymburk, jako šlechtické sídlo vybudované v průběhu první poloviny 14. století.

            Lokalita Frymburk - hrad

            (GPS: 50°21'26.679"N, 16°14'9.881"E)

Prvním, nám písemně doloženým, vlastníkem tohoto panství byl  Matyáš (T. Durdík, Z. Fiala) nebo Matouš (M. Mysliveček, A. Sedláček) z Frymburka, kdy jak T. Durdík, tak i A. Sedláček  shodně uvádějí  rok 1354. V tomto roce totiž sám Matyáš jmenoval nového kněze v nedalekém kostele v Olešnici. Poté se hrad dostal do držení pánů z Lipé.

Rod pánů z Lipé, který měl v erbu zkřížené černé ostrve na zlatém štítě, pocházel z oblasti povodí řeky Ploučnice, držel hrad až do druhé poloviny 14. století. Prvním z tohoto rodu měl v držení Frymburk Čeněk z Lipé. Všech pět Čeňkových sourozenců se pohybovalo ve vysoké politice a dosáhlo významných funkcí. Také Čeněk byl  roku 1339 jmenován moravským zemským hejtmanem a v letech 1349 – 1360 nejvyšším maršálem království českého. Frymburk tomuto majiteli patřil jen krátce, protože jej prodal Janovi řečenému Jíra, kastelánu Krakovskému. Ten, ale krátce po jmenování nové kněze v  Zákraví roku 1363 umírá a zanechává po sobě vdovu Elišku z Lipé, pozdější patronku kostela v Hrádku. Následně, neznámo jak, se dostává k majetku a hradu  Jindřich z Lipé. Jindřich však po pár týdnech panství Frymburské prodává, a to Janovi z Lichtemburka. Nový pán rovněž dlouho nepobyl na Frymburku, údajně proto, že se mu nelíbilo tamní drsné podnebí a krajina, a tak roku 1367 panství s hradem opět změnilo majitele.

Od toho roku je hrad v držení pánů z Dubé, a to až do počátku 70. let 14. století.  Prvním majitelem Frymburku z tohoto rodu je Hynek z Dubé, jinak také z Náchoda, který později držel toto panství s bratrem Ješkem z Dubé, jenž byl pánem i na hradě Levíně. Oba bratři se po nějakém čase se svými strýci na Vízmburce a Třebechovicích (8. října 1368) dohodli na spojení svých panství, aby předešli budoucím sporům o dědictví. Po nějakém čase byli ale nuceni Frymburk prodat, a majetek tím přešel na nové majitele, jimiž se stali páni z blízkého Opočna.

            Není jisté zda hrad držel již Sezema z Opočna, který zemřel 1373, ale jeho synové Štěpán a Jan z Opočna se objevují roku 1376 v souvislosti s podáním faráře do Hrádku. Asi o rok později se oba bratři rozešli a Štěpán byl pánem na Opočně a Chlumci, kdežto Jan spravoval panství frymburské a město Dobrušku. Po smrti Jana z Frymburka (z Opočna), jak se nechával výhradně psávat, roku 1429 podědil místo Jana mladšího z Opočna (Štěpánův syn), který držel Dobrušku spolu se strýcem, celé panství synovec Jan Městecký z Opočna. Řečený Jan se nechvalně proslavil ještě před husitskými válkami jako loupežník, který roku 1415 na den Všech Svatých vyplenil Opatovský klášter a opata umučil. V té době rovněž obsadil hrad Hradiště a bez vědomí jeho majitele jej prodal. Ačkoliv se Jan Městecký z Opočna hlásil k husitům, už v roce 1420 stál při vypuknutí válek na straně krále. V roce 1421 dobyl Chotěboř, pobil tisícovku Táboritů, a při této příležitosti nechal jednoho z nich exemplárně upálit v Chrudimi uprostřed náměstí. Když se poté podařilo Pražanům Chrudim oblehnout, prosil je pokorně, aby mu odpustili, že byl odpůrcem pravdy. Dva roky pak držel s Pražany, ale hned roku 1423 je opět zradil a spojil se s přívrženci krále a společně s nimi chtěl porazit Žižku poblíž Hořic. Ten ale jeho oddíl rozprášil, a tak Jan Městecký ze vzteku vypálil jednu ulici na předměstí Hradce a zabil jednoho kněze. Protože bylo zjevné, že podporuje krále Zikmunda, dočkal se brzy husitské odplaty. Nejdříve bylo mnoho jeho lidí zabito a zajato roku 1424 v bitvě u Skalice, a v roce 1425 dobývali husité jeho hrad Landšperk. Za jeho zrádné jednání zaplatil i Hrádek, protože někdy kolem roku 1425 byl dobyt husity. Když v roce 1429 byl dobyt vedle Landšperku i další Janův hrad Lichtemburk a zbyl mu už jen Žampach a Frymburk, dal se zase k husitům (Sirotkům). Po Janově smrti roku 1431 v Hostinném přechází majetek znovu na pány z Dubé. Další zmínku o osudu hradu lze nalézt v zemských deskách, a to v souvislosti se soudním sporem mezi Jiříkem z Dubé a  Vízmburka a Alešem ze Šternberka. Jak soud dopadl, není známo a rovněž nejsou známy žádné zprávy o Frymburku až do konce 15. století.

            Počátkem 16. století je hrad v držení rodu Andělů z Ronovce, a to až do počátku 50. let. Páni z Ronovce byli starým českým vladyckým rodem, který měl v erbu černého býka se zlatými rohy a kopyty na modrém štítě. Nelze vyloučit, že Frymburk byl k jejich panství připojen už dříve, a to prostřednictvím Sigmunda Anděla z Ronovce, který se připomíná roku 1440 na Čáslavském sjezdu jako nově zvolený člen rady hejtmana hradeckého kraje, ale o tom zda tomu opravdu bylo, písemné prameny mlčí. Proto lze s určitostí za prvního majitele označit až Hynka Anděla z Ronovce. Ten roku 1519, jak popisuje Sedláček, kupuje dvůr a grunty šosovní v  Chrudimi  (tzn. dvůr nebo grunt, podléhající šosu, městské dani), dále také Morašice, Třibřichy, Mezilesice a Rozhovice. Po něm má v držení hrad Hynkův syn, Achiles Anděl z Ronovce, který se ho však před rokem 1534 zbavuje spolu s dalším pozemky za 2750 kop grošů a novými majiteli se stávají, jak uvádějí desky zemské, Trčkové z Lípy.

Od 8. července roku 1537 se o frymburské panství dělí rovným dílem Jan Trčka z  Lípy se svým strýcem Zdeňkem mladším, pánem Vlašimským. Následujícího roku tj. 1538 prodal Jan Trčka z  Lípy svůj díl svému synovci, Janu Trčkovi z Lípy mladšímu, který byl synem druhého spoluvlastníka Zdeňka. Když Zdeněk roku 1543 umírá, celé panství opět přechází do rukou jednoho majitele. Janovi mladšímu patřilo také kromě Frymburku i Opočno, a tak se obě  panství jak frymburské, tak opočenské spojila. O rok později (r. 1544) se Jan Trčka z Lípy mladší usadil na Lichtemburku a velkou část majetku, včetně hradu Frymburka a městečka Hrádku dává do zástavy Vilému Trčkovi z Lípy za půjčku 1000 kop grošů. Po Janově smrti (r. 1550) se pak stává pánem na Frymburce Vilém Trčka. Spojení panství frymburského a opočenského vedlo k úpadku Frymburku, který přestal být využíván jako feudální sídlo, protože co do pohodlnosti se malý, v té době již nemoderní hrad,  nemohl s opočenským zámkem rovnat. Ačkoliv se název ,,panství Frymburské“ udržel až do konce 16. století, hrad byl někdy od poloviny 16. století opuštěn, a využívali jej pouze úředníci nebo panští zřízenci, jakými byli ku příkladu Vít Letecký (r. 1568) nebo Václav Fraismut ze Železné, kteří zde bydleli a panství odtud spravovali. V důsledku toho se až na nejnutnější údržbu na hradě žádné opravy neprováděly, a tak začal hrad nezadržitelně chátrat. V roce 1598 se o hradu zmiňuje opočenský urbář, který dokládá, že se jedná o hrad neobydlený a zchátralý.

V následujících letech máme o Frymburku čím dal tím méně zmínek. Z roku 1620 máme zprávu, kdy při odhadu panství je Frymburk nazýván už jen jako pustý. Osud hradu byl však zpečetěn až roku 1628, kdy při selském povstání na opočenském panství hrad vyplenili.  Dva roky na to se krajem prohnaly švédské oddíly vedené důstojníkem Bannerem a hrad vypálily. Giovanni Battista Pieroni, ředitel opevňovacích prací dvorní válečné kanceláře se ve své podrobné zprávě z roku 1658 vyjadřuje o Frymburku jako o hradu už nějaký čas zbořeném a výslovně nedoporučuje jeho obnovu.

Téměř 300 let pak byl hrad majetkem rodu Colloredo-Mansfeldů, jimž patřilo nedaleké opočenské panství. Od nich hrad koupil spolu s přilehlými lesy v roce 1925 JUDr. Josef Bartoň z Dobenína s chotí Marií. Ten dal hrad následně v srpnu 1939 svému synovi Václavu Bartoňovi jako svatební dar. O rok později, v důsledku neustále se zhoršujícího stavu, oslovil Václav Bartoň Státní památkovou péči, aby urychleně vyslala odborníka, který by se vyjádřil ke statickému stavu hradu a nastínil případné možnosti jeho opravy. Po dvou týdnech za JUDr. Bartoňem dorazil vrchní rada z Čáslavi Ing. Jan Frič, který hned druhý den odeslal posudek památkové správě. Téhož roku v říjnu se započalo s nejnutnějšími opravami a úpravami pod vedením Ing.arch. Pavla Janáka z Prahy. Rozsáhlejší opravy měly pravděpodobně následovat, nebyly ale realizovány s ohledem na probíhající druhou světovou válku. V roce 1948 byl Bartoňům hrad spolu s dalším majetkem vyvlastněn Československým státem a několik dalších desítek let pustl.

V roce 1977 na Frymburku doc. Líbal provedl důkladný a podrobný stavebně historický průzkum. Na základě jeho zprávy pak byla vypracována studie Statním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů sídlící v Praze, ovšem ani to nepomohlo a hrad pustl dále.

Všechny pokusy na záchranu hradu se zdály marné i po roce 1989, a to kvůli neustálým neshodám mezi Československým svazem ochránců památek a bývalým okresním konzervátorem ONV v Náchodě. Proto se místní obyvatelé, a nejen oni, rozhodli založit v únoru 1991 Kruh přátel hradu Frymburku, díky němuž se podařilo konečně zafinancovat a započít s nejnutnějšími opravami. Po vleklém restitučním jednání se hrad vrátil do rukou posledních majitelů (Bartoňů), ale od té doby Frymbruk z finančních důvodů téměř dalších 20 let chátral.

V roce 2007 se o hrad začíná zajímat Společnost ochránců památek ve východních Čechách a pokouší se iniciovat záchranu hradu. Následující rok probíhají průlomová jednání s vlastníkem hradu a zástupci Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, starostou Nového Hrádku a Národního památkového ústavu. Výsledkem jednání byla dohoda o dalším postupu při záchraně hradu. Pomocí dobrovolníků byly odstraněny náletové dřeviny a provedeny drobné opravy. Na sklonku roku 2010 hrad koupila rodina Kahounova z Praskoles a Frymburk tím přechází na nové majitele, kteří se pokouší všemi možnými prostředky hrad zrekonstruovat a zcela zpřístupnit.

Samotný hrad se nachází západně od obce, na okraji zalesněného ostrohu, který ze tří stran obtéká říčka Olešenka. V  nevelkém předhradí hradu se nachází hájovna. Přístup z předhradí do hradu vzhledem k jeho malé velikosti byl pravděpodobně možný jen pěšky, a to vstupní brankou přibližně 1 m širokou zasazenou do obvodové zdi jádra hradu. Vzhledem k tomu, že prostor pro hrad musel být vytvořen uměle (odlámáním skály) je samotné jádro hradu rovněž malé. Celé jádro hradu je obehnáno enormně silnou obvodovou zdí (1,7 m) s několika okénky. Jádru se zaoblenými rohy, jakož to zbytku hradu, dominuje mohutná okrouhlá věž o celkovém průměru cca 18 m. Věž byla s největší pravděpodobností spojena padacím mostem s protilehlou obytnou budovou (24 m dlouhou a asi 12 m širokou), krytou vysokým pláštěm obvodové zdi. Jednalo se nejspíše o stavbu s dvěma obytnými křídly, přistavěnou k hradbě s úzkou středovou uličkou v prodlouženém vstupním portále. Na hradě byla rovněž objevena, v ploše nádvoří, studna. Jednou ze zvláštností tohoto objektu jsou v předpolí hradu umístěné zemní opevnění se dvěma bastiony z období třicetileté války. Samotný hrad je popisován sice jako dvoudílný, ale velmi zvláštní. Mohlo by se jednat o poněkud svéráznou variantu blokové dispozice, jejíž okrouhlá věž dostala zcela neobvyklou polohu, jak uvádí T. Durdík.

                  

            Závěr

            Hrad Frymburk je rozhodně významnou stavbou, jak z hlediska architektonického, tak historického, a proto by se mu mělo dostávat větší pozornosti než doposud. Díky zachovalým půdním a architektonickým reliktům si tak můžeme lépe představit někdejší podobu hradu. Přestože výrazné terénní úpravy nepochybně svědčí o značném významu hradu, nebyl na této lokalitě proveden do dnešní doby podrobnější archeologický průzkum, proto si myslím, že by si tak významná lokalita jakou Frymburk bezesporu je, zasluhovala větší pozornost nejen veřejnosti, ale i archeologů.

PRAMENY A LITERATURA    

ZEMSKÉ DESKY. (online). (cit. 2011 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:  <http: //www.flu.cas.cz/

DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, s. 139 – 141.

FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, s. 105.

HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha, 1992, s. 34 -35, 90 - 91, 166 - 167.

HALADA, Jan. Lexikon české šlechty erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti, díl II. Praha, 1993, s. 15 - 16, 52 - 53, 59.

HEBER, Franz Alexandr. Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, díl III. Prag, 1845,

s. 113 – 115.

MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady, díl I. Praha, 1972, s. 376 – 379.

MYSLIVEČEK, Milan a kol. Čas hradů v Čechách 3. Praha, 1996, s. 147 – 148.

MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě.  Praha, 1993, s. 2, 8, 13, 15, 33, 58.

MYSLIVEČEK, Milan. Panoptikum symbolů, značek a znamení. Praha, 1994, s. 173 - 174, 180.  

NOŽIČKA, Petr. Frymburk (online). (cit. 2011 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:  <http: //www.castles.com/

PTÁČKOVÁ, Jana. Frymburský almanach. Pardubice, 1992.

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994, s. 60 - 66.

VOJENSKÉ MAPOVÁNÍ. (online). (cit. 2011 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:  <http: //www.geolab.cz/

SEZNAM  PŘÍLOH

1. Frymburk – I. vojenské  mapování - Čechy, mapový list č. 80

2. Frymburk – zřícenina hradu ve 40. Letech 19. Století na rytině J. Farka podle kresby F. A. Hebera       

3. Frymburk –  terénní náčrt hradu (podle L. Svobody)

4. Frymburk –  věž, pohled od vstupní brány do jádra (foto P. Nožička)

5. Frymburk –  rozrušené zdivo věže v jeho spodní, patrně plné části (foto P. Nožička)

6. Frymburk –  pohled na jádro hradu od jihovýchodu (foto P. Nožička)

7. Frymburk –  zbytek místnosti na jihovýchodě, v prostoru mezi věží a obvodovou hradbou (foto P. Nožička)

8. Frymburk –  čelo hradu se vstupní bránou do jádra na západě (foto P. Nožička)

9. Frymburk –  pohled na jádro hradu z prostoru původního předhradí od západu

(foto P. Nožička)

 

Obr. 1. Frymburk –  I. vojenské  mapování - Čechy, mapový list č. 80

Obr. 2. Frymburk – zřícenina hradu ve 40. Letech 19. Století na rytině J. Farka podle kresby F. A. Hebera       

Obr. 3. Frymburk –  terénní náčrt hradu (podle L. Svobody)

Obr. 4. Frymburk –  věž, pohled od vstupní brány do jádra (foto P. Nožička)

Obr. 5. Frymburk –  rozrušené zdivo věže v jeho spodní, patrně plné části (foto P. Nožička)

Obr. 6. Frymburk –  pohled na jádro hradu od jihovýchodu (foto P. Nožička)

Obr. 7. Frymburk –  zbytek místnosti na jihovýchodě, v prostoru mezi věží a obvodovou hradbou (foto P. Nožička)

Obr. 8. Frymburk –  čelo hradu se vstupní bránou do jádra na západě (foto P. Nožička)

Obr. 9. Frymburk –  pohled na jádro hradu z prostoru původního předhradí od západu

(foto P. Nožička)