Blažek Bouzek Bratislava Brno bronzová kopí bronzové meče Bureš Castellologica Bohemica ČAS časopis Čelákovice České Lhotice Čižmář článek Čtverák Děčín doba bronzová Droberjar DSN Durdík Eggers encyklopedie eneolit etruský experiment Frymburk Germáni halštat hornictví hra hrad Hradec Králové hradiště hřivna Chrudim Chvojka import Jablonec nad Nisou jehlice jeskyně Jižní Čechy kameny kanibalismus kasteologie Keltové keramika kladiva kniha koflík konzervace koroze kovadliny kovolitectví kovové artefakty Královehradecký kraj latén Lewis-Williams Liberec Liberecký kraj Lutovský lužická popelnicová pole metalurgie montánní archeologie Musil muzeum nabídka náhrobníky Národní muzeum národní technické muzeum návod nedestruktivní archeologie neolit Nitra Oliva Olomoucký kraj paleobotanika paleolit Památkářské časopisy Památková péče na Moravě Památky středních Čech Pardubice Pardubický kraj Pearce Píč Plzeň Podborský Poděbrady popularizace archeologie povrchové sběry pozvánka Praha pravěk Průzkumy památek ranný středověk recenze sborník seminární práce situla skalní hrad Vranov Sklenář Slabina Sloup v Čechách Slované Smejtek speleologie srkipta střední Čechy svatí Šmolíková šperk štípaná industrie technologie těžba surovin tip Turek tvrz únětická Velký Vřešťov Veneti Vokolek východní Čechy výstavy Waldhauser zámek záušnice zpracování nálezů Zprávy památkové péče železo Živá archeologie

středa 28. března 2012

Seminární práce: Hrad Velký Vřešťov

Autor: Detremar

Hrad Velký Vřešťov
okr. Trutnov

Úvod


            Za téma své seminární práce jsem si vybral dokumentaci středověkých archeologických lokalit v obci Velký Vřešťov v okrese Trutnov, v královéhradeckém kraji. Mým cílem bylo shromáždění maxima informací o této méně známé a opomíjené oblasti, utřídění a porovnání shromážděných (ne vždy identických) informací z literatury a pramenů, včetně internetu, a následně sestavení ucelenějšího obrazu o této destinaci. Dalším krokem, který jsem při sběru informací o této problematice absolvoval, bylo bádání v oblasti archeologických výzkumů prováděných v této lokalitě, a tato zjištění jsem konzultoval s pracovníky archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové (PhDr. Jiří Kalferst).

            Jako základní, výchozí literaturu pro svou práci jsem použil dílo Augusta Sedláčka, Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II., Praha, 1994 a Milana Myslivečka a kol. – Čas hradů v Čechách 3. Praha, 1996, kde je zmiňován hrad Vřešťov, jako šlechtické sídlo vybudované asi na počátku 14. století, stojící na vysokém homolovitém kopci. Postupným badatelským výzkumem a srovnáním novější literatury vyšlo najevo, že v této lokalitě se nacházejí dokonce tři objekty, a to zaniklý starší hrad, zaniklý mladší hrad (uváděný starší literaturou jako „Vřešťov hrad“) a relikty obléhacího tábora z 15. století, když všechny tyto objekty spojují historické souvislosti, a to jednak přesídlení nejstarších známých majitelů panství ze staršího na mladší hrad a dále dobývání mladšího hradu z lokality obléhacího tábora.


            Lokalita Velký Vřešťov “ Na hradě “ - tvrz, starší hrad
            (GPS: 50°20'59.985"N, 15°45'52.585"E)

            Starší ze dvou vřešťovských hradů se nachází jižně od obce, na kraji zalesněného svahu nad levým břehem říčky Trotiny v lokalitě nazývané „Na hradě“. Některé publikace označují tento objekt jako hrad [1], některé jako tvrz. [2] V knize Augusta Sedláčka [3] v pasáži věnované Velkému Vřešťovu (str. 229 – 236) tento objekt není vůbec uveden, stejně tak i v encyklopedii Milana Myslivečka. [4]

            Domnívám se, že veškeré hypotézy o tomto objektu vycházejí z orientačního průzkumu PhDr. Jiřího Sigla, z Muzea východních Čech v Hradci Králové, který zde v roce 1978 prováděl archeologický povrchový průzkum, protože žádné historické zprávy o tomto místě se nedochovaly. [5] Bohužel ani moje snaha vyhledat v archeologickém oddělení MVČ v Hradci Králové nálezovou zprávu nepřinesla žádné výsledky, protože mi bylo sděleno, že s ohledem na skutečnost, že se jednalo pouze o orientační průzkum, nálezová zpráva nebyla vypracována, nicméně se mi podařilo dohledat článek publikovaný v této souvislosti ve Zpravodaji KMVČ z roku 1979, který se týká výše uvedeného průzkumu.[6]

            Tento hrad je v literatuře spojován pouze s jedním majitelem, a to s Mutinou Vřešťovským, kdy jak T. Durdík [7], tak i Z. Fiala [8] shodně uvádějí, že tento hrad byl pravděpodobně prvotním sídlem Mutiny Vřešťovského, připomínaného v roce 1279 v Dalimilově kronice. K zániku hradu došlo pravděpodobně v průběhu první poloviny 14. století před vznikem druhého hradu ve Velkém Vřešťově [9], kdy ještě buď Mutina sám, nebo jeho potomci [10] postavili další objekt v lokalitě nazývané „Na zámku“. Jako hypotetický důvod opuštění této lokality a stavbu nového, podstatně rozsáhlejšího objektu uvádí T. Durdík miniaturní rozměry hradu neumožňující další rozvoj.

            Samotná dispozice objektu patří mezi velmi malé. Hrad je umístěn na pahorku nepravidelného půdorysu, ostrožně, kterou přepažuje první příkop a val, jež odděluje areál od okolní roviny a zesiluje tak vnitřní opevnění. To je tvořeno okružním valem s dalším příkopem obklopující celé jádro hradu. Jádro má oválný tvar (jeho nejdelší osa činí cca 22 m) a v jeho čele se nachází kupovitý reliéfní relikt, který by mohl být pozůstatkem věže. [11] Stejnou hypotézu o existenci okrouhlé věže a stanovisko, že se jedná o opevnění ze 13. století nacházíme i u PhDr. Sigla.[12] Plocha za věží je srovnaná do roviny až na dvě nevýrazná zahloubení při okrajích. Vzhledem k tomu, že jak zástavba jádra, tak ani obvodové opevnění po sobě nezanechaly výraznější stopy, lze s vysokou pravděpodobností usuzovat, že byly dřevěné. T. Durdík označuje tento typ hradu (za předpokladu, že v čele se nacházela okrouhlá věž) jako tzv. úspornou variantu hradu bergfritového typu. [13]


            Lokalita Velký Vřešťov  “Na zámku” – mladší hrad
            GPS: 50°21'22.873"N, 15°45'13.301"E

            Nepatrné zbytky mladšího z vřešťovských hradů se nacházejí v obci Velký Vřešťov na příkrém zalesněném homolovitém kopci, obklopeném současnou zástavbou.

            Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století a pravděpodobně byl novějším sídlem Mutiny z Vřešťova, který byl majitelem tohoto hradu zřejmě již na konci 13. století. První zmínku o Vřešťově lze nalézt v Dalimilově kronice, kde je uváděn Mutina z Vřešťova jako jeden ze šlechticů, kteří kolem roku 1280 údajně zvítězili nad braniborskými žoldnéři u nedaleké Hořiněvsi.[14]

            První  hodnověrná zpráva o hradu pochází z roku 1348, kdy hradními pány byli Vojek z Vřešťova a Albert z Rýzmburka, syn Luchardy (Luchny) z Vřešťova, provdané za Rubína z Rýzmburka, a to v souvislosti se založením kaplanství a zřízením oltáře ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v nedalekých Chotěborkách. [15] Od druhé poloviny 14. století (po roce 1370, kdy do té doby spravovala Vřešťov a Chotěborky Lucharda z Vřešťova) byl Vřešťov v držení pánů z Rýzmburka (synů Luchardy z Vřešťova, a to již zmíněného Alberta, Aleše a Beneše), jejichž zde sídlící větev převzala název hradu i do svého jména, a to jako Vřešťovští z Rýzmburka.

            Rod pánů z Rýzmburka, který měl v erbu zlatý třmen na modrém štítě a pocházel z oblasti povodí řeky Úpy, držel hrad až do poloviny 15. století.[16] Od roku 1402 [17] byl majitelem vřešťovského zboží, Aleš Vřešťovský z Rýzmburka, za něhož vzniklo v podhradí městečko, poprvé zmíněné roku 1405. [18] Aleš, jedna z výrazných osobností rodu Vřešťovských z Rýzmburka, se proslavil za husitských válek jako vůdce, po smrti Jana Žižky figuroval jako nejvyšší hejtman Sirotků [19] a následně jako schopný politik a současně nezámožný šlechtic byl na svatomartinském sněmu 1. prosince 1433 [20] zvolen zemským správcem a vladařem. Tuto funkci vykonával až do doby než byl v Jihlavě za českého krále přijat Zikmund Lucemburský (14. srpna 1436). [21] Politická kariéra Aleše Vřešťovského z Rýzmburka pokračovala i po tomto datu, neboť byl jmenován nejvyšším zemským písařem a do zástavy dostal čtyři vsi opatovického kláštera. O významu této osobnosti svědčí i skutečnost, že Aleš Vřešťovský z Rýzmburka byl ještě roku 1440 vybrán jako jeden ze čtrnácti volitelů nového krále.

            Další zmínku o osudu hradu v 2. pol. 15. století lze nalézt v zemských deskách, a to v souvislosti se soudním sporem. Tehdejší majitel hradu Aleš starší Vřešťovský z Rýzmburka dal hrad a další statky do zástavy v souvislosti s poskytnutou půjčkou.[22] Následně když pak chtěl zástavu zrušit a zastavený majetek vyplatit, Jan Lapka z Rýzemburka, který měl statky v držení, zaujal k navrácení hradu liknavý postoj a celá kauza musela být vyřešena soudně. [23] Po vyhrané soudní při prodává Aleš pravděpodobně v roce 1462 hrad Janu Zajíci z Házmburka, a tím definitivně končí období, po které toto sídlo držel rod Vřešťovských z Rýzmburka. [24]

            Období, kdy hrad patřil dvorskému sudímu Janu Zajíci z Házemburka, lze označit sice za krátké, o to bohatší na místní události. V roce 1465 se Jan Zajíc z Házemburka, [25] stal předním členem protikrálovské Zelenohorské panské jednoty, a následně roku 1467 byl hrad obležen vojskem krále Jiřího z Poděbrad a po pár měsících dobyt. [26] Z této doby pravděpodobně pocházejí i zbytky opevnění na protilehlé výšině, která jsou T. Durdíkem označovány za možný obléhací tábor. [27] Této lokalitě, s ohledem na zjištění, která jsem při badatelské činnosti zjistil, věnuji celou následující pasáž nazvanou: Lokalita Velký Vřešťov – “ Na bílém kopci “.

            Záznamy o stavu hradu po jeho dobytí vojsky Jiřího z Poděbrad, tj. zda a jak byl pobořen a rovněž informace o majitelích v 3. čtvrtině 15. století nejsou známy. [28]

            Od konce 15. století je hrad v držení rodu Kordulů ze Sloupna, a to až do roku 1638. Tento rod pocházející ze Sloupna u Nového Bydžova byl starým českým vladyckým rodem, který měl v erbu černou plechovnici (válečnou rukavici)[29] na červeném poli. [30] Prvním známým majitelem Vřešťova z tohoto rodu je Věnek Kordule ze Sloupna, připomínaný naposledy roku 1492. V 16. století došlo k několikanásobnému dělení vřešťovského panství mezi potomky Věnka a postupnému hospodářskému rozvoji Vřešťova, kdy v městečku pod hradem je uváděna existence dvora, pivovaru, mlýna, panského domu a kostela. [31] Od roku 1600 měl Vřešťov v držení opětovně pouze jeden majitel, a  to Věnek Kordule ze Sloupna. Po jeho smrti roku 1618 zdědil hrad jeho syn Zikmund Jindřich Kordule ze Sloupna, který se osobně zúčastnil stavovského povstání. Trestem za účast na straně poražených bylo odsouzení držitele Vřešťova k manství (13. března 1623), následně byl tento trest změněn na udělení pokuty (1626), avšak Zikmunda Jindřich se zaplacení až do své smrti roku 1638 vyhýbal a neustále poukazoval na svou tíživou finanční situaci. Za provinění Zikmunda Jindřicha, tak byli následně de facto potrestáni Zikmundovi dědici, kterým bylo zadlužené panství odejmuto a za správce (administrátora) statku byl jmenován rada české královské komory Gerhard Leux z Leuxensteina, který byl následně v roce 1660 zapsán do zemských desek jako majitel panství. [32]

            V době, kdy byl hrad spravován a následně vlastněn Gerhardem Leuxem z Luexensteina [33], přestal objekt sloužit jako sídlo vrchnosti, protože začal být považován za nepohodlný a špatně přístupný, a již ani sám administrátor na hradě nebydlel. [34] Hrad začal pomalu a nezadržitelně pustnout, zejména pak po Gerhardově smrti v roce 1675, kdy statek koupil generál císařské jízdy hrabě Jan Špork. V té době se již nedalo na hradě bezpečně bydlet, protože nad vsí stála již jen polorozpadlá hradní zřícenina. V 18. století zbývalo z hradu jen několik pobořených zdí a jeden provalený sklep. K definitivnímu zániku hradu pak pravděpodobně přispělo i jeho rozebírání na stavební materiál. [35] Vřešťovský statek sdílel v následujících letech  společné osudy s hoříněvským panstvím, tj. v roce 1790 byl hrad prodán Josefu II. a majetkem Habsburků zůstal pak až do roku 1918, kdy přešel do vlastnictví československého státu. [36]

            Samotný hrad je umístěný na příkrém homolovitém kopci nacházejícím se na pravém břehu říčky Trotiny. Přístup do hradu, vybudovaném na samém vrcholu na eliptické planince (53 m dlouhé a 44 m široké) byl umožněn z jižní strany. Cesta do hradu, byla dle starší literatury vedena přes most  a následně obtáčela kopec mezi hradbami a končila u jižní brány samotného hradu. [37] Podle novější literatury přístupová cesta procházela valem, překračovala příkop a strmě stoupala k bráně parkánu. [38] Všichni autoři se nicméně shodují ve faktu, který je patrný i dnes, tj. že ve svahu kopce je do dnešní doby patrný mohutný val s příkopem, který vede po obvodu homole a obtáčí  cca dvě třetiny návrší s výjimkou nejstrmější západní strany.[39]

            Hrad se rozkládal na celém vrcholu homole. Povrch hradního areálu je v dnešní době rovný, až na dvě výrazné prohlubně na západní straně, které by mohly být zbytky sklepů staveb stojící u vstupu do hradu, rovněž starší literatura udává na vrcholové plošině jen existenci prohlubní. [40] [41] Samotný hrad je popisován jako jednodílný, na hradě se vyskytuje jak kamenné zdivo, tak i zlomky cihel.[42]

            Samotný hrad spirálovitě obtáčí parkán (10 – 15 m široký), který z části sloužil i pro vedení přístupové cesty, z jižní na severní stranu hradu, kde se pravděpodobně nacházela druhá brána do hradu. Na východní straně se vedle místa vstupní brány na kraji parkánu zachoval zbytek valu. V západní části je parkán rozšířen, pravděpodobně se zde nacházely hospodářské objekty, v současné době je zde patrný výrazný reliéfní relikt - mohutný val. [43]


            Lokalita Velký Vřešťov – “Na bílém kopci“, obléhací tábor z 15. století
            GPS: 50°21'19.895"N, 15°45'39.367"E
                               

            O existenci obléhací tábora starší literatura mlčí, zmínku o tomto opevnění jsem objevil jednak v publikaci T. Durdíka [44] a dále rovněž na internetu. [45] Zpráva J. Sigla z roku 1979 hovoří o pravěkém hradišti[46], ve Zpravodaji MVČ jsem dále objevil zmínku, že zde byl 8.7.1986 nalezen laténský střep R. Tichým. [47]

            Východně, cca 300 metrů od mladšího hradu, leží ostrožna, na níž se údajně nacházelo opevnění už v době bronzové [48], a této využili obléhatelé hradu v polovině 15. století jako základnu pro obléhací tábor. Na jaře roku 1467 se na tomto místě pravděpodobně opevnil kníže Jindřich Minsterberský, třetí syn krále Jiřího z Poděbrad, s královským vojskem, a to aby mohl obléhat hrad odbojného Jana Zajíce z Házmburka. Po jednom měsíci obléhání, kdy část vojska byla odvolána králem do Slezska, bylo mezi znepřátelenými stranami sjednáno příměří, které ale trvalo pouze do léta. Následně se podařilo královským vojskům Vřešťov dobýt. [49]

            Původní opevnění z doby bronzové (slezskoplátenické hradiště)[50] bylo tvořeno valem s vnějším příkopem a nacházelo se v téměř stejné výšce jako samotný hrad. [51] V 15. století při obléhání hradu byla na vrcholu valu pravděpodobně vztyčena palisáda a provedeno několik dalších drobnějších úprav. Jednak byl pravděpodobně v této době srovnán terén v severozápadní a západní části opevnění, která je nejblíže k hradu, a to z důvodu umístění děl v těchto místech a dále přibližně ve středu tábora vytvořeny tři prohlubně. Jejich účel není jasný, mohlo se jednat o skladiště potravin nebo vojenského materiálu. V jihovýchodní části areálu byl vybudován obloukovitý val, který mohl sloužit jako velitelské stanoviště nebo případně jako skladiště střelného prachu. V této části tábora byl rovněž původní val, v délce cca 10 m, snížen a tato plošina mohla být využívána jako dělostřelecká bašta. [52]


            Závěr

           
            Porovnáním informací z pramenů a literatury jsem dospěl k závěru, že se skutečně jedná o tři samostatné lokality, které jsou historicky provázány, a ačkoli je nepochybné, že se ve své době jednalo o významné objekty, nebyla jim doposud věnována příliš velká pozornost.

            Nejlépe lze zmapovat dispozici tzv. mladšího hradu, který vzhledem k době svého zániku (v průběhu 17. století) zanechal markantní reliéfní relikty, podle kterých lze usuzovat na někdejší podobu stavby. Přestože výrazné terénní úpravy nepochybně svědčí o značném významu hradu, nebyl na této lokalitě proveden do dnešní doby podrobnější archeologický průzkum.

            U objektu tzv. staršího hradu, jež byl opuštěn již koncem 13. století, byl proveden v roce 1978 povrchový archeologický průzkum, který podpořil hypotézy o existenci staršího hradu v této lokalitě a nastínil jeho přibližnou dispozici.

            Neméně zajímavá je i třetí oblast tzv. obléhacího tábora z 15. století situovaná na protějším návrší mladšího hradu. Tento objekt nese stopy terénních úprav, které podporují domněnku, že se zde nacházelo opevnění. S ohledem na absenci podrobnějšího průzkumu této lokality nelze tuto teorii jednoznačně potvrdit, stejně jako přítomnost hradiště z doby bronzové na tomto návrší.

            Vzhledem k výše uvedeným závěrům a zjištěním se domnívám, že lokalita Velkého Vřešťova je významnou oblastí, která si bezpochyby zaslouží větší pozornost, nicméně podrobnější informace o jednotlivých hypotézách může přinést až hlubší archeologický průzkum.



PRAMENY A LITERATURA
                                               

ZEMSKÉ DESKY. (online). (cit. 2010 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:  <http: //www.flu.cas.cz/
DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2009.
FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989.
HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha, 1992.
HALADA, Jan. Lexikon české šlechty erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti, díl II. Praha, 1993.
MYSLIVEČEK, Milan a kol. Čas hradů v Čechách 3. Praha, 1996.
MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě.  Praha, 1993.
MYSLIVEČEK, Milan. Panoptikum symbolů, značek a znamení. Praha, 1994.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl V. Praha, 1995.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl X. Praha, 1997.
Zpravodaj KMVČ VI/1. Hradec Králové, 1979.
Zpravodaj MVČ XXV. Hradec Králové, 1995.      
MAROUNEK, Jiří. Velký Vřešťov I (online). (cit. 2010 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:  <http: //www.stredovek.com/
MAROUNEK, Jiří. Velký Vřešťov II (online). (cit. 2010 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:  <http: //www.stredovek.com/
MAROUNEK, Jiří. Velký Vřešťov II – obléhací tábor (online). (cit. 2010 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:  <http: //www.stredovek.com/


[1] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 588
[2] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[3] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994.
[4] MYSLIVEČEK, Milan a kol. Čas hradů v Čechách 3. Praha, 1996, str. 141
[5] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[6] Zpravodaj KMVČ VI/1. Hradec Králové, 1979, str. 8
[7] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 588
[8] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[9] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 589
[10] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[11] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 589
[12] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[13] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 589
[14] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994. str. 229
[15] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994. str. 229
[16] MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě.  Praha, 1993. str. 133
[17] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994. str. 230
[18] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 520
[19] MYSLIVEČEK, Milan a kol. Čas hradů v Čechách 3. Praha, 1996, str. 141
[20] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994. str. 230
[21] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[22] ZEMSKÉ DESKY. str. 304, 305 (cit. 2010 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:  <http: //www.flu.cas.cz/
[23] tamtéž str. 311
[24] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994. str. 230
[25] Tento rod pocházel z hradu Valdek v okrese Beroun a měl ve znaku čtvrcený štít s černou hlavou divočáka na zlatém poli a zlatého zajíce na modrém poli.
[26] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[27] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 588
[28] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994. str. 231
[29] HALADA, Jan. Lexikon české šlechty erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti, díl II. Praha, 1992. str. 92
[30] MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník aneb kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě.  Praha, 1993. str. 99
[31] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994. str. 231
[32] tamtéž str. 232
[33] Šlechtic původem z Nizozemí.
[34] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994. str. 232
[35] tamtéž                                                                                                                                
[36] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 129
[37] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994. str. 229
[38] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 588
[39] tamtéž
[40] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, díl II. Praha, 1994. str. 229
[41] Zpravodaj KMVČ VI/1. Hradec Králové, 1979, str. 9
[42] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2009, str. 588
[43] tamtéž
[44] tamtéž
[45] MAROUNEK, Jiří. Velký Vřešťov II – obléhací tábor (online). (cit. 2010 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:  <http: //www.stredovek.com/
[46] Zpravodaj KMVČ VI/1. Hradec Králové, 1979, str. 8
[47] Zpravodaj MVČ XXV. Hradec Králové, 1995, str. 92
[48] tamtéž
[49] FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Praha, 1989, str. 521
[50] Zpravodaj KMVČ VI/1. Hradec Králové, 1979, str. 8
[51] MAROUNEK, Jiří. Velký Vřešťov II – obléhací tábor (online). (cit. 2010 – 26 – 12) . Dostupný z WWW:  <http: //www.stredovek.com/
[52] tamtéž




SEZNAM  PŘÍLOH

1. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ - terénní náčrt hradu (podle T. Tomíčka)

2. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ – okružní val s příkopem obklopující jádro hradu       
    (foto J. Marounek)

3. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ – oválné jádro hradu s příkopem
    (foto J. Marounek)

4. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ - terénní náčrt hradu (podle T. Tomíčka)

5. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – homolovitý kopec s mladším hradem
    (foto J. Marounek)

6. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – jádro hradu (foto J. Marounek)

7. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – parkán hradu (foto J. Marounek)

8. Velký Vřešťov - situace zaniklých fortifikací (podle T. Tomíčka) – vlevo nahoře mladší      hrad (lokalita „Na zámku“), vpravo nahoře obléhací tábor (lokalita „Na bílém kopci“),  v dolní části náčrtu starší hrad (lokalita „Na hradě“)

9. Velký Vřešťov - lokalita “Na bílém kopci“ – panoramatický pohled na obléhací tábor
    (foto J. Marounek)


Obr. 1. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ - terénní náčrt hradu (podle T. Tomíčka)


Obr. 2. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ – okružní val s příkopem obklopující jádro hradu (foto J. Marounek)


Obr. 3. Velký Vřešťov - lokalita “Na hradě“ – oválné jádro hradu s příkopem
(foto J. Marounek)


Obr. 4. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ - terénní náčrt hradu (podle T. Tomíčka)


Obr. 5. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – homolovitý kopec s mladším hradem
(foto J. Marounek)


Obr. 6. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – jádro hradu (foto J. Marounek)


Obr. 7. Velký Vřešťov - lokalita “Na zámku“ – parkán hradu (foto J. Marounek)




Obr. 8. Velký Vřešťov - situace zaniklých fortifikací (podle T. Tomíčka) – vlevo nahoře mladší hrad (lokalita „Na zámku“), vpravo nahoře obléhací tábor (lokalita „Na bílém kopci“),  v dolní části náčrtu starší hrad (lokalita „Na hradě“)

Obr. 9. Velký Vřešťov - lokalita “Na bílém kopci“ – panoramatický pohled na obléhací tábor (foto J. Marounek)

Žádné komentáře:

Okomentovat