Bitva u Wogastisburgu

autor: Barča S.

Bitva u Wogastisburgu

         Bitva u Wogastisburgu se odehrála v letech 631/632 mezi franckým kupcem Sámem, který vedl Slovany a Franckou říší vedenou králem Dagobertem. Vítězství Slovanů zajistilo existenci svébytné říše (Lutovský, M. – Profantová, N. 1995, 7).

            Sámo, byl francký kupec, který v letech 623 až 624 stanul v čele rozsáhlého útvaru, zahrnujícího teritorium Čech, Moravy, části Slovenska a zřejmě i Bavorska. Centrum této říše se zřejmě nacházelo v nížinách kolem řeky Moravy. Pohan Sámo vládl přibližně 35 let (Čornej, P. 1995, 5).

            V roce 631/632 byli na území Sámovy říše přepadení franští kupci. Po neúspěšném vyjednávání s vyslancem krále Dagoberta Sichariem, vytáhlo proti Sámovy několik proudů franckého vojska spolu s Langobardy (Lutovský, M. 2001, 291). Ti vytáhli ze svého panství v severní Itálii jako čtvrtý proud vojska. Díky bitvě u Wogastisburgu nedošlo ke spojení všech šiků Dagobertova vojska, které mělo patrně vytvořit drtivou sílu schopnou vpádu do centrální oblasti Sámovy říše. Samotná bitva u Wogastisburgu podle Fredegarovy kroniky trvala 3 dny s výsledkem vítězství Slovanů. Vpádem do Durynska přenášejí boj na franckou stranu hranice. Zde několikrát po sobě plenili tuto zem, ale poté se vždy stáhli zpět na své území (Lutovský, M. – Profantová, N. 1995, 62-67).

Seminární práce: Železná kladiva a kovadliny v pravěku

autor: J. Krpálek

Železná kladiva a kovadliny v pravěku

Kladiva a kovadliny jsou pracovní nástroje, které se vyvíjejí spolu s metalurgií železa. Kladiva jsou podle definice K. Sklenáře nástroje k zatloukání nebo zpracování materiálu úderem. Podle způsobu upevnění rozeznáváme v zásadě kladiva s tulejí a s okem, které může mít různý tvar a i samotné kladivo může mít zvláštní formy. (Viz. obrazová příloha)  

     Kovadliny jsou tvarově nejednotná hmotná podložka při zpracování kovu kováním. V zásadě prostý kovový blok s rozšířenou horní plochou, dolů zpravidla konicky zúžený, masivní nebo štíhlý. Tvar homole je jehlancovitý až klínovitý, někdy je opatřen průvlakem nebo rýhou pro zápustkové kování. I kovadlina má své zvláštní formy (viz. obrazová příloha)

Železo 

  Železo je kov, u něhož se často konstatuje, že vyřešil prohlubující se surovinovou krizi pozdní doby bronzové. Tato krize byla způsobená pozvolným vyčerpáním dostupných rudných zdrojů, zejména cínu, a snad i kvůli přerušení jejich dálkové distribuce pod vlivem společenské krize v 8. Století před Kr.

Seminární práce: Středověký hrad Lipnice nad Sázavou

autor: J. Krpálek

Středověký hrad Lipnice nad Sázavou

         Lipnice (Havlíčkův Brod) - zřícenina hradu na skalnatém hřebeni nad stejnojmenným městečkem. Před téměř sedmi sty léty byl vystavěn na vyvýšenině mezi dvěma kopci, aby jako strážný hlídal celé širé okolí, město Brod s jeho stříbrnými doly a kupecké stezky, které se tímto krajem proplétali, na rozhraní Království českého a Markrabství moravského.

 Historie hradu      

       Hrad byl založen ve 14 století  kolem roku 1310 jednou z větví starobylého českého rodu Ronovců - Lichtenburky. Raimund z Lichtenburka vlastnil nedaleké horní město Německý Brod, které skýtalo dostatek prostředků pro stavbu potřebného sídelního hradu. Vůbec první přímá zmínka o hradě Lipnici se objevuje r.1314, kdy je zmiňován purkrabí Bernard a v roce 1316 Jindřich z Lichtenburka, spolu s dalšími českými pány a jejich osmi hrady, Lipnici zastavil českému králi Janu Lucemburskému za svého příbuzného Jindřicha z Lipé, který byl držen pod zámkem hradu Týřova. V r.1319 se hrad nakrátko dostal do královských rukou a král Jan jej postoupil Jindřichovi z Lipé v úhradu za Žitavsko. Lipnice se tak dostala do rukou nejpřednějšího velmože v zemi, který v té době sloužil již pod pátým králem a jehož rod se významem vyrovnal i cizím knížecím rodům. Po Jindřichově smrti v r. 1329 se vlády nad panstvím ujali jeho synové, kteří v r.1335 na Lipnici hostili samotného krále Jana se synem Karlem. Roku 1376 zastavil král Karel IV Lipnici pánům z Kunštátu   a ti ji r.1379 prodali Vítkovi z Landštejna.

Regionální časopisy Libereckého Kraje

autor: J. Krpálek

                                   Regionální časopisy Libereckého Kraje

Sborník Severočeského muzea - Historia Acta Musei Bohemiae Borealis, Historia

    Sborníky vydávané Severočeským muzeem v Liberci vycházejí od roku 1958 a dodnes bylo vydáno celkem 15 čísel, poslední v roce 2008. Sborníky vycházejí nepravidelně, nejedná se tedy o periodikum. Ve Sborníku jsou publikovány materiály o činnostech Muzea. Dále přináší vědecké studie z mnoha oborů jako například archeologie, výtvarného umění či historie. Například článek z prvního sborníku z roku 1958 od Jiřího Kořaly pojednává o slovanském pravěku Libereckého kraje, pátý sborník z roku 1966 pak obsahuje článek od Jindřicha Tomase Stopy pobytu mladopaleolitického člověka v Českém ráji, z novějších pak článek ze sborníku číslo 14, z roku 2006 Petra Brestovanského o archeologických nálezech ze hřbitova u kostela sv. Jakuba v Železném Brodě z roku 2005. Veškeré příspěvky jsou publikovány v českém jazyce se souhrnem v angličtině.

Dějiny pravěku a rané doby dějinné

autor: J. Krpálek

Dějiny pravěku a rané doby dějinné

Vladimír Podborský

    Skripta vyšla roku 1997 na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se o první vydání těchto skript, po kterém následovali ještě dvě, a to v roce 1999 a 2008.  Skripta přímo navazují na předešlé vydání autorových skript, vydaných Filosofickou fakultou, tehdy ještě Univerzitou J.E.Purkyně v Brně roku 1979.

    Nejedná se však pouze o doplnění, skripta jsou kompletně přepracována, doplněna četnějším obrazovým materiálem a rozšířena o (v té době) nejnovější poznatky české i evropské archeologie. To pochopitelně způsobilo značné zvětšení skript. Bylo to dáno jak mnohem větším objemem informací a poznatků o pravěku, tak i zvýšením množství materiálů zaměřených primárně pro studenty bakalářského cyklu archeologie.

    Skripta jsou členěna na 11 hlavních kapitol. Je v ní podán přehled nejstarších dějin střední Evropy od počátků lidstva po raný středověk, tj. v rozsahu cca 1 000 000 př. n. l. až po tzv. dobu mladohradištní (povelkomoravskou), cca 1200 n. l.

Časopis: Zprávy České archeologické společnosti

autor: J. Krpálek

                   Zprávy České archeologické společnosti
                              sdružení archeologů Čech, Moravy a Slezska

    Česká archeologická společnost je občanské sdružení, které sdružuje zájemce o archeologii pravěku, klasického starověku, středověku i novověku, zkrátka všechny, kterým jakýmkoliv způsobem záleží na archeologických památkách a péčí o ně. Je nástupkyní Společnosti čsl. prehistoriků založené roku 1919.

      První ročník časopisu vyšel roku 1957 při ČSAV. V této době byl redaktorem František Kalousek. Periodicita je u časopisu přibližně roční, ale ne vždy je toto dodrženo. Doklad o různé periodicitě nalezneme hned ve 4. a 5. ročníku. Tato čísla vyšla jako součást Sborníku 1 a Sborníku 3. Struktura časopisu tedy není pouze samotný časopis, ale i Sborníky, kterých sice bylo připraveno celkem 5, ale vyšly pouze 4. Sborníky redigoval Josef Poulík. Do časopisu patří ještě doplňková řada časopisu, tzv. Supplémenta. První tři čísla periodika se zabývala ustanovením pravidel mezi archeology, jako je například vzor nálezové zprávy, který mimo jiné nebyl uveřejněn nikde jinde než právě ve Zprávách. Řešily se zde otázky terminologie a další podobné problémy.