Koroze a konzervace kovových předmětů

autor: Abbadan

KOROZE A KONZERVACE KOVOVÝCH PŘEDMĚTŮ

KOROZE

Koroze je samovolné, postupné rozrušení kovů či organických i anorganických materiálů vlivem chemické nebo elektrochemické reakce s okolním prostředím. Může probíhat v atmosféře nebo jiných plynech, ve vodě a jiných kapalinách, zeminách a různých chemických látkách, které jsou s materiálem ve styku. Toto rozrušování se může projevovat rozdílně; od změny vzhledu až po úplný rozpad celistvosti.

KONZERVACE KOVOVÝCH ARTEFAKTŮ

Průzkum předmětu

Před konzervací jakéhokoli předmětu musí byt v první řadě proveden průzkum, díky kterému zjistíme závažnost poškození artefaktu a můžeme tedy navrhnout vhodný postup práce. Do průzkumu se zahrnuje i zpracování historických informací o předmětu, jeho dřívější způsob využití, v neposlední řadě i identifikace místa nálezu a možné historické spojení s danou lokalitou.

Reportéři ČT: Spor města Litomyšl s archeology

Vzhledem k tomu, že jsme byli v Litomyšli na praxi mi nepřipadá od věci přidat sem i odkaz na reportáž, jež se výzkumem zde zabývá. Leccos to vysvětluje...


http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/212452801240016/

Reportéři ČT, 23.4.2012 : Spor města Litomyšl s archeology 
Litomyšl je v seznamu UNESCO a možná i proto dostala obrovskou dotaci z Evropské unie na oživení svého historického srdce – Zámeckého návrší. Čtyři sta milionů korun jsou peníze, které umožňují chovat se k tomuto kulturnímu dědictví s náležitou péčí – a přesto jsme svědky situace, která rozzlobila jak památkáře, tak archeology. Město totiž nebylo schopné ošetřit archeologický průzkum, ohrozilo tak nejen památky, ale narušilo i regulérnost veřejné soutěže, harmonogram stavby a v důsledku toho i proplacení dotace. Spor zachytila reportérka Rebeka Bartůňková.

Železné hřivny a význam zpracování kovů na přelomu letopočtu a slovanském období

autor: Miho

Seminární práce:

Železné hřivny a význam zpracování kovů na přelomu letopočtu a slovanském období

(Stáhněte si i prezentaci k tématu :http://www.uloz.to/xVD6nBk/prezentace2-pdf )

    Předmětem mého odborného referátu jsou železné hřivny. Tyto jednoduché předměty známé znamenaly pro naše předky mnoho. Ačkoliv samozřejmě železo nebylo ceněno jako zlato, díky jeho skvělým vlastnostem stálo lidem za to, trápit se s jeho velice pracnou výrobou.


Počátky výroby železa a obchodovatelné suroviny
    Počátku výroby železa předcházela zaběhnutá výroba a zpracování mědi a jejich slitin, která má v Evropě kořeny již na sklonu eneolitu, ale předtím však již v 7. až 5. tis. př.n.l. některé kmeny na Předním východě tuto technologii ovládaly. V průběhu doby bronzové se začala projevovat vyčerpanost dosud známých ložisek, což byla jedna z příčin, proč se lidé začali ohlížet po jiném kovu, který by uspokojil stále se zvětšující poptávku. Na základě velice ojedinělých nálezů lze předpokládat, že první setkání člověka s kovovým železem, nastalo již dávno před rokem 3000 př.n.l., na území ve východním
Středomoří. Zpočátku se jednalo hlavně o železo meteoritické (charakteristické vysokým obsahem niklu, obrázek 1.), či železo náhodně vyrobené. V třetím a druhém tis. př.n.l. začaly pracovat první železářské pece v přední Asii a Anatólii, kdy se jednalo především o zbraně a předměty mimořádného významu. Vznik železářství je úzce spojen se zaběhnutou technologií výroby mědi, kdy tavbou sulfidických rud (CuFeS2) vzniká železo jako vedlejší, odpadový produkt. K oddělení obou technologií došlo ke konci 2. tis. př.n.l., kdy se v objevují v 12.-11.st. př.n.l. železné zbraně i výjimečně zemědělské nářadí, ale stále se jedná o okolí východního Středomoří. Otázka, kde vznikla metalurgie železa, je stále nezodpovězená, zda –li se objev uskutečnil na jednom místě kulturního dějiště, či zda se jedná o jev , polygenetický. Do Evropy se znalost výroby železa dostávala přes Středomoří, Makedonii, dnešní severní Jugoslávii a do východních podhůří Alp, odkud se pak volně šířila do ostatních částí střední a severní Evropy. Do střední Evropy se znalost zpracování železa dostala až v halštatském období, okolo 8.st. př. n. l.

Seminární práce - nedestruktivní archeologie

autor: Barča S.

Nedestruktivní archeologie – povrchové sběry

            Jako téma seminární práce na Velkoplošné výzkumy jsem si vybrala Vlastní názor na zpracování nálezů s tím, že bych se chtěla zaměřit na nedestruktivní archeologii, speciálně na povrchové sběry. Některé jsem i sama absolvovala.

            Archeologie je věda o hmotných pramenech. Zkoumá dějiny od pravěku až do současnosti. Podle metod výzkumu můžeme archeologii rozdělit na leteckou (snímkování z letadel), terénní (povrchové sběry, vykopávky), podmořskou (výzkum ve slané vodě) a podvodní (výzkum ve sladké vodě). Archeologie vytváří pozadí pro poznání historických 

Článek: Kanibalismus doložený stovkami koster

autor: Josef Pazdera
zdroj: http://www.osel.cz/index.php?clanek=4757

Kanibalismus doložený stovkami koster

Lidské ostatky z doby neolitu možná dokládají, že na území dnešního Německa se soukmenovci pojídali.

Herxheim dnes

Pokud bychom byli v jižním Německu před 7000 lety, byli bychom zřejmě svědky hrůzných činů. Po dobu několika desetiletí se zde lidé mordovali a jedli. Zbytky po rituálních hostinách se pak házely do oválné jámy. K tomuto překvapivému závěru dospěli francouzští archeologové pod vedením Bruna Boulestina z University of Bordeaux.

Před 7000 lety zde byla osada, kterou obklopovala strouha, v níž dnes nalézáme stovky lidských ostatků. (Kredit: F. Haak, GDKE Rheinland-Pfalz, Direktion Archaologie, Speyer)

V místě, kde dnes stojí vesnice Herxheim, se lidojedství mělo praktikovat ve velkém. Oběťmi měli být otroci, trestanci ale výběr nešťastníků se klidně mohl dát i podle zcela jiných, kriterií a oběťmi mohli být blízcí z vlastních řad. Za vším tím násilnictvím měla podle Francouzů stát tehdejší krize střední Evropy. Boulestin se svými spolupracovníky jsou přesvědčeni, že mají dost důkazů, kterými mohou tento nový názor doložit. Má jít o stovky kostí, které vykazují shodné znaky poškození, jako kosti zvířecí. Z toho, že se podobně poškrábané lidské i zvířecí kosti nacházejí na stejném místě, vědci usuzují, že i lidská těla byla porcována jako ta zvířecí. Vyobrazení na střepech hliněných hrnců, které se mezi kostmi našly vypovídají, že šlo o dobu před  7500 až 7 000 lety. Tedy o dobu neolitu, kdy se u nás začalo šířit farmaření.

Článek: Jakou řečí hovořili lidé v době kamenné? (1)

autor:  Igor Tureček
zdroj: http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4405

Jakou řečí hovořili lidé v době kamenné?(1)

Lužická kultura a příbuzné kultury přetrvávají hluboko do protohistorické doby. Kolem žádné jiné pravěké kultury nevzniklo tolik diskusí o její etnické příslušnosti. Vyhrotily se dokonce natolik, že mívaly dohru mezi diplomaty. Během nacistické éry šlo především o to, aby lužická kultura byla vyloučena z etnogeneze Slovanů.